Česká divadelní fotografie 1859 – 2017 v Obecním domě

Výstava návštěvníky provede historií českého divadla od počátku vzniku fotografie
a nabídne portréty hereckých hvězd, fotografie inscenací renomovaných velkých i studiových scén, divadelních budov i jejich zákulisí, to vše od poloviny 19.  století až po současnost. Autory snímků jsou například legendy jako František Drtikol, Miroslav Hák, Václav Chochola a Jaroslav Krejčí, či pochází ze slavného fotografického Ateliéru Langhans a řady dalších. Současné tvorbě je věnována samostatná sekce, která představí výsledky fotografické soutěže pro profesionály a studenty. Výstava se zaměřuje i na řadu dalších aspektů historie českého divadla a fotografie, nalezneme zde i srovnání historických a současných propagačních fotografií a materiálů divadel, dokumentaci důležitých momentů našich dějin, ve  kterých divadelníci sehráli významnou roli, či exponáty fotografické techniky.

Divadelní fotografie je samostatnou a svébytnou uměleckou disciplínou. Zejména v českých zemích má silnou tradici sahající k samotným kořenům fotografického umění.

Na výstavě Česká divadelní fotografie najdete originály unikátních a dosud nepublikovaných hereckých portrétů z poloviny 19. století, rozmanité historické fotografie z divadelního prostředí, ale i glamour portréty z Atelieru Langhans, či umělecky cenné fotografie meziválečné avantgardy.

Prvními dochovanými fotografiemi českého divadelnictví jsou portréty. Výstava tak nahlíží do fotografických ateliérů poloviny 19. století, neboť právě herci patřili mezi jejich nejčastější návštěvníky. Nejstarším dochovaným snímkem s divadelní tematikou je fotografie herečky Mikulášského divadla Floriany Jaich z Ateliéru Schwestka z roku 1859. Ve výstavních sálech bude  prezentována i řada exponátů z proslulého Ateliéru Langhans, Ateliéru Hynek Fiedler nebo sběratelského alba známého pražského antikváře Karla Zinka. Návštěvníci se mohou těšit například na historické snímky Hany Kvapilové, Jindřicha Mošny či Anny Sedláčkové, ale i novodobější portréty Olgy Schoberové, Violy Zinkové, Petra Čepka nebo Martina Dejdara či herců Divadla na Vinohradech, jejichž autorem je Jaroslav Krejčí.
 
První fotografie z divadelního představení pochází z roku 1892 z inscenace hry Imre Madácha Tragédie člověka, kterou v Národním divadle nasnímal Alfred Baštýř. Zachycení představení v interiéru divadla prakticky umožnil až rozvoj fotografické techniky a hlavně instalace elektrického osvětlení. V meziválečném období vznikla celá řada unikátních snímků. Návštěvníci Obecního domu tak uvidí mimo jiné fotografie z Osvobozeného divadla a D 34, ale i propagační materiály z Divadla Vlasty Buriana. Po druhé světové válce se divadelní fotografie postupně etablovala jako svébytný umělecký obor. Za zcela mimořádné lze považovat období šedesátých a sedmdesátých let minulého století (autoři Jaromír Svoboda, Josef Koudelka, Jaroslav Krejčí a další).
 
Fotografie velmi brzy plnila i jinou úlohu než dokumentační či propagační a byla využívána jako součást výtvarného řešení divadelní inscenace. Za povšimnutí stojí fotografie z inscenací, na nichž spolupracoval scénograf Josef Svoboda především pro světově proslulou Laternu magiku.
 
Středem zájmu pořadatelů výstavy je i dokumentace divadelní architektury. Díky historickým fotografiím se zachovala podoba již neexistujících divadelních budov, které již nestojí nebo prošly zásadní proměnou, jako v případě zbořeného Starého divadla v Plzni, Starého divadla na Veveří v Brně nebo již neexistujícího Novoměstského divadla v Praze. Na snímcích nechybí ani významné momenty ze samotné stavby včetně pokládání základních kamenů. Výstava nás ale zavede i do hereckých šaten, ředitelských kanceláří, za jevištní technikou počátku minulého století, i do soukromí herců a režisérů. Fotografování v zákulisí se stalo zálibou řady fotografů, na výstavě budou mimo jiné snímky Václava Chocholy nebo Karla Drbohlava.
 
Další oblastí, které se výstava věnuje, je propagace divadel, v rámci které měla fotografie vždy významnou úlohu. Nabídne historické i současné plakáty, programy a další reklamní materiály například Národního divadla v Praze, Osvobozeného divadla, Divadla za branou, Činoherního klubu, Švandova divadla či Divadla Husa na provázku.
 
Divadlo a divadelníci se vždy významně podíleli na společenském životě země, zachování a rozvoji její kultury a několikrát i přímo zasáhli do historických událostí. Výstava je proto součástí oficiálních akcí připomínajících sté výročí založení Československé republiky. Nechybí tedy dokumentace spoluúčasti divadelníků na zlomových momentech novodobých českých a československých dějin z konce první světové války, německé okupace nebo sametové revoluce. Nabízí ale také fotografie nejrůznějších historických událostí – například z oblasti sportu, politiky a veřejného života, ve kterých lze sledovat určité divadelní prvky. V expozici tak najdeme například fotografie sokolek od Františka Drtikola. Několik set fotografií s divadelní tematikou doplní i expozice vývoje fotografických aparátů a fotografické techniky.
 
Samostatnou částí výstavy je prezentace výsledků soutěžní Přehlídky současné divadelní fotografie.

Doprovodný program zaměřený na odbornou i laickou veřejnost nabídne tematicky zaměřené workshopy, semináře, přednášky a komentované prohlídky.

Hlavní pořadatel výstavy Česká divadelní fotografie Institut umění – Divadelní ústav se dlouhodobě věnuje dokumentaci a prezentaci divadelní fotografie. Systematicky ji mapuje a zpracovává jako cenný pramen vedoucí k poznání historie (nejen) českého divadla.