Na přelomu 19. a 20. století betlém – typickou ukázku beuronské umělecké školy – vyrobili bratři, Benitius, Gabhardus a Robert, členové zdejší komunity.
Figury byly provedeny kombinovanou technikou a kašírovány. Pražané tyto jesle velmi milovali a uctívali, proto je také ve velké míře navštěvovali.
Betlém nebyl při bombardování na konci války zničen jako chrám, pouze se některé figury ztratily. Po roce 1948 byl betlém uschován ve
strahovském klášteře, kde byl o Vánocích stavěn. V roce 2002 byl do
Emauz vrácen a od znovuotevření kostela v roce 2003 je zde
opět vystavován.
Betlém s postavami v téměř životní velikosti má dvě varianty. První varianta s pastýři je vystavena
od Božího hodu vánočního do slavnosti
Zjevení Páně. Malého Ježíška v jeslích adorují vkleče Panna Maria a sv. Josef. O slavnosti Zjevení Páně jsou figury vyměněny a
přidávají se tři králové. Panna Maria sedí a malého Ježíše má na klíně, zatímco Josef stojí po jejich boku.
Zdejší benediktini sestavili kolem roku
1905 Emauzskou liturgickou hru vánoční – zpívané pásmo z latinských liturgických textů s chorálními nápěvy. Od roku 2003 je tato hra opět každoročně zpívána u emauzského betlému. Datum provedení se ustálilo na neděli Křtu Páně od 16 hodin. Letos se bude konat 8. 1. 2023 od 16:00 do 16:40 hodin.
Možnost navštívit betlém:
25.12. - 28.1. 9:45 - 10:45
25.12. 17:15 - 18:30
7.1. 16:00 - 16:40 Ludus liturgicus in Natalitiis Domini (Emauzská liturgická hra vánoční): pásmo zpěvů sestavené z liturgických chorálních knih. Na závěr požehnání.