Úvod > Aktuality > Na šumavském pohraničí žije zhruba 110 rysů!
Příroda

Na šumavském pohraničí žije zhruba 110 rysů!

  • Vydáno12. října 2020
Moderní metody, jako jsou sledování pomocí tzv. fotopastí, umožňují v současnosti zpřesnit odhad velikosti česko-bavorsko-rakouské rysí populace. Ta zahrnuje nejen rysy z centrální oblasti NP Šumava a Bavorský les, ale i z navazujících území v ČR, Bavorsku a Rakousku, na severozápadě Český les (Oberpfälzer Wald) a na východě Novohradské hory (Freiwald). Výzkumu rysů se věnuje projekt 3Lynx, který spojuje odborníky z ČR, Německa a Rakouska. Odborníci ze všech tří zemí se shodli, že celá populace rysa čítá okolo 110 dospělých jedinců.
RysRysí populaci žijící na česko-bavorsko-rakouském pomezí dlouhodobě sledují odborníci ze tří států. Kromě Česka se do projektu s názvem 3Lynx zapojilo také Německo a Rakousko. Odborníci zjišťují, kolik rysů na tomto území žije a jaký je roční přírůstek.

Národní parky Šumava a Bavorský les spolupracují na výzkumu rysa ostrovida již od devadesátých let a od roku 2009 plošně využívají metodu tzv. fotomonitoringu – využití fotoaparátů s automatickou spouští, která umožňuje individuální rozeznání jedinců. Oblast monitoringu i tým výzkumníků se díky přeshraničním projektům (Trans-Lynx a 3Lynx) v posledních letech postupně rozrůstá. Fotopasti nyní pokrývají území nejen obou národních parků, ale i navazující oblast Pošumaví, Bavorska a Horního Rakouska. V letech 2013 až 2015 to bylo území rozsáhlé 7600 km2, od roku 2018 dokonce 13 000 km2 (oblast od Českého lesa až po Novohradské hory, včetně rakouské a bavorské strany). V letech 2013 až 2015 zaznamenali výzkumníci zhruba 60-80 samostatných jedinců (nepočítají se tedy koťata, o které ještě pečuje rysice). Monitoring z let 2017 a 2018 dokonce prokázal přítomnost minimálně 110 rysů. Nárůst početnosti částečně odpovídá většímu rozsahu sledovaného území, ale i přesto výzkumníci potvrzují, že populace rysa mírně roste.

RysDospělý rysí kocour obývá teritorium o rozloze zhruba 350-450 km2, kočka pak 120-150 km2, hustota populace se pohybuje mezi 1-1,6 jedince/100km2. Podle výzkumů téměř žádní rysové nežijí celý život v jednom státě, ale putují desítky kilometrů. Proto je třeba, aby tři země na monitoringu a ochraně spolupracovaly. Například rys Luděk se narodil mezi Prachaticemi a Boleticemi, dále se přesunul až k Linci a následně jej fotopasti zachytily v Novohradských horách. Ani zde ale nezůstal natrvalo: postupně se posunul na pravý břeh Lipna, kde je výzkumníci sledovali až do konce podzimu 2018. Od té doby se bohužel již na fotopastech neukázal.

Na území národních parků se rysům poměrně daří. Každý rok zde pracovníci NP Šumava zaznamenávají jejich rozmnožování, a jak ukazuje společný fotomonitoring, rysové se tu dožívají vyššího věku než jedinci sledovaní v rámci projektu Trans-Lynx mimo národní parky. Pouze území národních parků ale k záchraně celé populace rozhodně nestačí. Je třeba zajistit dobré podmínky pro jejich přežití i mimo chráněná území. Největší ohrožení pro rysy představují pytláci a autodoprava.
 

Znáte rysa ostrovida? Poznejte ho v divočině!

Rys ostrovid koťátkaRys ostrovid je středně velká kočkovitá šelma s tmavě žlutým až hnědým kožichem s černými skvrnami, krátkým ocasem a typickými štětičkami na špičatých uších, současně je to největší kočkovitá šelma žijící v Evropě. Přední tlapy má mírně větší než zadní a v zimě mu slouží jako sněžnice. Rysí stopa je tak kulatá bez otisků drápů, které vytahuje jen výjimečně, převážně jen při lovu. Hmotnost dospělého samce se pohybuje mezi 18 až 25 kg, samice váží 12 až 16 kg. Jejich výška je 60-75 cm.

