Inspirace na výlety za nádhernými podzimními výhledy

Borůvka je v pořadí již třetí rozhlednou, kterou najdete u obce Toulovcovy Maštale. Svojí ojedinělou a netradiční konstrukcí patří bezesporu k nejzajímavějším a nejkrásnějším stavbám tohoto druhu nejen v mikroregionu Toulovcovy Maštale, ale i v širokém okolí.

Dřevěná rozhledna Boubín se nachází na stejnojmenném vrchu, uprostřed Národní přírodní rezervace Boubín, tzv. Boubínského pralesa. Rozhledna nabízí výhled na Vimperk, Prachatice, vrch Bobík, Boubínský hřbet a za dobrého počasí i Alpy.

První stezka korunami stromů v České republice je otevřená celoročně. Stezka v délce 372 m z dřevěné konstrukce je citlivě zasazena do smíšeného lesa a při maximálním stoupání 2 – 6% se dostanete až do 24 metrové výšky. Stezka je zakončena 40metrovou vyhlídkovou věží.

Jedná se o unikátní objekt z roku 2008, který má své opodstatnění, přestože zde není žádné moře. Je to hlavní symbol holdingu REC Group, který se zabývá recyklací odpadů a provozuje areál Kovozoo. "S námi se v moři odpadů neztratíte".

Jelení skok je nejstarší vyhlídkovou stavbou v Karlových Varech. Dřevěný altánek na skalním ostrohu nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer, podle něhož se stavba někdy také nazývá Mayerův gloriet.

Broumovský výběžek nabízí skvělé příležitosti k trávení aktivní dovolené. Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem Střední Evropy, které fascinuje turisty a vandrovníky už od 18. století.

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Nejvyšší horou Moravy a zároveň nejvyšším vrcholem Hrubého a Nízkého Jeseníku je Praděd (1 492 m). Na jeho vrcholku stojí televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Horní plošina vysílače je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Rozhledna na Churáňově u Zadova se nachází na úpatí svahu asi 1 km jižně od Churáňova. Nejedná se však o klasickou rozhlednu, ale o netradiční vyhlídkovou plošinu na samém vrcholu dřevěné nájezdové rampy skokanského můstku, ve výšce 32 metrů nad zemí.

Z vyhlídky je pěkný pohled na dominanty (zámek a klášter) Rabštejna nad Střelou – nejmenšího historického města Evropy

Přítlucká hora (292 m) se zvedá z rovin jižní Moravy mezi obcemi Zaječí, Přítluky a Rakvice. Na horní vyhlídkový ochoz zde postavené rozhledny Maják, která se tyčí do výšku 26 metrů, vede přesně 108 schodů.

Masivní, do nebe sahající skalní stěny, tajuplné území s nejrozsáhlejším skalním labyrintem ve Střední Evropě s obtížnějšími výstupy, adrenalinové vyžití i studenou oblast nazvanou Sibiř, to vše nabízejí Teplické skály.

Chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les je možné přirovnat k hornatému ostrovu zeleně, klidu a dosud málo narušené přírody v geografickém trojúhelníku Karlových Varů, Mariánských a Františkových Lázní.

Nová rozhledna Máminka na Hudlicku. Nosná konstrukce rozhledny je navržená ve tvaru trojbokého jehlanu, prostorová příhradovina z borovicové hloubkově impregnované kulatiny.

Palackého stezka vede nejkrásnějším úsekem údolí řeky Kamenice. Červeně značená Palackého cesta zavede turisty z Tanvaldu přes Velké Hamry a Plavy do romantického údolí horské řeky Kamenice, která se tu divoce prodírá mezi skalami až k soutoku s Jizerou ve Spálově.

Na vrchu Březák nedaleko Lbosína na Benešovsku stojí architektonicky velmi zajímavá dřevěná rozhledna Špulka, která by díky svému tvaru snad ani nemohla dostat lepší jméno.

Kolínská vodárenská věž, která patří k dominantám města, byla slavnostně otevřena pro veřejnost. Vodojem nyní slouží jako veřejně přístupná rozhledna, která kromě krásného výhledu a přístupu do prostoru bývalé vodní nádrže nabídne tematicky zaměřené expozice a další zajímavý kulturní program.

