Úvod > Kalendář akcí > Výstavy > Výstava Kouzlo Vánoc – advent v Městském muzeu Hořice v Podkrkonoší
Výstavy

Výstava Kouzlo Vánoc – advent v Městském muzeu Hořice v Podkrkonoší

Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte aktuální akce v regionu Královéhradecký kraj nebo navštivte Výstavy v celé ČR.
Vše o kouzlu Vánoc na Hořicku a v celém Podkrkonoší představí výstava Kouzlo Vánoc aneb jak si zkrášlit čas vánoční, kterou pořádá hořické muzeum ve dnech 27. listopadu tohoto roku až 9. ledna roku 2022. Vernisáž výstavy proběhne v sobotu 27. listopadu v Multimediálním sálu městského muzea.
Podkrkonoší patřilo k chudším regionům naší země. To ovšem vůbec neznamená, že by se Vánoce tady slavily o to méně. Naopak v tomto kraji vznikla celá řada tradičních vánočních pokrmů, jako je vrkoč, nebo devítipodlahová bába a lidé se zde veselili podobně jako jinde,   i když možná o trochu skromněji. Vše o kouzlu Vánoc na Hořicku a v celém Podkrkonoší představí výstava Kouzlo Vánoc aneb jak si zkrášlit čas vánoční, kterou pořádá hořické muzeum ve dnech 27. listopadu tohoto roku až 9. ledna roku 2022. Vernisáž výstavy proběhne v sobotu 27. listopadu v Multimediálním sálu městského muzea. K vidění bude například tradiční vánočně nazdobená selská jizba, vánoční pečivo a pokrmy a pro inspiraci vánoční stromečky nazdobené v různých stylech, například s perníkovými či paličkovanými ozdobami, ale i v retro a současných vánočních trendech. Kouzlo Vánoc si budou moci návštěvníci vychutnat nejenom v rámci výstavy, ale i při doprovodném programu, který je v Hořicích připraven. Tvořivá dílna – vázání adventních věnců s lektorkou Šárkou Kuhnovou proběhne v muzeu ještě před zahájením výstavy 20. listopadu. Na tuto akci naváže tvořivá dílna – vázání adventních věnců s etnografkou Adélou Černou, a to 27. listopadu, tedy v den zahájení výstavy. Návštěvníci se mohou těšit i na tvořivou dílnu – malování vánočních ozdob pod vedením lektorky z DUV – vánoční ozdoby ze Dvora Králové nad Labem.

„Rádi bychom pozvali všechny milovníky Vánoc na výstavu Kouzlo Vánoc aneb jak si zkrášlit čas vánoční, která bude k vidění v Městském muzeu v Hořicích po celý adventní čas. Naším přáním je přispět k navození příjemné vánoční nálady,“ uvádí Petra Zachovalová M. A., ředitelka Městského muzea a galerie Hořice.

„Expozici jsme vytvořili tak, aby se návštěvníci mohli inspirovat, jak si zkrášlit vánoční výzdobu i ve svém domově. K vidění bude vánočně nazdobený stůl, ale i okno, vchodové dveře a vánoční stromečky a adventní věnce. Vystavené exponáty jsme doplnili o texty, kde se návštěvník může dovědět více o jejich významu a tradici, “ uvádí  Milada Ryšánková, etnografka.

„Vánoční výstavu pojímáme interaktivně tak, aby se lidé nejenom dozvěděli o našem regionu co nejvíce, ale aby si sami vyzkoušeli a odnesli domů dílo, které si vyrobí vlastníma rukama. Ruční výroba, ať už vánoční ozdoby, perlařství, výroba modrotisku, perníkářství nebo výroba betlémů, to vše je pro Podkrkonoší typické. Proto jsme v rámci výstavy zařadili ukázky z těchto řemesel a také několik tvořivých dílen. Každý kdo se zúčastní kurzů, si zaplatí pouze použitý materiál, účast na kurzu je náš vánoční dárek a poděkování našim návštěvníkům a mají ji zdarma. Podrobnosti najdou zájemci na našich webových stránkách ( www.muzeum.horice.org),“ uvádí Adéla Černá, etnografka.

V sobotu 20.11. proběhne tvořivá dílna – vázání adventních věnců – od 10 do 16 hodin po dvouhodinových blocích. V sobotu 27. 11. budou moci návštěvníci vázat adventní věnce od 13 do 16 hodin ve dvou hodinu a půl dlouhých blocích a ve středu 8. 12. proběhne dílnička na malování vánočních ozdob od 13 do 17 hodin po hodinových intervalech tak, aby účastníci měli možnost se vystřídat a přitom mít dostatečný prostor na tvoření.

