Úvod > Aktuality > Vincentka, Mattoni, Poděbradka a další: seznamte se s nejznámějšími minerálkami

Vincentka, Mattoni, Poděbradka a další: seznamte se s nejznámějšími minerálkami

Vydáno 27. září 2018 Lázně a wellness
Možná se skvěle vyznáte v balených minerálních vodách ve vašem oblíbeném obchodě, ale víte, ze kterých lázní a pramenů pocházejí a jak přišly ke svému jménu? Anebo kde a jak se stáčejí do lahví? Pojďme si v tom udělat jasno a vydejme se na výlet za našimi nejznámějšími minerálkami!
Kdo by neznal Vincentku, skvělou pomocnici při prevenci i onemocnění horních a dolních cest dýchacích? Když se vypravíte do Luhačovic, pavilon s jejím pramenem najdete přímo na kolonádě. A proč Vincentka? Může za to hrabě Jan Serényi, který na přelomu 18. a 19. století pojmenoval všechny tehdy známé vody křestními jmény příslušníků rodu. Kromě Vincentky tak v lázních Luhačovice prýští Ottovka, Amandka nebo Aloiska.
 

Vincentka a Den otevřených dveří

Výjimečnou příležitost nahlédnout do zákulisí výroby Vincentky a prohlédnout si moderní technologie, které spíše než industriální zařízení připomínají laboratoř, máte při Dni otevřených dveří v plnírně Vincentky v pátek 28. září. Od 9 do 14 hodin, kdy začíná poslední prohlídka, máte možnost prohlédnout si celý proces výroby od akumulace, plnění až po balení lahví a výrobu koncentrátu.

Program doplní ochutnávky neupravené Vincentky, slavnostní křest nového člena týmu, paletizačního robota, hudba a občerstvení, pro děti bude připraven skákací hrad a malování na obličej. Samozřejmě si také můžete koupit některý z výrobků řady Vincentka za výhodné ceny – od „léčivého nápoje našich babiček“ až po nosní spreje, sirupy, zubní pasty, pastilky či krémy.
 

Mattoni a muzeum v Kyselce

Minerálku Mattoni a Kyselku, kde pramení, proslavil televizní seriál Já, Mattoni. V lázních Kyselka můžete navštívit Mattoni muzeum; sídlí v pavilonu Löschner, který v době svého vzniku sloužil jako stáčírna minerální vody. Expozici z historie firmy se spoustou vzácných artefaktů doplňují interaktivní výstavní exponáty a moderní technologie, animované projekce i původní reklamy. Zajímavou podívanou nabízí rozsáhlá sbírka historických lahví, kolekce dobových etiket i originály soch z původních lázní, k dispozici je také kavárna. Muzeum je otevřené denně až do konce října, v listopadu během víkendů.
 

S Poděbradkou do Polabského muzea

Slávu a prosperitu přinesl lázním Poděbrady pramen vody s vysokým obsahem minerálů, objevený v roce 1905. První lahev minerální vody byla naplněna roku 1908 v zámeckých sklepích, po několika letech si rostoucí poptávka vyžádala výstavbu samostatné plnírny poblíž lázeňské kolonády. Ta nepřetržitě sloužila až do roku 1993, kdy se výroba Poděbradky přesunula do velkého moderního závodu na okraji Poděbrad. Dnes se minerálka rozvádí do některých poděbradských pítek a s její historií se seznámíte v expozici Příběh Polabí v Polabském muzeu. V části věnované lázeňství je k vidění model první automatické plnírny lahví. Navíc v každé kapce Poděbradky ochutnáte zdejší dávnou historii i zkamenělé biotopy křídového období, rozpuštěné v pradávném moři.
 

