Betlémy 2025 – Kostel sv. Vojtěcha v Praze na Novém Městě

Vytvořen byl v roce 1967 a téhož roku jej posvětil Mons. ThDr. Kajetán Matoušek, pomocný biskup pražský a titulární biskup serigenský, toho času – díky straně a vládě – pouhý administrátor farnosti u kostela sv. Vojtěcha v Praze Novém Městě. Betlém nahradil staré vlhkostí poškozené sádrové jesle. Betlém je obvykle k vidění od 24. prosince do 2. února.
 
Betlém z lipového dřeva vyřezal mistr Jan Florián (1921–2007) ze Staré Říše v roce 1967 a téhož roku jej posvětil Mons. ThDr. Kajetán Matoušek, místní administrátor a pomocný biskup pražský.

Možnost navštivit betlém:
24. 12. 2025 – 2. 2. 2026, 8:00–20:00
 

Z historie kostela sv. Vojtěcha v Praze na Novém Městě

Původně románský kostel ze 13. století sv. Vojtěcha, s přilehlou farou a zvonici, je jedním z posleních přežívajících zbytků původní novomětské zástavby. Je starší než Nové Město, první písemná zmínka existuje roku 1318 a byl nejspíše od počátku farním kostelem osady, zvané Podzderazí, v níž sídlili převážně jircháři. Název čtvrti se v pramenech různí – Jircháře, Smraďaře (nevábný puch spojený se zpracováním kůží), případně v Kalábri (pravděpodobně odkaz na původ nově přišlých jirchářů). První kostel byl menší než dnes. Krátce po založení Nového Města byla přistavěna dnešní hlavní loď. Fara u kostela  se zmiňuje v r. 1367, hřbitov v r. 1385 a farní škola v r. 1413. V druhé polovině 17. století byl kostel s farou barokně upraven a do dnešní doby se v kostele zachovaly barokní oltáře P. Marie Bolestné, sv. Anny a sv. Kříže. V presbytáři je hlavní oltář z roku 1875, jehož obrazy se svatovojtěšskou tematikou namaloval Petr Maixner, podle návrhů prof. Pacolda. Zvláště uctívaná je milostná plastika P. Marie Zderazské, přenesená se zrušeného kostel "Božehrobců", dříve stojícího na Karlově náměstí.  Mezi slavné osobnosti zde působící patřil např. Michael "Súdný" (žalobce Husův), Matěj Bolelucký (autor prvního kritického životopisu sv. Vojtěcha), František Eckert (kunsthistorik) a biskup Kajetán Matoušek.

Kromě staleté tradice víry, vyznávané na tomto místě, je kostelu a faře sv. Vojtěcha vlastní také tradice hudební. V letech 1861 až 1874, jako  regenschori působil Josef Foerster. Od sv. Vojtěcha odešel pak do svatovítské katedrály a jeho funkci u sv. Vojtěcha převzal jeho syn Josef Bohuslav. V letech 1874 až 1876 také zde působil jako varhaník, tehdy ještě neznámý, Antonín Dvořák.