Obyčejové tradice byly v podkrkonošském regionu zaznamenány většinou na přelomu 19. a 20. století přímo v terénu ze vzpomínek pamětníků, v dobovém tisku a v četných odborných publikacích pak v  posledních dvou století. Při příchodu Štědrého dne byl takřka každý úkon, každý krok, provázen pověrečnou magií, vykonávanou ať již různými praktikami nebo přísně dodržovaným pořádkem. Kdo si ráno přivstal, toho čekalo štěstí a hojnost, kdo vstal poslední, toho čekala bída. Po ránu vybíhaly děti do sadu. Otloukaly stromy vařečkou a volaly: "Stromečku vstávej, ovoce dávej, ustroj se, umyj se, poklekni, modli se, je Štědrý den". Hospodář vyhlížel, zda k němu tento den přijde do stavení muž nebo žena. V případě muže to znamenalo, že v příštím roce bude mít od krav více bulíčků a méně kraviček na mléko. Dobytku dal po výslužce, aby netrpěl nemocemi, psům do žrádla pepř, aby dobře hlídali. Obešel třikrát stavení, aby zabránil požáru.

Rovněž hospodyně se přidržovala pověrečných úkonů. Slepice krmila hrachem, aby hodně nesly, sypala jim do obruče, aby nezanášely. Po celý den chystala jídla a dbala, aby se jí nepřipálily vánočky. Znamenalo by to nemoc nebo dokonce smrt v rodině. S úklidem se muselo pospíchat do západu slunce, neboť večer by se vymetalo ze stavení štěstí. Celý den se měli členové domácnosti postit, aby uviděli zlaté prasátko.

 Přes den stavěly děti betlém nebo strojily vánoční stromeček. Než se objevila první hvězda na obloze, musela mít hospodyně večeři připravenu. Pokrmy kladla na stůl najednou, aby nemusela odcházet od stolu. Podle pověry by se jí rozutíkala drůbež. Ke stolu sedali všichni najednou, a tak také od stolu odcházeli. Večeře měla být hojná, aby bylo v roce všeho dostatek. Jídel podle tradice muselo být připraveno devatero. V Podkrkonoší byla sestava jednotlivých pokrmů přibližně tato: Nechyběla hrachová, čočková nebo houbová polévka, méně rybí, houbový kuba s krupkami, vánočka – štědrovka, nebo koláče, svarba (vařené kroupy a hrách), zelník (jáhly a zelí s mlékem), knedlíky s mákem, muzika (rozvařené sušené ovoce),  chlupaté knedlíky s houbami a podmáslím. V chudých rodinách se museli spokojit s kyselem, snad nejproslulejším  podkrkonošským pokrmem. K oblíbeným pochoutkám patřilo i spařované pečivo (prázdné i nadívané) pod různými názvy – šišky, peciválky, peřinky, máčenky. Nezapomeňme na štrůdl, dodnes oblíbený dezert. Po celý čas musely být na stole chléb nebo vánočka, neboť vánoční pečivo, obřadně připravované, mělo magickou uzdravovací moc, bylo prostředkem k věštění a zabezpečovalo bohatou úrodu. Počet stolujících musel být sudý, lichý znamenal, že do roka někdo zemře. Při večeři se pod talíře kladly peníze, aby se držely v domě celý rok.

O Štědrém večeru se provádělo množství tajemných úkonů pro zajištění štěstí, zjišťování osudu jednotlivců i celého hospodářství. Měla-li hospodyně toulavého muže, sedla si při večeři na jeho čepici a on měl zapomenout chodit do hospod. Sledoval se stín vržený osobami od rozsvíceného stromečku. Tmavý značil pevné zdraví, nevýrazný vážnou nemoc. Podobně posloužilo rozkrojené jablko: hvězdicový průřez jadřincem dokládal zdraví, křížek věštil smrt. Rovněž rozlousknutý prázdný ořech nebo zčernalé jádro ohlašovalo chatrné zdraví.