Další známé minerálky

  • Legendou mezi minerálkami je Šaratice, vyhlášená svým projímavým účinkem. Hořký minerální pramen vyvěrá poblíž Šaratic mezi Slavkovem u Brna a Újezdem u Brna, ale vodu není možné ochutnat nebo odebírat pro vlastní potřebu.
  • Minerální voda Ondrášovka vyvěrá u osady Ondrášov poblíž Moravského Berouna. Je známá od 13. století a na přelomu 18. a 19. století tu zásluhou knížete Lichtensteina vznikly malé lázně, ale po druhé světové válce zanikly. Ondrášovka se stáčela do lahví už od počátku 20. století a prodávala se mimo jiné pod názvy Šternberská nebo Andersdorfská kyselka.
  • Minerální voda Magnesia se čerpá z pramene Grünské kyselky a dalších pramenů v okolí Louky u Bečova nad Teplou. Je známá od 17. století, za druhé světové války se údajně dodávala Romellově armádě do Afriky a do koncentračního tábora Osvětim. Voda se stáčela jen do roku 1950, pak několik desítek let volně a bez užitku odtékala. Novodobé stáčení Magnesie začalo roku 1990.
  • Minerální voda Korunní vyvěrá v Doupovských horách u vsi Korunní poblíž Stráže nad Ohří. Dnešní Korunní, tehdy známá pod jménem Krondorfka, dala vzniknout oblíbenému letovisku a dobře se prodávala už za Rakouska-Uherska. V roce 1920 putovalo na trh pět milionů láhví.
  • Hanácká kyselka je minerální pramen v obci Horní Moštěnice u Přerova, závod na stáčení limonád z roku 1921 tu funguje dodnes. Pramen byl objeven náhodou roku 1854 při hledání ložiska černého kamenného uhlí; místo uhlí ale průzkumný vrt odhalil kvalitní pramenitou vodu s množstvím minerálních látek.
Barochův pramen u obce Prameny

Barochův pramen u obce Prameny

Barochova studánka nebo také pramen nese jméno po jednom ze svých objevitelů. V polovině 80. let ji vybudovali František Baroch a Jindřich Horáček ze správy CHKO Slavkovský les.

Grünská kyselka u Louky na Sokolovsku

Grünská kyselka u Louky na Sokolovsku

Grünská kyselka se nachází nedaleko Novoveské kyselky v lese kousek od silnice mezi obcemi Nová Ves a Louka. Příchozí se mohou osvěžit znamenitým minerálním pramenem, který je kryt altánem. Poblíž je vrt, ze kterého se jímá minerální voda prodávající se pod označením Magnesia.

Jesenická kyselka - zdroj bohatý na minerály

Jesenická kyselka - zdroj bohatý na minerály

Jeseník nad Odrou je známý svým pramenem – Jesenickou kyselkou, bohatou na minerály. Mezi nejvýznačnější přednosti patří však nízký obsah sodíku, který blahodárně působí na lidský organismus.

Mattoniho rozhledna na Bučině u Kyselky

Mattoniho rozhledna na Bučině u Kyselky

Nad Lázněmi Kyselka, v údolí Ohře pod vrcholem Bučiny v Doupovských horách se vypíná desetimetrová kamenná věž, kterou nechal postavit slavný podnikatel rodák Heinrich Mattoni roku 1880.

Mattoniho stezka Po stopách skřítků

Mattoniho stezka Po stopách skřítků

Šestnáct zábavných a poučných zastavení čeká návštěvníky nově vybudované tříkilometrové naučné stezky v Kyselce u Karlových Varů. Mattoniho stezka “Po stopách skřítků“ poskytne návštěvníkům informace o historii Kyselky i o budovách bývalých lázní, které prochází stavební obnovou.

Mattoniho vodopád u Kyselky

Mattoniho vodopád u Kyselky

Mattoniho vodopád naleznete v parku bývalých lázních Kyselka. Jedná se o umělou kaskádu, kterou si nechal za svou vilou postavit na začátku 19. století Jindřich Mattoni. Voda z Mattoniho pramene stéká vedle bývalé restaurace na začátku lázeňského areálu a odtéká pod silnicí do Ohře.

Muzeum stáčení minerálních vod a minerálky Mattoni v Kyselce

Muzeum stáčení minerálních vod a minerálky Mattoni v Kyselce

Muzeum v Löschnerově pavilonu je věnováno především historii stáčení minerálních vod v Kyselce, která sahá až do roku 1873. Expozice muzea se soustředí především na Heinricha Mattoniho, zakladatele tradice dnešní společnosti KMV a na historii samotné značky Mattoni.

Rudolfův pramen v Mariánských Lázních

Rudolfův pramen v Mariánských Lázních

Rudolfův pramen vyvěrá v lukách v Úšovicích a byl známý jako pramen Luční. Voda z pramene Rudolf se užívá k pitné léčbě a na koupání, ochutnat v Pavilonu Rudolfova pramene ji můžete od května do září.