Rozhledna na Dědu u Berouna je od podzimu 2022 pro velmi špatný stav do odvolání uzavřena. Město plánuje její rekonstrukci.

Skalní dominanta Ořešník se tyčí ve Smědavské pahorkatině nad obcí Hejnice, ve výšce 800 m.n.m. Na vrcholek se dostaneme po schůdcích vytesaných do skály. Je zde kříž, původně postaven františkány z kláštera v Hejnicích.

Krásná vyhlídka nad soutokem Rakovnického potoka a řeky Berounky nedaleko Křivoklátu na vrchu zvaném Na Babě. Své jméno dostala podle tvaru altánku s kuželovitou střechou. Pohled z Paraplíčka patří k nejkrásnějším výhledům na Berounku.

Šestnáctimetrová betonová vodárenská věž z roku 1908 v Heřmanově Huti je jedním ze dvou dochovaných pivovarských věžních vodojemů v Česku. V roce 2011 prošla celkovou rekonstrukcí a dnes je z ní unikátní vyhlídka, ze které uvidíte Brdy i Český les.

Třicetimetrová ocelová telekomunikační věž nabízí krásný kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 18 metrů. Z ochozu rozhledny uvidíte nejen na Prahu a Brdy, ale třeba až na památnou horu Říp.

Nejstarší stojící karlovarská rozhledna byla na oblíbeném vyhlídkovém místě nad městem v lázeňských lesích vystavěna již v roce 1876. Pseudogotická cihlová rozhledna v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy byla postavena jako kopie rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.

Bolt Tower, neboli šroubová věž. To je kavárna, prostor pro připomenutí historie, klub a vyhlídková terasa. To vše je součástí nové nástavby Vysoké pece č. 1 v Dolních Vítkovicích, která povyrostla o zhruba 25 metrů a stala se tak nejvyšším geografickým bodem ve městě.

Vyhlídka na 90 m vysokém skalisku patří mezi jednu z nejkrásnějších vyhlídek v Národním parku Podyjí. Z dřevěného altánku na vrcholu skály se odkrývá fantastický výhled nejenom na široké údolí řeky Dyje, ale i na nejmenší rakouské město Hardegg.

Havlova skála se nachází poblíž obce Horní Liblín v přírodním parku Horní Berounka. Jedná se o přibližně 30 metrů vysoký skalní ostroh s krásným výhledem na meandr řeky Berounky. Je odsud vidět městečko Liblín, hrad Libštejn s nedalekým mlýnem a vodácký kemp Kobylka.

Vyhlídka v Českém ráji byla pro veřejnost otevřena v roce 1941.

Drobná stavba z roku 2015 s vyhlídkovou plošinou ve výšce 4 metry nad zemí a asi 8 metrů nad hladinou řeky Labe. Z rozhledny je omezený výhled na řeku, Masarykův most, část městské části Zálabí a severní frontu domů historického jádra města.

Část hlubokého údolí řeky Jihlavky lemovaného vysokými skalisky s mnoha vyhlídkami je ideální pro pěší turistiku. Romantičnost místa podtrhují rozsáhlé zříceniny templářského hradu Templštejn i pozůstatky hradiska Čertova hráz.

Dřevěná rozhledna je 12 m vysoká a je složena ze tří nad sebou umístěných vyhlídkových plošin. Za příznivého počasí nabízí krásný výhled na Orlické hory a město Luže.

Řeka Svratka vytváří u Víru nejhlubší údolní zářez na Vysočině, kde výškové rozdíly dosahují více než 300 metrů. Nejvyšší a nejslavnější je skalní stěna na levém břehu nad továrnou. Asi 200 m od tamní vyhlídky Kubačice, se nachází mnohem svérázněji nazvaná Posraná skalka.

Ve Středním Povltaví, mezi přehradami Kamýk a Orlík vytváří řeka Vltava jeden z úžasných meandrů Vltavské kaskády, kterému se přezdívá Solenická podkova. Nejhezčí pohled na něj je ze skaliska Na Vraném nedaleko vrchu Na Altánku u obce Solenice, kde skalní ostroh strmí asi 160 m nad řekou.

