Zimní výlet do Dobříše: adventní prohlídky zámku, vánoční trh a zajímavosti v okolí

Na vánočním trhu 9. prosince 2023 na zámku Dobříš nasajete o druhé adventní sobotě pohodovou předvánoční atmosféru. V nabídce nebude chybět občerstvení – tradiční rybí a masové speciality, ochutnávky sladkých i slaných pochutin a samozřejmě lahodné nápoje jako svařené víno či vánoční punč, ale i pivo, káva a další. Těšit se můžete na stánky s ručně vyrobenými produkty a dekoracemi z chvojí, skla, keramiky či čokolády a mnoho dalšího. Adventní atmosféru podtrhne pohádkové prostředí zámku s tóny vánočních koled a vystoupení místních dětí ze ZUŠ. Po celý den budou probíhat prohlídky Zrcadlového sálu zámku Dobříš.
 

Kouzlo objevování v zámecké galerii

Galerii JCM v prostorách nad návštěvním centrem zámku Dobříš zaplnila pro letošní zimu unikátní výstava Kouzlo objevování: Od hieroglyfů k Tutanchamonovi, kterou připravil Český egyptologický ústav při příležitosti 200. výročí rozluštění hieroglyfického písma a 100 let od objevu hrobky faraona Tutanchamona v egyptském Údolí králů. Na své si přijdou historici i laici včetně dětských návštěvníků. Výstava představuje exponáty, které dokonale navozují atmosféru starověkého Egypta, včetně svítící kopie Rosettské desky, kopií soch královny Nefertiti a vysokých hodnostářů Tutanchamonovy doby či makety Tutanchamonovy pohřební komory. Unikátní je kukátko, které v návštěvnících navodí emoce a pocity, jež zažívali objevitelé Tutanchamonovy hrobky při prvním pohledu do jejího nitra.

Seznámíte se s počátky egyptologie, dozvíte se zajímavosti ohledně rozluštění hieroglyfického písma Jeanem-Francoisem Champollionem, až po největší boom, objevení Tutanchamonovy hrobky Howardem Carterem. Příběh kolem něj je více než vzrušujícím a dokazuje, že při každé činnosti bychom měli konat až do konce a nevzdávat se. Kromě osvěty a seznámení s významnou etapou našich dějin je neméně důležitým cílem výstavy také všechny návštěvníky včetně dětí inspirovat. Expozice je příběhem dvou silných osobností a lidských příběhů. Jean-Francois Champollion už ve svých devíti letech prohlásil, že rozluští egyptské hieroglyfy, všem byl pro smích, ale ve dvaatřiceti letech to skutečně dokázal. Když se v životě na něco zaměříte, dáte do toho veškeré úsilí a půjdete za tím, všechno je možné. Jedním z poselství expozice je fakt, že máme jít za svými sny a cíli. Výstava je přístupná v rámci komentovaných prohlídek od středy do neděle až do konce května 2024.
 

Parky, stezky, Čapek a ondatry: tipy na výlety

• Máme pro vás pár tipů na zpestření výletu, zvlášť když vám bude přát počasí. Krásná bude procházka anglickým parkem; otevřený je denně od 8 do 16 hodin.
• Chcete poznat všechna zákoutí Dobříše? Městem a jeho okolím prochází několik značených tras, společně označených jako projekt Dobří(š) v poznání. Malý městský okruh měří zhruba čtyři kilometry, Velký městský okruh je o kilometr delší a lesy kolem města se proplétá téměř 30 kilometrů dlouhá lesní stezka.

• Máte rádi spisovatele Karla Čapka? spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf často jedzíval na letní byt do Staré Huti. Půvabný empírový dům ve Staré Huti u Dobříše, kam spisovatel rád jezdil se svou ženou a přáteli, se proměnil v Památník Karla Čapka. Otevřeno tu mají celoročně, od listopadu do března ve všedních dnech (včetně pondělí!) od 9 do 16 hodin. Kromě toho se můžete projít po krátké trase, která spojuje Čapkova oblíbená místa v okolí.
• Víte, že první ondatry v Evropě byly vypuštěny do volné přírody právě u Dobříše? Na přelomu století chtěl hrabě Colloredo-Mannsfeld udělat radost své ženě, která pocházela z Kanady a prý se jí trochu stýskalo po domově. Pan hrabě jí udělal malou Kanadu z dobříšských lesů a nechal sem dopravit nejrůznější zvířata. Zatímco například krocanům divokým se ve střední Evropě nedařilo, jiným se i nás naopak zalíbilo. Mezi úspěšné druhy patří jelenci běloocasí a zejména ondatry, které se postupně rozšířily do celé Evropy.
• Domovem jelenců bývala kdysi obora Aglaia v lesích severně od Dobříše. Je pojmenovaná po maďarské šlechtičně Aglaia Festetitz de Tolna, manželce někdejšího majitele dobříšského panství knížete Jeronýma Colloredo-Mannsfelda. V druhé polovině 19. století po své ženě pojmenoval jeden z vrchů a v jeho okolí pak zřídil rozsáhlý anglický park a oboru. Během let se její plocha postupně zmenšovala a některé části zanikly. Až proto v okolních lesích narazíte na zvláštní kamenné a cihlové sloupy či zbytky zdí, nehledejte v nich nic tajuplného – jsou to jen torza někdejšího hrazení. Kdybyste dnes oboru chtěli obejít, ujdete více než 11 kilometrů.