Vincentka - poznejte léčivé účinky luhačovické minerálky

Vincentka - poznejte léčivé účinky luhačovické minerálky

Nejznámějším luhačovickým pramenem je Vincentka. Vděčí za to především tomu, že byl až do roku 1991 jediným místním pramenem, který se plnil do lahví. Vyvěrá za kolonádou, kde je jímán v osmimetrové studni.

Viola -  minerální pramen v Luhačovicích

Viola - minerální pramen v Luhačovicích

Největší moravské lázně, proslavené nádhernou architekturou Dušana Jurkoviče, mají o další léčivý minerální pramen navíc.

Pramen Pavla a  zapomenutá lázeňská sláva - Jánské Koupele

Pramen Pavla a zapomenutá lázeňská sláva - Jánské Koupele

Dříve se jim říkalo také Melčské lázně a nachází se v lesích u řeky Moravice. V 19. století a v 1. polovině 20. století byly jedním z nejznámějších lázeňských míst ve Slezsku. Svůj věhlas získaly díky kvalitní železité minerální vodě a krásné poloze.

Ambrožovy prameny v Mariánských Lázních - Prameny lásky

Ambrožovy prameny v Mariánských Lázních - Prameny lásky

Ambrožovy prameny v Mariánských Lázních, nazývané také jako Prameny lásky, vyvěrají ve třech vývěrech v prostoru mezi společenským domem Casino a Centrálními lázněmi. Svůj název získaly podle opata Ambrože, který usiloval o zpřístupnění zdejších pramenů nemocným.

Balbínův pramen v Mariánských Lázních

Balbínův pramen v Mariánských Lázních

Balbínův pramen se původně jmenoval Rašeliništní. Pramení totiž na okraji rašeliniště - asi kilometr západně od Mariánských Lázní.

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Ferdinandův pramen v Mariánských Lázních

Ferdinandův pramen v Mariánských Lázních

Nejstarší zachycený minerální pramen na území Mariánských Lázní je Ferdinandův pramen, který má sedm vývěrů. Pro pitnou léčbu se užívá Ferdinand I. a stáčí se do lahví jako výtečná stolní voda Excelsior. Vývěry se nacházejí v kolonádě Ferdinandova pramene, v nádherném parku.

Lázně Bílina - navštivte nově po rekonstrukci lesopark, minigolf nebo caffé pavilon

Lázně Bílina - navštivte nově po rekonstrukci lesopark, minigolf nebo caffé pavilon

Lobkovický lázeňský areál Bílina, po staletí známé jako "Německé Vichy", je komplexem budov, rekreačních zařízení a vycházkových tras.

Lázně Slatinice - užijte si klasické i podvodní masáže

Lázně Slatinice - užijte si klasické i podvodní masáže

Lázně Slatinice jsou léčebné lázně s přírodním pramenem středně mineralizované vody s obsahem sirovodíku, blahodárně působící na kloubní chrupavku. Léčí se zde mnohé druhy pooperačních stavů, v nabídce jsou různé vodní procedury a relaxační pobyty.

Lázně Skalka - léčivý sylvin nemohou nabídnout žádné jiné české lázně

Lázně Skalka - léčivý sylvin nemohou nabídnout žádné jiné české lázně

Lázně Skalka leží 8 km od Prostějova a jsou známé svými minerálními prameny s unikátním složením, obsažený sylvin nemohou nabídnout žádné české lázně.

Lázně Luhačovice - nejoblíbenější lázně na Moravě

Lázně Luhačovice - nejoblíbenější lázně na Moravě

Lázně Luhačovice jsou čtvrté největší lázně České republiky a nejnavštěvovanější lázně Moravy s více než 300 let trvající lázeňskou tradicí. Luhačovice jsou pravým místem k celoroční relaxaci a aktivnímu odpočinku s pestrými možnostmi kulturního i sportovního vyžití.

Léčivý pramen Luna v Lounech

Léčivý pramen Luna v Lounech

V Lounech se vyskytují přírodní i umělé vývěry podzemních minerálních a léčivých vod. Na území města je historicky doloženo používání pramenů Mikulášovky a Jánovky. V jižní části města, na návrší U Spravedlnosti, byl navrtán významný zdroj alkalické kyselky - pramen Luna.

Léčivé prameny v Lázních Libverda

Léčivé prameny v Lázních Libverda

Historie léčivých pramenů v těchto místech je velmi stará. První zmínky o léčivých účincích zdejších kyselek jsou již ze středověku, z roku 1381.