Mnoho pověrečných praktik ke zjištění osudu prováděla děvčata. Po večeři běžela nabrat bez počítání náruč polínek. Byl-li počet sudý, vdala se, byl-li lichý, musela ještě počkat.  Potmě vytáhla z hromady jedno polínko. Rovné předpovídalo zdravého muže, křivé hrbatého. Z úderů do ledu na zamrzlé vodě se určoval přibližný okruh povolání budoucího manžela. Ťukání předpovídalo kováře, klepání tkalce. I na hladině zrcadlící se vody v měsíční noci mohly dívky spatřit svou budoucnost. Střevíc hozený přes hlavu ke dveřím předvídal sňatek v případě, že špička směřovala ven. Z tvaru slupky jablka se usuzovalo na počáteční jméno ženicha. K věštecké praxi patřilo rovněž slévání olova, z jehož náhodně ztuhlého tvaru se usuzovalo na osud. Předpověď počasí na příští rok se získávala hádáním ze slupek cibule. Dvanáct plátků se posypalo solí, z nichž každý představoval jeden měsíc v roce. Orosená slupka v řadě představovala nejmokřejší měsíc. Velké množství svrchních suchých slupek bylo předzvěstí tuhé zimy. Štědrý večer končil půlnoční mší. Po ní se očekával spánek s příjemnými sny, neboť tajuplná noc je měla vyplnit.

Provozovatel

Městské muzeum a galerie Hořice

Náměstí Jiřího z Poděbrad 160
508 01 Hořice
Tel.:
+420 731 613 603
Email:
katreh@post.cz
WWW:
https://muzeum.ho...
GPS:
50,369375 15,632634
 
 

Cena

Cena: 50 Kč

Snížená cena: 30 Kč

Rodinná cena: 120 Kč

 

Časová náročnost

1,0 hodina

 
 

Se skřítkem za klokanem

Turisťáček Hořice a Denní stacionář Klokan zvou na charitativní pochod Se skřítkem za Klokanem 2. Výtěžek z charitativního pochodu bude použit na zajištění základních činností poskytovaných služeb Denního stacionáře Klokan o.p.s.
Hořice, Kraj Vysočina

Turistický pochod O Žižkův štít – Memoriál J. Krejcara

KČT Hořice pořádá 50. ročník turist. pochodu O Žižkův štít. Vedle ve Smetanových sadech proběhne Turistické otevírání sezony Podkrkonoší a festival regionálních produktů. Online registrace, nové propozice s QR kody, mapy.cz aj. Více na http://kcthorice , https://www.facebook.com/turistacekhorice
Hořice, Královéhradecký kraj

Zahájení lázeňské sezóny 2024 v Lázních Bělohrad

Zahájení lázeňské sezóny.
Lázně Bělohrad, Královéhradecký kraj

Trabant sraz Vřešťov 2024

Podkrkonošský Trabi klub zve již na 13. Trabant – IFA sraz do Velkého Vřešťova. Letos v termínu 14. – 16. června.
Velký Vřešťov, Královéhradecký kraj

Běh tří řek

Běh tří řek je běžecký závod na 5 a 10 km okolím obce Chomutice. Akce je určena pro všechny věkové kategorie.
Chomutice, Královéhradecký kraj

Kotlíkové guláše

Spolek Střemcha pořádá již 12. ročník soutěže o nejlepší vepřový guláš vařený v kotlíku na otevřeném ohni. Soutěží 10 družstev z řad amatérů i profesionálů z blízkého i vzdálenějšího okolí Bílé Třemešné. V prvé řadě jde o zábavu, odpočinout, pobavit a užít si jiné vaření než jsme zvyklí.
Bílá Třemešná, Královéhradecký kraj

Nachmelenej pochoďák 2024

8. ročník ochutnávek pivních speciálů doprovázený výstupem na horu Zvičinu v Podkrkonoší. 8 pivních speciálů na 10km trase.
Bílá Třemešná, Královéhradecký kraj

Sportovní hry seniorů pod Zvičinou

Devátý ročník akce pro dříve narozené s názvem Sportovní hry seniorů pod Zvičinou je součástí společného projektu ČUS a ČASPV.
Dolní Brusnice, Královéhradecký kraj

Městské muzeum a galerie Hořice

Městské muzeum bylo založeno v roce 1887 jako Archeologický a musejní spolek. Během své 130 leté existence muzeum shromáždilo unikátní sbírku s více než 40 000 předměty. Od roku 1942 sídlí v novorenesančních prostorech domu s pískovcovou fasádou od stavitele Františka Karažeje z roku 1877.
Hořice, Královéhradecký kraj

Chlumíčkova stezka pro děti v Hořicích

Chlumíčková stezka zabaví zejména nejmenší děti při vycházce na koupaliště Dachova v lesním úseku od rozcestí u Lomu U Sv. Josefa a Malátovy cesty až na zmíněné koupaliště. Stezka vede po žluté turistické trase a je součástí naučného okruhu městem.
Hořice, Královéhradecký kraj

