Start na Újezdě poblíž pomníku obětem komunismu na písčité cestě. Víceméně po rovině okolo spodní stanice lanovky až k Schonbornské zahradě (většinou dlažba a asfalt), okolo ní přímo vzhůru po nepříjemných schodech, kde nevychází krok.
Za schody pořád vzhůru podél zdi, pak doleva a následuje dlouhý asfaltový traverz okolo Nebozízku, skrz Hladovou zeď až pod pavilon Sala terrena.
Odtud v dlouhých serpentinách okolo jezírka až k vysokoškolským kolejím Strahov, u nich prudce odbočí doprava a po posledním kratičkém výšvihu následuje dlouhá rovina okolo Petřínské hvězdárny a horní stanice lanovky. Po krátké smyčce a dalším průběhu Hladové zdi už zbývá jen samotná Petřínská rozhledna.
Prvním oříškem je proběhnutí okolo pokladen, ne snad, že by byl problém se zakoupením vstupenky, ale je třeba se rychle v malém prostoru zorientovat a zvolit správné schodiště. Samotná cesta po schodišti nahoru je celkem jednotvárná, běžeci se zamotá hlava, brzy ztratí orientaci a když si myslí, že už je nahoře, bývá zpravidla tak ve třetině.
Schodiště je úzké, takže se obtížně předbíhá, ale je dobrým zvykem rychlejšího prostě pustit a neblokovat ho. V cíli čeká za odměnu ty rychlejší krásný rozhled na Prahu, ty pomalejší méně krásný pohled na záda těch rychlejších stojících u okýnek.
- Délka: 3250m
- Převýšení: 135m
- Strmost: 5.3%