A proč ostrovid? Za denního světla dokáže zpozorovat myš na vzdálenost 70 m, zajíce na 300 m a srnčí zvěř přibližně na 500 m, jeho zrak je stejně vynikající i v noci.

RysMá též vynikající sluch a díky štětičkám na konci uší zřejmě lépe rozpozná směr odkud přichází zvuk, to je pro něj životně důležité vzhledem ke způsobu jeho lovu. Loví menší kopytníky jako jsou srnci, méně jeleny, divoká prasata, hlodavce nebo lišky. Pozoruje zvěř nejčastěji z vyvýšeného místa, pak se připlíží do její bezprostřední blízkosti, překvapí ji a pronásleduje na vzdálenost 20 – 50 metrů. Pokud se mu ji nepodaří dostihnout, nechá ji být.

Ačkoliv je setkání s rysem v NP Šumava velkou vzácností, s trochou štěstí se vám to může podařit nedaleko Kvildy. V rysím výběhu tam totiž žije rys David a jeho družka Kate. Davida jako čtyřměsíční kotě porazilo auto. Poté prodělal mnoho operací a zvykl si na lidi, takže návrat do přírody nebyl možný. Rysice Kate pochází původem z Německa, kde se narodila už v zajetí. Oba dnes žijí spokojeně v půlhektarovém lesním výběhu, kam vede naučná rysí stezka.


Putovní výstava o sblížení lidí a velkých šelem Šumavy

RysNárodní muzeum otevřelo v Muzeu české loutky a cirkusuPrachaticích výstavu s názvem Sblížení: Lidé a velké šelmy Šumavy. Výstava, kterou připravilo Hnutí Duha, vypráví (až se po zpřísněných opatřeních znovu otevře) půl století starý příběh ochrany unikátní šumavské přírody a jejích divokých obyvatel. V hlavní roli se představí tajemná a krásná šelma – rys ostrovid.

Těšit se můžete na rozsáhlou a kvalitní fotodokumentaci téměř půlstoletí dlouhého příběhu návratu velkých šelem na Šumavu. Díky ukázkám nových technologií pro monitoring vzácných zvířat nahlédnete „pod ruku“ výzkumníkům, kteří se již 25 let zabývají jejich sledováním.  Mapové infografiky ukazují, jak se rysi šířili v Pošumaví a představí zajímavé životními příběhy proslulých rysích tuláků, kteří se léta pohybují na české-bavorsko-rakouském pomezí. Expozice přibližuje i aktuální stav velkých šelem v České republice i jejich další osud v naší přírodě. Výstava bude otevřena až do 22. listopadu 2020.
Rysí výběh nedaleko Kvildy

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Do výběhu u Kvildy byl umístěn rys, kterého srazil automobil a po mimořádně náročné léčbě zůstal v péči člověka. Samotný výběh má rozlohu 0,5 ha a návštěvníci mohou rysa pozorovat přímo z vyvýšené a zastřešené pozorovatelny.

Průvodci divočinou v Národním parku Šumava

Průvodci divočinou v Národním parku Šumava

Toužili jste navštívit zakázaná místa národního parku a zažít na vlastní kůži túru pravou šumavskou divočinou? Za poznáním "šumavské divočiny" vás vezmou místní vyškolení průvodci.

Další aktuality

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu v Plzeňském kraji

Patříte k milovníkům volného pohybu v přírodě, ke kterému patří i kempování? Naplánujte si dovolenou v těch nejlepších kempech Plzeňského kraje. Ve výběru portálu Kudy z nudy najdete útulné chatky, luxusní apartmány, vodáckou klasiku na Berounce i rodinné kempy u rybníků a koupališť. Letošní léto v kempu bude nezapomenutelné!
Plzeňský kraj | Ubytování

Tipy na výlety za Černíny: poznejte rod pánů z Chudenic!

