Johann Gregor Mendel se narodil v německé rodině sedláka 20. července
1822 v moravskoslezských Hynčicích, které jsou dnes součásti Vražného nedaleko Nového Jičína. Jeho
rodný dům lze navštívit od května do října.
Řeholní bratr nakličuje hrách
Středoškolské vzdělání ukončil maturitní zkouškou na
gymnáziu v Opavě. V letech 1840 až 1843 studoval na
Filozofické fakultě v Olomouci. Z finančních důvodů a na přání matky vstoupil později do semináře a roku 1843 přišel do
augustinianského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně, kde přijal řeholní jméno Gregor.
Studoval dále matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii. Díky důkladnému studiu těchto věd si uvědomil
důležitost matematiky a statistiky pro vysvětlování přírodních dějů. Toho později využil během svých pokusů s hrachem, kterými se mohl zabývat díky podpoře augustiniánského řádu. U augustiniánů se totiž v té době zdržovala
vědecká elita. Ti, kdo vstoupili do řádu na Starém Brně, tak buď učili na tehdejších školách, nebo se zabývali vědou, a tak to bylo i s Mendelem.
Zákony genetiky v klášterních zahradách
Ten se v letech 1856–1863 věnoval
křížení hrachu a sledování potomstva. Mendel považoval proměnlivost rostlin za doloženou skutečnost. Byl první, kdo udělal významný diagnostický převrat, když jako první nehodnotil organismus jako celek, ale rozložil ho na jednotlivé znaky. Na základě svých pokusů
formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako
Mendelovy zákony dědičnosti. Své pokusy na rostlinách Johann Gregor Mendel přednesl v roce 1865 na setkání Brněnského přírodovědeckého spolku a následně publikoval v práci "
Pokusy s rostlinnými hybridy". V roce 1868 byl
zvolen opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně. K této vysoké funkci postupně se postupně přidávaly další (např. viceprezident Přírodovědeckého spolku v Brně). Traduje se, že své pokusy s hrachem prováděl J.G.Mendel příklad
v zahradě letního sídla augustiniánského řádu na Starém Brně, tedy
v Šardicích, kde dnes najdete kulturně-společenské centrum
Rezidenci Šardice se zajímavou expozicí Měřidla a váhy.
Od roku 1862 až do své nemoci prováděl Mendel také
každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. V seznamu třinácti Mendelových publikací se devět týká meteorologie. Zajímavostí je, že
Mendelovo jméno čestně nese i první česká
vědecká stanice na Antarktidě.
Za Mendlovým odkazem do Brna!
V roce 1883 Mendel vážně onemocněl a dne
6. ledna 1884 zemřel v klášteře a byl pochován na
Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval později světoznámý skladatel
Leoš Janáček.
Stálou
expozici o Mendlově životě lze navštívit v moravské metropoli.
Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity v Brně vás nechá nahlédnout do Mendlových rukopisů, khih, přístrojů a osobních věcí. Zúčastnit se můžete také prohlídky Mendlova včelína v zahradě opatství. Mendelovy
nejznámější pokusy s hrachem připomíná
vitrína ve tvaru hrachu a řada kořenáčů, do nichž si mohou návštěvníci zasadit vlastní rostliny. Na výstavě uslyšíte hudbu, u včelínů zase ucítíte vůni vosku a medu.
Navštívit můžete i
Mendelianum –
atraktivní svět genetiky, který vám lehkou formou přiblíží vědu a výzkum v oblasti aktuální molekulární biologie a genetiky, umožní vám jedinečnou
přímou účast na genové expresi, a také Mendelovu laboratoř.