Nejníže je Cimmrman
Všem definicím, jak má vypadat správná rozhledna, dala na frak
Cimrmanova nejnižší rozhledna u Nouzova. Její výška se dokonce uvádí jako
záporné číslo, protože je zahloubená kousek pod zem. Nijak zvlášť to nevadí, stojí v místě, odkud je hezký výhled i bez rozhledny a kam kromě milovníků vyhlídkových věží přijíždějí i recesisté, fandové geocachingu a cyklisté.
Kromě
výhledu, ze kterého rozhodně nebudete mít závratě, tu objevíte i další vynálezy, například prototyp Cimrmanova dalekohledu nebo
šlapací telefon.
Rozhledny Růženka, Semenec, Réna a další
Nejoriginálnější z malých rozhleden je
Růženka na Pastevním vrchu u obce Růžová na
Děčínsku, otevřená na jaře 2018. Kdekomu připomíná
nikdy nepostavené sídlo Národní knihovny v
Praze podle návrhu Jana Kaplického, ovšem vznikla dávno předtím. Inspirací byla linie opevnění z druhé světové války, jen na území obce stálo více než deset bunkrů. Stavbě ale předcházela dlouhá jednání a výsledek je například nižší, než se původně počítalo: z dvanácti metrů rozhledna sešplhala na polovinu, vyhlídková plošina je ve výšce 3,5 metru. I tak ale nabízí netypické výhledy na
České Švýcarsko včetně málo známého bočního pohledu na slavnou
Pravčickou bránu.
Mezi nejnižší se řadí také
rozhledna u naučné lesní stezky Semenec poblíž
Týna nad Vltavou. Stojí v místě někdejšího popraviště – místu se dřív říkalo Na Spravedlnosti – a dnes se z výšky čtyř až pěti metrů můžete kochat výhledy do údolí
Vltavy, v dálce zahlédnete i chladicí věže
jaderné elektrárny Temelín. Do rodiny nízkých rozhleden se řadí také čtyři metry vysoká
vyhlídka v parku na Réně v
Ivančicích a podobně vysoká
rozhledna Maják na Kmochově ostrově v
Kolíně, o metr vyšší je
rozhledna Granátník na úpatí
hory Kleť.
Čtyři malé strážní věže
Na
vrchu Rubín nad zalesněným údolím Doláneckého potoka kdysi stávalo slovanské hradiště a někteří historici se domnívají, že právě tady se odehrála bitva u Wogastisburgu. Nedávno tu otevřeli
dřevěnou rozhlednu, osm metrů vysokou a z dubového dřeva, která má připomínat starou strážní věž; až k ní vás dovede cyklostezka z
Podbořan. Odměnou je výhled do velké části
severozápadních Čech včetně
Krušných a
Doupovských hor a
Českého středohoří. Kromě lepších přístupových cest a záchytného parkoviště by tu měl vzniknout malý archeopark s ukázkou místních nálezů a kamenné bludiště.
Další
rozhledna Štěpánka, která vyrůstá
u Zemětic na
Plzeňsku, má také podobu strážní věže: snad z dob Římanů, snad ze středověku. Jmenuje se po jednom z autorů, Petrovi Štěpanovském, a za hezkého počasí z ní uvidíte několik desítek kilometrů vzdálené vrcholky
Šumavy.
Pěkná je také
rozhledna U Zámečku v
Lovosicích.
Sedmimetrová stavba z roku 2019 ve tvaru rotačního hyperboloidu s vnitřním železným točitým schodištěm je tvořena čtyřiceti téměř dvanáctimetrovými dřevěnými kůly zasazenými do betonového základu. Z vrcholu rozhledny je vidět
kruhovým výhledem daleko do krajiny Českého středohoří.
Strážní věž připomíná také
rozhledna Na Kopečku v Licoměřicích, kde se můžete zastavit při výletu na
zámek Žleby nebo na
hrad Lichnice. Stojí sice na soukromém pozemku, ale je volně přístupná. Vůbec nebude vadit, když vás tu zastihne déšť, v přízemí čeká posezení a kamna s krbem, další odpočívadlo najdete o patro výš a teprve nahoře se z osm metrů vysokého ochozu otvírá výhled na
Čáslavsko.
Nejmenší malé vyhlídky