Skupina Bezhlavý jezdec vznikla v roce 1996, byla symptomem doby i výsledkem jedinečného setkání čtyř uměleckých individualit. Čtyři mladí studenti AVU (Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk) vstupovali na výtvarnou scénu, která byla oproti té dnešní mnohem menší, koncentrovanější, ale i jasněji strukturovaná pomocí výtvarné kritiky, publicistiky a teorie. Členy skupiny spojoval hluboký zájem o avantgardní, neo-avantgardní a současnou subkulturní literaturu i umění, což kolidovalo s jednorozměrným jazykem reklamy, popkultury a spektáklu. Z mnoha diskusí ovšem vyplynulo, že společné deklaratorní východisko nejen, že nejde najít bez přizpůsobení a názorových kompromisů, ale vlastně ho nikdo nepociťoval jako nutnost.
Výstava po třiceti letech klade otázku: nestala se liberální diverzita devadesátých let svéráznou, chybějící utopií? Obzvláště dnes, kdy je společnost rozdělená, fragmentarizovaná, vysílená finanční krizí, pandemií covidu a neustálými střety názorových skupin na sociálních sítích? Nejde o idealizaci devadesátých let, ale o znovu – performování určitého ideálu kulturního liberalismu, o nějž dnes jak levice, tak pravice ztratily zájem pečovat.
Výstava Bezhlavý jezdec ve Zvonu GHMP reflektuje liberalismus devadesátých let a současnou fragmentaci společnosti. Čtyři umělci, jeden fenomén.
Výstava se koná ve Zvonu Galerie hlavního města Prahy.
Skupinu tvořili Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk.
Skupina Bezhlavý jezdec vznikla v roce 1996.
Členy spojoval hluboký zájem o avantgardní, neo-avantgardní a současnou subkulturní literaturu i umění.
Výstava klade otázku, zda se liberální diverzita devadesátých let nestala svéráznou, chybějící utopií.
Byla mnohem menší, koncentrovanější a jasněji strukturovaná pomocí výtvarné kritiky, publicistiky a teorie.
Jejich zájem kolidoval s jednorozměrným jazykem reklamy, popkultury a spektáklu.
Výstava nabízí znovu-performování ideálu kulturního liberalismu devadesátých let prostřednictvím tvorby skupiny Bezhlavý jezdec.
Výstava reflektuje fragmentarizovanou a rozdělenou společnost pod vlivem finanční krize, pandemie a střetů na sociálních sítích.
Protože bylo nutné přizpůsobení a kompromisy, které nikdo nepociťoval jako nutnost.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
liberalismus, avantgarda, subkulturní literatura, kritika výtvarného umění, devadesátá léta, fragmentace společnosti