Vycházky v Hořicích – procházka do Svatogothardské Lhotky

Jedním z cílů při návštěvě Hořic může být procházka do Svatogothardské Lhotky, která je na velmi krátkém úseku přímo nabitá zajímavostmi. Vycházku lze začít na Gothardě u památníku s reliéfem prvního československého ministra financí Dr. Aloise Rašína, pravděpodobně díla Marie Wagnerové-Kulhánkové.
Hořice, Královéhradecký kraj

Hořice – město s kamenickou tradicí

Hořickou školou prošly mnohé zakladatelské osobnosti českého moderního sochařství, což se odrazilo ve výzdobě města i ve sbírkách Galerie plastik. Mimořádné postavení tu má Jan Štursa, jehož plastiky dominují části expozice.
Hořice, Královéhradecký kraj

Turistická trasa Cesta Karla Václava Raise

Dálková turistická trasa s názvem Cesta Karla Václava Raise vychází z Hořic a směřuje k rozhledně Zvičina. Celá trasa měří 22 km, a je vhodná pouze pro pěší turisty.
Hořice, Královéhradecký kraj

Husitská mohyla v Hořicích

V Hořicích najdete na jih od nádraží Husitskou mohylu neboli Mohejlík v podobě husitského válečného vozu. Je připomínkou místa, kde se konala v roce 1423 bitva.
Hořice, Královéhradecký kraj

Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích

Dominanta východočeského města Hořice stojí na hřebeni Hořického chlumu v nadmořské výšce 408 metrů. Z vyhlídkového ochozu je možné za dobré viditelnosti spatřit celé panorama Krkonoš.
Hořice, Královéhradecký kraj

Synagoga a židovský hřbitov v Hořicích

Poblíž hasičské zbrojnice v ulici Tovární v Hořicích se nachází budova bývalé židovské synagogy. Od r. 1956 je modlitebnou Církve česko-slovenské husitské. V Karlově, dříve Židovské ulici, najdeme i starý židovský hřbitov.
Hořice, Královéhradecký kraj

Ubytování a restaurace v okolí

Expivovar Hořice

Areál bývalého pivovaru, byl vybudován v letech 1885 – 1895 a nachází se v centru Hořic.
Hořice, Královéhradecký kraj

Restaurace Staré Časy

Stylový restaurant v útulném prostředí starého hořického pivovaru uvítají všichni ti, kteří hledají místo pro schůzku s přáteli, obchodní jednání nebo jen pro relaxaci.
Hořice, Královéhradecký kraj

Hotel Dachova v Hořicích

Hotel Dachova se nachází u města Hořic v Podkrkonoší, které proslulo díky sochařskému umění jako “Město kamenné krásy”. Celková kapacita hotelu je 11 pokojů. Restaurace s letní zahrádkou nabízí příjemné posezení se specialitami české kuchyně.
Hořice, Královéhradecký kraj

Glamping kemp Dolíček – zážitek v každé chvíli

Krásné místo, nacházející se ve starém pískovcovém lomu, na okraji místní osady Doubrava, nedaleko města Hořice v Podkrkonoší. Snahou je vytvořit hezké místo, kde můžeme relaxovat v lůně neobvyklé zahrady a tuto pohodu příležitostně nabídnou i našim kamarádům a podobně naladěným lidem.
Hořice, Královéhradecký kraj

Zámek Holovousy

Obec Holovousy nedaleko Hořic se pyšní secesním zámkem s romantickými prvky. Zámek i park si lze pronajmout pro pořádání kulturních a společenských událostí.
Holovousy, Královéhradecký kraj

Autokemping Na Vyhlídce v Miletíně

Na okraji města Miletín, při silnici na trase mezi Hořicemi a Dvorem Králové nad Labem, se nachází autokemp Na Vyhlídce.
Miletín, Královéhradecký kraj

Skautská základna Miletín

Skautská základna se nachází v malebném městečku Miletín v Královéhradeckém kraji.
Miletín, Královéhradecký kraj

Minipivovar Miletín

Nevelké východočeské městečko Miletín se může chlubit nejen slavným rodákem, K. J. Erbenem, ale také pivovarnickou tradicí, jejíž historie sahá hluboko do minulosti. Vždyť jedním z vlastníků tehdejšího šlechtického pivovaru byl dokonce sám slavný Albrecht z Valdštejna.
Miletín, Královéhradecký kraj