Okázalé interiéry
kroměřížského zámku se neobjevily jen ve slavném velkofilmu režiséra Miloše Formana, ale i ve filmové pohádce
Peklo s princeznou. Ve skutečnosti tu ovšem žádné princezny nikdy nežily, protože zámek po staletí sloužil jako
rezidence olomouckých biskupů.
Budova pamatuje řadu významných událostí – ve Sněmovním sále zasedal roku 1848 rakouský
Říšský sněm a v Carském pokoji přijímal roku
1885 hosty
ruský car Alexandr III. Světoznámá je rovněž
zámecká obrazárna, v níž můžete obdivovat vzácnou sbírkou obrazů evropských mistrů 15. až 18. století. Klenotem galerie je
Tizianův obraz Apollon a Marsyas, odborníky považovaný za jedno z nejcennějších malířských děl v České republice.
Za krásou kroměřížských zahrad
Prohlídka kroměřížského zámku by nebyla úplná bez návštěvy zahrad. Tu první,
Podzámeckou, najdete vcelku snadno –
přiléhá totiž přímo k zámku. Původně šlo o užitkovou zahradu, která se během staletí proměnila v anglický park se vzácnými dřevinami, několika drobnými stavbami, rybníky a zookoutkem.
Necelý kilometr jihozápadně od zámeckého areálu objevíte
pozdně renesanční Květnou zahradu. Při obnově města, zničeného třicetiletou válkou, ji na tehdy neplodné a bažinaté půdě za hradbami vybudovali
italští architekti F. Luchese a P. G. Tencalla.
Dominantou Květné zahrady je
244 metry dlouhá kolonáda se sochami antických božstev a půvabnou akustickou hříčkou – pokud na jednom konci galerie promluvíte směrem do zdi,
klenby váš hlas přenesou na opačný konec kolonády. V Květné zahradě nechybí ani
palmový skleník, pečlivě zastřižené stromy a keře, dvě bludiště a
složitý vodovodní systém, který napájí rybníčky, kašny a jezírka.
Když už budete v
Kroměříži, projděte se půvabnými uličkami historického centra a
obdivujte zdejší chrámy, náměstí a expozice Muzea Kroměřížska. K posezení nad sklenkou mešního vína láká vinotéka
Arcibiskupských zámeckých sklepů Kroměříž, můžete také navštívit
Biskupskou mincovnu. V budově ze 17. století se po dvě staletí razily mince a medaile olomouckých biskupů.
Jednou z kroměřížských rarit jsou
čtyři mozaikové lunety českého malíře a grafika
Maxe Švabinského. Původně zdobily Colloredovu kolonádu v
Podzámecké zahradě, v roce 1999 byly přeneseny
do bývalého františkánského kláštera, do míst, kde Max Švabinský strávil dětství. Čtyři pozoruhodná výtvarná díla, která se tematicky vztahují k
významným událostem české historie.