Úvod > Kam pojedete? > Oblasti > Slovácko > Strání

Strání

Odnikud to není na Velkou Javořinu tak blízko jako právě ze Strání, z rázovité slovácké obce v Bílých Karpatech. Nejezdí se sem jen kvůli přírodě, podívat se můžete také do skláren v Květné. Nejdéle fungující sklárnu v Česku a jednu z nejstarších v Evropě založil v roce 1794 kníže Lichtenštejn.

Co musíte vidět ve Strání

gotické tvrze se dochovaly jen příkopy a valy v místě nynějšího hřbitova, a tak je nejstarší památkou barokní socha sv. Jana Křtitele, kaplička Panny Marie Bolestné v Uhliskách z roku 1816 a novogotický kostel Povýšení sv. Kříže z počátku 20. století. V bývalém renesančním loveckém zámečku Lichtenštejnů je penzion a restaurace Zámeček, za vidění stojí i lidová architektura a farní Dvorana, kompletně postavená z kamene a sloužící zejména místnímu divadelnímu souboru Karla Högera.
 

Sklárny Crystalite Bohemia v Květné

První sklárna byla založena v části Květná koncem 18. století, od roku 2011 patří do přední české sklářské skupiny Crystalite Bohemia. Sklárny, kde vyrábí a zdobí nápojové a dekorační sklo, pravidelně pořádají Dny otevřených dveří, individuální prohlídky jsou možné v pracovních dnech po celý rok po předchozí domluvě. Při exkurzi uvidíte tavení skloviny, sklářské pece, foukání skla i jeho úpravy broušením, gravírováním, leptáním, malováním či zdobením drahými kovy.
 

Koupání, Velká Javořina a lyžování

V létě se zastavte na koupališti v Květné, které se nachází v blízkosti skláren. Zelená značka vede z Květné až na nejvyšší vrchol Bílých Karpat, Velkou Javořinu. Hora se stala symbolem česko-slovenského přátelství, vždy poslední neděli v červenci se na vrcholové louce konají Slavnosti bratrství Slováků a Čechů. Občerstvit se můžete na Holubyho chatě, v zimě tu najdete lyžařské středisko, provozované slovenským klubem Stará Turá. Další lyžařský areál Štrbáň je přímo ve Strání.

Sklárny Květná

Sklárna Květná je jednou z nejdéle fungujících skláren na našem území. Postavena byla v roce 1794, založil ji kníže Alois I. z Lichtenštejna. Od ledna 2024 má sklárna nového majitele a ruční výroba skla v Květné tak nadále pokračuje!
Strání, Zlínský kraj

Cesta hrdinů SNP

Cesta hrdinů SNP je značená turistická cesta na Slovensku, která vede z Dukelského průsmyku na severovýchodu země, až na hrad Devín na západní hranici s Rakouskem. Její celková délka podle uváděných zdrojů kolísá mezi 750–770 kilometry. Částečně zasahuje i na území Česka, a to v Bílých Karpatech.
Strání, Zlínský kraj

Přírodní rezervace Dolnoněmčanské louky

Rezervace Dolnoněmčanské louky ochraňuje bělokarpatské květnaté louky se spoustou solitérních stromů, převážně dubů. Roste zde na 268 druhů vyšších rostlin, na které je vázáno mnoho živočichů, především hmyzu.
Strání, Zlínský kraj

Levandulová farma Strání – levandule z Bílých Karpat

Levandulová farma v čisté přírodě Bílých Karpat hospodaří v ekologickém zemědělství. Pěstuje se zde levandule, bylinky, ovoce a zelenina, ze kterých poté farmáři vyrábí džemy, pomazánky, sirupy a suší ovoce i bylinky. Nabízí k prodeji také sazenice.
Strání, Zlínský kraj

Kostel Povýšení sv. Kříže ve Strání

Kostel je postaven v pseudogotickém stylu a je hodnotným dokladem architektonické tvorby počátku 20. století.
Strání, Zlínský kraj

Farní Dvorana ve Strání

V dnešní době Dvorana, která prošla v 90. letech rekonstrukcí střechy a vnitřních prostor, slouží jako kulturní zařízení pro občany. Konají se zde různé společenské akce. Hlavně slouží místnímu divadelnímu souboru Karla Högera.
Strání, Zlínský kraj

Ski areál Štrbáň u Strání

Lyžařský areál Štrbáň se rozprostírá v katastru obce Strání-Květná v nadmořské výšce 450 až 540 metrů.
Strání, Zlínský kraj

Koupaliště ve Strání – Květné

Po tříleté pauze z důvodu rekonstrukce, bylo v roce 2010 slavnostně otevřeno koupaliště ve Strání – Květné.
Strání, Zlínský kraj

Ubytování a restaurace v obci Strání

Holubyho chata – Velká Javořina

Turistická chata na hranicích se Slovenskem na samém vrcholu Bílých Karpat je po dlouhé době opět plně v provozu. Chata má nového majitele, který se snaží o rekonstrukci tohoto objektu, který byl ve velmi špatném stavu.
Strání, Zlínský kraj

Penzion a restaurace Zámeček ve Strání

Penzion a restaurace Zámeček se nachází v centru obce Strání a poskytuje návštěvníkům jedinečné možnosti pro turistiku a cykloturistiku v malebné horské krajině.
Strání, Zlínský kraj

Chalupa Levandule ve Strání

Chata Levandule se nachází na čerstvém vzduchu v srdci překrásné přírody CHKO Bílé Karpaty. Chata je jako stvořená pro rodiny s dětmi.
Strání, Zlínský kraj

Inspirace na výlety z oblasti Slovácko


Po stopách šlechtických rodů: s rodem Althannů na zámek ve Vranově nad Dyjí a další barokní zámky Moravy

Hrady a zámky se řadí k nejčastějším cílům mnoha turistů a výletníků. Region jižní Moravy nabízí těchto kulturních památek velké množství. Pokud patříte k milovníkům zámeckých interiérů, pak jistě oceníte právě ty barokní, které patřívají k nejhonosnějším. Na jižní Moravě je takových skvostných zámků celá řada – navštívit můžete zámek ve Vranově nad Dyjí, Mikulově, Valticích, Miloticích, ve Slavkově nebo v Lysicích.
Barokní zámky Moravy, Na hrady a zámky

Po stopách šlechtických rodů: v Miloticích se projdete v historickém kostýmu kolem zámku jako členové rodiny Seilernů

Místo, kde si vy i děti splníte své sny o princích a princeznách z dávných časů, se jmenuje Milotice. Kromě prohlídky historických interiérů tu totiž nabízejí prohlídky v kostýmech – a ty si oblečete vy, nikoliv průvodci!

Výlet do kraje Želar a žítkovských bohyní

Do vydání knihy Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové byly Kopanice, tedy magicky krásná krajina Bílých Karpat s pěti vesnicemi kolem Starého Hrozenkova, zapomenutým koutem Moravy. Dnes se sem pořádají zájezdy a krajina zažívá nebývalý nápor turistů.
Starý Hrozenkov, Cesty krajinou

Výlet za příběhem misionářů ze Soluně

Velkomoravská říše je pevně spojená se jmény věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Ač nás od doby, kdy žili, dělí jedenáct století, jejich příběh je dodnes živý. Svědčí o tom i fakt, že Cyril a Metoděj jsou hlavními patrony Moravy a v roce 1980 je papež Jan Pavel II. prohlásil za spolupatrony Evropy.