Úvod > Výlety > Výlety s příběhem > Po stopách šlechtických rodů: s Kryštofem Harantem z Klenové do Bezdružic

Po stopách šlechtických rodů: s Kryštofem Harantem z Klenové do Bezdružic

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 Klenová – 21. června 1621 Praha) byl český šlechtic z rodu Harantů z Polžic a Bezdružic, spisovatel, válečník, diplomat, cestovatel a hudebník. V roce 1598 podnikl dokonce cestu do Svaté země a Egypta a popsal ji v cestopisu.

Osud si s panem Harantem krutě zahrál: zatímco okolnosti jeho smrti a přesné datum i s řadou znepokojujících detailů známe dokonale, o jeho narození nevíme kromě letopočtu 1564 nic. Známe však místo: hrad Klenová poblíž Klatov, místo s jedinečným výhledem na Šumavu a zároveň sídlo Galerie Klenová, kde se doslova na každém kroku setkáte s moderním výtvarným uměním. Hrad a město Klenová v té době patřily Harantům z Polžic a Bezdružic jen krátce, panství koupil Kryštofův otec v době před jeho narozením.
 

Muž mnoha profesí a zálib

KlenováKryštof Harant byl typický renesanční člověk: nebyl jen hudební skladatel, ale také politik, ekonom, vojevůdce, cestovatel a spisovatel. Byl tělesně zdatný, získal dobré vzdělání, byl inteligentní, vtipný a umělecky nadaný. Ve dvanácti letech se stěhoval do Innsbrucku a tam, na dvoře arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského, pak získával zkušenosti v té nejlepší škole mladých dvořanů.

Po otcově smrti se musel ujmout správy rodinných statků, ale zároveň se účastnil protitureckého válečného tažení. Snad právě tehdy se probudily cestovatelské vášně a touha lépe poznat země, obývané Turky. Na jaře 1598 tak v doprovodu svého švagra, rytíře Heřmana Černína z Chudenic, se přes Bavorsko, Tyroly, Itálii, Krétu a Kypr vydal na pouť do Svaté země. Historie jejich putování je dobře známá, protože o těchto cestách Kryštof Harant po návratu sepsal cestopisy. Už tehdy byly velmi populární a dnes patří do zlatého fondu českého renesančního písemnictví.
 

Konec dobrodruha

Okno do nebeNa kariéru hudebního skladatele došlo až v další fázi života Kryštofa Haranta, a sice když opustil habsburské diplomatické služby a žil na hradě Pecka, který získal druhým sňatkem. Založil zámeckou kapelu a komponoval; z jeho tvorby se zachovala kompletní katolická mše Missa Quinis Vocibus (Pětihlasá mše) a dvě motteta. Jedno z nich prý Kryštof Harant pod dojmem silného náboženského zážitku sepsal přímo v Jeruzalémě.

Jenže pak přišel rok 1618, kdy Kryštof Harant přestoupil k víře podobojí a aktivně se zapojil do stavovského povstání; velel dělostřelbě při obležení Vídně a na dvoře zimního krále Fridricha Falckého působil jako královský dvorní a komorní soudní rada a prezident České komory. To bohatě stačilo k tomu, aby byl roku 1621 přímo na Pecce zatčen a v soudním procesu společně s dalšími českými pány odsouzen ke ztrátě majetku i života.
 

Staroměstské divadlo smrti

LebkyPoprava se konala 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze a jejím svědkem byl i Kryštofův dávný přítel a druh z cesty do Palestiny Heřman Černín, zde v roli staroměstského císařského hejtmana. Ten se totiž mezitím stal horlivým katolíkem a účastnil se bitvy na Bílé hoře – samozřejmě na té správné straně.

A osud si hrál dál: zatímco tělo Kryštofa Haranta bylo pohřbeno do kostelní hrobky na hradě Pecka, vdova Anna Salomena Harantová se záhy provdala. Jejím mužem se nestal nikdo jiný než "převrhelec" Heřman Černín – a aby toho nebylo málo, sama přestoupila ke katolictví a děti, které měly být podle přání Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic vychovávány ve víře podobojí, svěřila do rukou jezuitů. Chudák pan Harant!
 

Za Kryštofem do Bezdružic

Prapředkem rodu pozdějších Harantů z Polžic a Bezdružic zřejmě byl rytíř Bušek, který v letech 1360 až 1379 vlastnil panství Bezdružice a nechal na skále nad vesnicí postavit malý kamenný hrad. V rodovém erbu měli Harantové bílého kohouta s černým ocasem na červeném poli, který je dodnes součástí znaku města, sami ale navzdory jménu paradoxně Bezdružice nikdy nevlastnili. Zámek je bohužel možné obdivovat pouze zvenčí, od roku 2011 je totiž veřejnosti nepřístupný. Zato můžete navštívit Café Kryštof Harant a projet se malebnou krajinou s Bezdružickou lokálkou. Vede z Pňovan přes známý Pňovanský most a Konstantinovy Lázně do Bezdružic a jezdí na ní pravidelné i nostalgické vlaky.