Bílá věž v Hradci Králové
Mohla by být alespoň o stupeň světlejší, ale i tak
Bílé věži v
Hradci Králové nikdo neodpáře pověst zřejmě nejznámější bílé věže v Česku. Její stavba byla zahájena 7. června
1574, je postavená
z hořického pískovce a bílá je zejména v porovnání se sousedním, mnohem tmavším
chrámem sv. Ducha. Během staletí vyšplhala do výšky
72 metrů a z ochozu (45 metrů, 226 schodů) se otvírá jedinečný pohled nejenom na město, ale i na
Krkonoše a
Orlické hory. Je otevřena celoročně každý den včetně víkendů a svátků, vždy od 9 do 18 hodin, zavřeno bývá jen 1. ledna a 24. prosince. Kromě klasických interaktivních prohlídek se můžete zúčastnit i
svítání na Bílé věži,
zvonění na zvon Augustin, třetí největší zvon v Česku, nebo
nočních prohlídek. Ty se konají zpravidla
první sobotu každého měsíce od 20 do 24 hodin. Kromě zvonu stojí za vidění původní hodinový stroj Josefa Božka, skleněný model věže a moderní audiovizuální technologie, která se při prohlídkách stará o zábavu i poučení.
Černá věž v Českých Budějovicích
Téměř stejně vysoká, ale o pár desítek let starší je renesanční
Černá věž v
Českých Budějovicích. Její základní kámen byl položen v roce
1549 a černá se jí začalo říkat až postupem času, když
ztmavla vlivem větru a prachu. Po zdolání 225 schodů se před vámi z ochozu ve výšce 45 metrů otevře krásný výhled na město a okolí, cestou také uvidíte hodinový stroj a pět zdejších zvonů:
Martu, Oktávu, Marii, nejmladší
Budvar, který denně vyzvání poledne, a konečně i nejznámější a největší
zvon Bumerin, který váží 3 429 kilogramů.
Černá věž je otevřená klasicky
od dubna do října, a je to škoda. Je to památka v centru města, kde by se i v zimě našlo dost návštěvníků, stejně tak ve večerních hodinách. Mimochodem, Černá věž má zaznamenaný
rekord v rychlosti výstupu: drží jej
studenti sportovního gymnázia s časem 52,27 vteřin.
Černá a Bílá věž v Klatovech
Bezmála
82 metrů, 226 schodů a ochoz ve výšce 50 metrů má
Černá věž v
Klatovech, zdaleka viditelná dominanta města. Její základní kámen byl položen roku
1547 a název prý získala vinou četných
požárů, které její zdivo očadily do černa. Z ochozu si užijete krásný pohled na město a panorama
Šumavy, za příznivého počasí bývají vidět i
vrcholky Alp. Otevřeno je rovněž jen v hlavní sezoně od dubna do
října.
V
Klatovech mají i
Bílou věž; původně šlo o vstupní bránu na hřbitov u
chrámu Panny Marie, po požáru v roce 1758 byla zvýšena a upravena do dnešní podoby. Barokní portál s reliéfem Panny Marie Klatovské byl původně zasazen v průčelí sousedního kostela, nad průchod
Bílé věže byl přenesen až při novogotických stavebních úpravách.
Další černé a bílé věže
Věže obou barev, tedy Bílou i Černou, najdete také na Pražském hradě. Starší Černá věž tvoří východní cíp hradního areálu poblíž Nejvyššího purkrabství a vznikla jako součást románského opevnění Hradu ve 12. století. Za vlády Karla IV. se jí kvůli pozlacené střeše říkalo Zlatá, později po požáru si vysloužila jméno Černá. Bílou věž postavil na konci Zlaté uličky u Daliborky na konci 15. století Benedikt Rejt jako součást jagellonského opevnění a bývalo v ní vězení a mučírna; jejím nedobrovolným obyvatelem se stal například anglický alchymista Edward Kelly a někteří z vůdců protihabsburského povstání, popravení roku 1621 na Staroměstském náměstí.
Bílou a černou věž má rovněž hrad Hazmburk. Protože obě mají barvu skoro stejnou, vězte, že Černá je ta kulatá a níže položená, Bílá je hranolová věž na nejvyšším místě areálu.- Které černé a bílé věže jsou skutečně věrné svému jménu? Třeba opravdu bílá Bílá věž ve Strážnici anebo černočerná Černá věž, součást románského opevnění Chebského hradu. Není divu, stavěla se ze sopečného tufu, dováženého do Chebu přímo z nedaleké Komorní hůrky, bývalé sopky.
- Další Černou věž objevíte v Lokti a hraje to na obě strany: spodní část je tmavá, horní světlá. Patří k nejstarším stavbám ve městě a uvnitř si prohlédnete expozici historických řemesel.
- A poslední bílá: Bílou věží zámku Hradec nad Moravicí vede samostatný prohlídkový okruh, otevřený ale jen od května do září.