K
jedinému vítězství Rakušanů v prusko-rakouské válce došlo
u Trutnova 27. června 1866. K městu se od
Žacléře blížili Prusové, z jihu rakouská armáda. Rakušané zaujali strategicky výhodné postavení na třech kopcích nad městem, na
Šibeníku, Janském vrchu a Chmelnici.
Když nic netušící Prusové vstoupili do
města, stali se terčem palby. Vyrazili sice do útoku, ale byli
odraženi zpět. Časem se prosadila jejich početní převaha a vrcholy dobyli.
Rakouský generál Gablenz však přivedl
posily, vrhnul se do útoku a díky riskantnímu vysunutí dělostřelectva k nepříteli se mu podařilo tři vrchy získat zpět a Prusy donutit k ústupu. V bitvě se utkalo
asi 60 000 pěšáků a přes 4 000 jezdců. Zabito, zraněno nebo zajato bylo na 6 000 vojáků obou stran.
Jizvy v krajině
Bohužel z historického hlediska neměla
bitva u Trutnova příliš velký význam. Už o den později rakouská armáda
prohrála boje o pohraniční průsmyky a
postupu Prusů do Čech nic nezabránilo. Válka vyvrcholila rozhodující
bitvou na Chlumu u Hradce Králové.
Bitvu připomínají i
další místa v okolí Trutnova. Po nejvýznamnějších místech celého bojiště vás provede
naučná stezka Po stopách války 1866 na Trutnovsku. Začíná na Krakonošově náměstí v Trutnově, stoupá na vrch Šibeník a Janský vrch a vede místy nejkrvavějších bojů kolem dalších menších památníků.
Stopy bojů jsou patrné i v interiéru kaple sv. Jana Křtitele na Janském vrchu, poblíž pak najdete vojenský hřbitov.
Rozhledna na Šibeníku, krypta a tvrz
Nejznámějším místem spojeným s bitvou je
památník generála Gablenze na návrší Šibeník, který zároveň slouží jako volně přístupná rozhledna. Generál Gablenz z vlastní vůle ukončil svůj život v Curychu v lednu roku 1874. O několik desítek let později byly jeho
tělesné ostatky převezeny do Trutnova a uloženy v kryptě památníku. Původní je i náhrobek ve tvaru obelisku, který byl do
Trutnova přivezen společně s ostatky.
Bitvu připomínají rovněž
expozice trutnovského Muzea Podkrkonoší. Při výletu do
Trutnova byste ale neměli opomenout ani další vojenskou památku, byť podstatně mladšího data:
dělostřeleckou tvrz Stachelberg. Měla se stát největší a vojensky nejsilnější pevností předválečného československého opevnění. Do mobilizace v roce 1938 se sice podařilo prorazit asi 3,5 kilometru chodeb a sálů, nikoliv už však zabetonovat.
Tvrz je přístupná veřejnosti, na její prohlídku budete potřebovat přibližně dvě hodiny.