Smetanova vyhlídka se bachází u osady Třebsín, vysoko nad Štěchovickou přehradou. Byla vybudována roku 1974 vysoko nad hladinou Vltavy k 150. výročí narození Bedřicha Smetany. Vyhlídka leží na soukromém pozemku a je pro veřejnost uzavřena.

Českým rájem byla v druhé polovině devatenáctého století nazvána krajina, kde jsou přírodní hodnoty umocněny historickými památkami. O jedinečnosti a neopakovatelnosti přírody Českého ráje svědčí i fakt, že se ve 20. století stala první chráněnou krajinnou oblastí Československa (v roce 1955).

Mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji se nachází oblast zvaná jako Hruboskalské skalní město. Pověstmi opředené skalní město nabízí nevšední zážitky pro horolezce i laiky na více než 400 věžích, jejichž nejvyšší dosahuje až do výše 50 metrů.

Riegrovou stezkou se můžete projít cestou ze Železného Brodu do Semil. Cesta vede skrz romantické údolí Jizery a skalnatým kaňonem Galerie Jizery. Své jméno má po slavném semilském rodákovi doktoru Františku Ladislavu Riegrovi.

Buková hora (683 m n. m.) je čedičová dominanta Verneřického středohoří. Mezi bloky čediče uvidíte Velké Březno, Milešovku, Ústí nad Labem, pásmo Krušných hor s Komáří vížkou. Nedaleko se nalézají také Ptačí kameny, které zaujmou především milovníky lezení.

Cinibulkova naučná stezka začíná u Městských lázní ve Mšeně a po 9 km cesty krásnou kokořínskou přírodou se do Mšena opět vrací. Na projití Cinibulkovy naučné stezky budete potřebovat přibližně 3 hodiny, jedná se o poměrně náročnou cestu.

Skalní město Tiské stěny (613 m n. m.) leží na jižním okraji krušnohorského zlomu. V západním výběžku Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vytvářejí spolu s Rájeckými stěnami, Ostrovskýmí stěnami a Vysokým Sněžníkem atraktivní turistickou a horolezeckou oblast.

Drobná sakrální stavbička, barokní kaple sv. Kláry, stojí na vrcholu vinice nad trojským zámkem a tvoří tak nejvyšší dominantu této části Prahy, viditelnou z mnoha blízkých i dalekých míst.

Méně známé pokličky se nacházejí asi kilometr západně od města Vojtěchov. Vznikly stejně jako ty známější Kokořínské, t.j. selektivním zvětráváním pískovců, které během třetihor absorbovaly železité sloučeniny.

Pískovcové sloupy při ústí Kokořínského a Vojtěšského dolu nedaleko Mšena vypadají jako přerostlé houby. Vznikly zvětráváním rozdílnou intenzitou zvětrávání pískovcových skal, kdy tvrdší horní vrstva s obsahem železa lépe odolává erozi než spodní skály.

Naučná stezka prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu Medník. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy. Seznámíte se na ní nejen s přírodními poměry, ale také o stavbě železniční trati Posázavského pacifiku, řece Sázavě, vodáctví a historii trampingu.

Skalnatý vrchol nedaleko Únětic se nachází nad Únětickým potokem v Tichém údolí. Místo s výhledem na Kozí hřbety navštěvoval s oblibou také malíř Mikoláš Aleš, podle něhož dostala vyhlídka své pojmenování.

Na vrchu Kotel u Rokycan (575 m. n. m.) se nachází nová rozhledna. Z výšky 28 metrů spatříte Šumavu, Brdy i hrad Radyni. Pokud budete mít opravdu štěstí, mohli byste spatřit i vrcholky Alp.

Nová rozhledna na Pekelném kopci poblíž Třebíče je zhotovena z modřínového dřeva a měří 26,5 metru. Uvnitř konstrukce se nachází točité ocelové schodiště a na vrcholu je vyhlídková terasa. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout i vrcholky Alp.

Dřevěná rozhledna s kovovými prvky a schodištěm se nachází v lokalitě "Mezi cestami" asi 2 km severně nad městem Zruč nad Sázavou směrem na Jiřice.