Černínové z Chudenic patří mezi nejstarší šlechtické rody. První historicky doložený člen rodu se v písemných pramenech objevuje ve 12. století a jeho potomci nesou jméno Černínů dodnes. Ačkoliv do 16. století nebyl rod nijak bohatý ani významný, v pozdějších generacích zbohatl a stal se velmi vlivným. Objevte stopy tohoto šlechtického rodu výletem na nějaké zajímavé místo – hrad, zámek nebo park.
Plzeňský kraj | Památky

Hrad Kašperk je v dubnu přístupný každý víkend

Hrad Kašperk na Šumavě se od dubna opět otevřel turistům. Zatím pouze o sobotách a nedělích, od května pak bude přístupný téměř po celý týden. Prohlídky probíhají v dubnu samostatně, bez průvodce. I tak ale zjistíte, jak se v 14. a 15. století na hradech žilo nebo jak se ve středověku hrady stavěly.
Plzeňský kraj | Památky

Proslulý Loosův interiér bytu Huga Semlera můžete navštívit naposledy před rekonstrukcí

Světoznámý architekt Adolf Loos navrhl počátkem 20. století v Plzni několik bytových interiérů. Dnes jsou návštěvníkům pravidelně zpřístupněny čtyři z nich na třech prohlídkových trasách Adolf Loos Plzeň. O víkendu 20. a 21. dubna budete moci zavítat naposledy do doposud nerekonstruovaného interiéru v bývalém domě Huga Semlera na Klatovské 19.
Plzeňský kraj | Památky

50 tipů, kam na výlet v okolí Plzně

Trávíte svůj volný čas v Plzni či v jejím okolí a rádi byste si udělali pěkný výlet k památkám či do přírody, ale nevíte přesně kam? Pak je tu portál Kudy z nudy, který vám vždy rád poradí. Inspiraci najdete v našich tipech pro volný čas v západočeské metropoli i v její bezprostřední blízkosti. Vydat se můžete například na zámky Kozel, Manětín nebo Poběžovice, k návštěvě lákají také majestátní kláštery Plasy a Kladruby. Z přírodních památek byste neměli minout Hromnické jezírko, rezervaci divokých koní u Nýřan anebo údolí Radbuzy. Do tajemného podzemí se dostanete přímo v Plzni a jak vypadá kaolinový důl zjistíte v Nevřeni. S dětmi určitě nevynechejte Zoo Plzeň, sochy zvířat u Blovic nebo kuličkovou dráhu u Čertova kamene.
Plzeňský kraj | Zážitky

Kde najdete pohádková pekla? Poznejte kaolinové doly v Nevřeni, Pekelné doly a Pusté kostely

Znáte naše filmová pekla? V Nevřeni na Plzeňsku je otevřena bránu do pekla, kterou poznají ti z vás, kteří viděli pohádku Čertí brko. Navíc se můžete podívat i do dalších pekelných tlam, a to na Českolipsko, do podzemních prostor v údolí Svitávky, které proslavila pohádka S čerty nejsou žerty.
Plzeňský kraj | Památky

Zelený mok v městě piva, aneb tipy, kde ochutnáte v Plzni velikonoční speciály 2024

Kraslice, mazanec, pomlázka, čokoládový beránek… Do výčtu tradičních atributů, které neodmyslitelně patří k Velikonocům, v posledních letech přibyla také velikonoční piva. Podívejte se na tipy portálu Kudy z nudy, kde ochutnáte zelená piva v Plzni.
Plzeňský kraj | Gurmánská turistika

Unikátní světecká jízdárna se po 23 letech rekonstrukcí otevřela turistům

Týden před začátkem nové turistické sezóny 2024 se slavnostně otevřela tachovská národní kulturní památka – jízdárna Světce, která bude sloužit jako turistický cíl i dějiště kulturních a společenských akcí. Její záchrana stála přibližně 100 milionů korun a trvala celkem 23 let. Jízdárna je po vídeňské jízdárně druhou největší v Evropě. Turisté si ji budou moci prohlédnout v rámci pravidelných, komentovaných prohlídek.
Plzeňský kraj | Kultura