Minerální prameny Hronovka a Regnerka

Minerální prameny Hronovka a Regnerka

Dva minerální prameny vyvěrají v parku Aloise Jiráska v Hronově, byly navrtány v roce 1943. Oba prameny maji alkalicko-železnatou vodu. Lidově se těmto minerálním vodám říká "Prdlavka". Původně zamýšlené minerální lázně ale nevznikly.

Minerální voda Deštěnka

Minerální voda Deštěnka

Jméno Deštné v jižních Čechách rozšířila radioaktivní minerální voda zvaná "Deštěnka", u jejíhož pramene byly založeny lázně, v minulosti hojně navštěvované.

Minerální prameny Pravřídlo a Hynie v Teplicích

Minerální prameny Pravřídlo a Hynie v Teplicích

Hlavním léčebným zdrojem teplických lázní jsou termální prameny. K lázeňským účelům jsou používány termální prameny Pravřídlo a Hynie. Teplota vyvěrající termální vody je 39-44°C. Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení.

Mlýnská kolonáda v Karlových Varech

Mlýnská kolonáda v Karlových Varech

Kolonády v Karlových Varech byly budovány za účelem spojení pití vody přímo u pramene s klidnými procházkami. Slouží také jako ochrana před nepříznivým počasím. Největší kolonáda Karlových Varů v sobě ukrývá pět minerálních pramenů. Nově zd ebyla otevřena také horní terasa.

Muzeum lázeňských pohárků v Lokti

Muzeum lázeňských pohárků v Lokti

Muzeum vystavuje více než 1800 kusů lázeňských pohárků na pití karlovarské minerální vody z let 1760-1970. Jedná se o největší a nejucelenější sbírku na světě. Prohlídky jsou možné jak samostatně, tak na objednání s průvodcem.

Nový Jubilejní pramen v lázních Luhačovice

Nový Jubilejní pramen v lázních Luhačovice

Nový Jubilejní pramen byl získán v roce 1988 v bezprostřední blízkosti pramene Jubilejní - na pravém břehu Horní Olšavy vedle Společenského domu směrem k vile Alpská růže - vrtem do hloubky 50,5 m.

Naučná stezka Kynžvartské kyselky

Naučná stezka Kynžvartské kyselky

Naučná stezka Kynžvartské kyselky je zaměřená na přírodní léčivé zdroje v okolí Lázní Kynžvart.

Podzemí vřídelní kolonády – místo, kde vznikají kamenné růže

Podzemí vřídelní kolonády – místo, kde vznikají kamenné růže

Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí je zprovozněna turistická trasa.

Pramen Evženie v Klášterci nad Ohří

Pramen Evženie v Klášterci nad Ohří

Minerální pramen Evženie (Evženka) byl nalezen roku 1883 a o několik let později byl vyhlášen léčivým pramenem. Pramen je jemně perlivý a příjemně studený.

Pramen sv. Josefa v Luhačovicích

Pramen sv. Josefa v Luhačovicích

Léčivé prameny v Luhačovicích se rozdělují do dvou skupin. První skupina slouží k pitné kúře, druhá skupina se užívá pro balneologické účely. Vodu z pramene svatého Josefa můžete ochutnat poblíž luhačovického kostela Svaté rodiny.

Pramen Dr. Šťastného – nejzajímavější luhačovický pramen

Pramen Dr. Šťastného – nejzajímavější luhačovický pramen

V blízkosti Lázeňského divadla v Luhačovicích vyvěrá Pramen Dr. Šťastného. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoru, jodu, lithia a barya a používá se k pitné léčbě.

Vřídlo Karlovy Vary

Vřídlo Karlovy Vary

Symbolem Karlových Varů je bez pochyby Vřídlo, gejzír horké minerální vody o 72°C. Gejzír Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody a díky vysokému tlaku vystřikuje až do výšky 12 metrů.

Mattoniho lázně Kyselka

Mattoniho lázně Kyselka

Kyselka leží 11 kilometrů severovýchodně od Karlových Varů v úzkém lesnatém údolí řeky Ohře v nadmořské výšce 340 metrů. První zmínku o tzv. Bukové kyselce lze nalézt ve druhém vydání balnelogického spisu Dr. W. Payera z roku 1522. Největší rozkvět zažily lázně za Heinricha Mattoniho.

Další aktuality