Prožijte Pražské jaro s velikány klasické hudby

Přijďte ocenit a vychutnat skutečnou uměleckou kvalitu, kterou každoročně nabízí Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Od 12. května do 2. června vás čeká přes 50 koncertů klasické hudby. Těšit se můžete na to nejlepší, co klasická hudba v současné době nabízí. Již 78. ročník festivalu zahájí 12. a 13. května 2023 Smetanova Má vlast v podání Orchestru Velšské národní opery z Cardiffu a jeho šéfdirigenta Tomáše Hanuse.

Tomáš Hanus, který je rovněž členem umělecké rady festivalu, účinkuje v Česku velmi výjimečně. Na festivalu se objevil naposledy před deseti lety s Ensemble intercontemporain. V čele velšského orchestru stojí již šest let a dále rozvíjí zájem britského publika o českou hudbu. Navazuje tak na dirigenta Charlese Mackerrase, který uvedl v Cardiffu britskou premiéru Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, a také na režiséra Davida Pountneyho, současného uměleckého ředitele Velšské národní opery. Nezdá se, že by ve vřelém vztahu Britů k české hudbě, který lze vysledovat až k vystoupením Antonína Dvořáka v Británii v 80. letech 19. století, došlo k nějakému ochlazení. Je ale až na výjimky poměrně neobvyklé, aby britští hudebníci přinášeli českou hudbu do českých měst, zejména od smrti skvělého Charlese Mackerrase. Přestože je Orchestr Velšské národní opery primárně operním orchestrem, uvedení Mé vlasti je díky jeho reputaci v oblasti symfonické hudby dychtivě očekávanou záležitostí.

Vedle Tomáše Hanuse patří k nejúspěšnějším českým dirigentům ve světě a k ambasadorům české hudby také dirigent Tomáš Netopil. Již desátou sezonu je hudebním ředitelem a šéfdirigentem Essenštích filharmoniků, s nimiž se v Praze představí s programem s díly Elgara a Dvořáka, a to společně s houslistou Frankem Peterem Zimmermannem. Essenská filharmonie má díky dlouholeté spolupráci velmi hluboký a intenzivní vztah k české hudbě. Během působení v Essenu nastudoval Netopil s orchestrem například Janáčkovu Její pastorkyni, Dvořákovu Rusalku, Smetanovu Prodanou nevěstu, ale i symfonickou hudbu Josefa Suka, Karla Husy a Antonína Dvořáka.
 

Rezidenčním umělcem je letos Antoine Tamestit

Více prostoru než kdy jindy dostane na 78. ročníku festivalu viola. Jednak je vedle trombonu nástrojem letošního ročníku interpretační soutěže Pražské jaro a také je instrumentem festivalového rezidenčního umělce Antoina Tamestita. Divákům se umělec představí hned v několika polohách s velmi širokým repertoárem po boku světových i domácích umělců. Přijal nabídku na předsednictví v porotě violové soutěže, kde spolu s ním zasednou další vynikající violisté. Ve dvou večerních recitálech se Antoine Tamestit v Rudolfinu představí nejdříve se svým dlouholetým uměleckým partnerem, klavíristou Cédricem Tiberghienem, a poté s houslistkou Isabelle Faust.

Na koncertu s klavírem zazní vedle velikánů romantického období Franze Schuberta a Roberta Schumanna také hudba mistra alžbětinské melancholie Johna Dowlanda, na jehož slavnou píseň složil variace Benjamin Britten, i sonáta britsko-americké violové virtuosky 20. století Rebeccy Clarke. Neobvyklá dramaturgie prostupuje i koncertem Antoina Tamestita s Isabelle Faust. Protipól skladatele Jeana de Sainte-Colombe ze 17. století a žijícího autora Györga Kurtága podtrhnou díla Wolfganga Amadea Mozarta. Rezidence Antoina Tamestita vyvrcholí koncertem s Českou filharmonií a finským dirigentem Klausem Mäkeläm, který ve svých šestadvaceti letech patří k nejžádanějším dirigentům současnosti.

Završením společné práce poroty soutěže v oboru viola i v oboru trombon budou dva koncerty, a to v Anežském klášteře a v Národním technickém muzeu. Zde se porotci představí jako sólisté, komorní i tutti hráči s osobním a neotřelým programem. Koncerty s názvy Viola? Viola! a Trombon? Trombon! budou oslavou hudby a muzicírování.

 

Legendy Adams a Eschenbach v Praze a návrat Kubelíkova orchestru

Festivalový koncert České filharmonie přinese legendu americké hudby Johna Adamse v dvojroli coby skladatele a dirigenta. První český orchestr nabídne dvě Adamsova díla, kdy se klavírního partu díla Must the Devil Have All the Good Tunes? ujme Islanďan Víkingur Ólafsson. Na programu je i Adamsova strhující orchestrální miniatura Stále ještě tančím, věnovaná dirigentovi Michaelu Tilsonovi Thomasovi a jeho manželovi Joshuovi Robinsonovi, bývalému gymnastovi a swingovému tanečníku. V druhé půlce to pak bude hudba Igora Stravinského a současné americké skladatelky a oddané enviromentalistiky Gabrielly Smith. Hned dvakrát, a to v závěru festivalu, zazní Beethovenova Devátá symfonie, kdy Českou filharmonii povede Christoph Eschenbach. Jedno z nejuváděnějších děl v historii festivalu zaznělo na Pražském jaru naposledy v roce 2010. Dvě provedení spojuje Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem, tentokrát budou pěveckými sólisty Simona Šaturová, Lucie Hilscherová, australský tenorista Steve Davislim a Jan Martiník.

Ligu špičkových orchestrů bude reprezentovat Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, o jehož hostování a také o přítomnost dirigenta Daniela Hardinga usiloval festival několik let. Na koncertu zazní Mahlerova Sedmá symfonie, která měla světovou premiéru v Praze v září 1908 u příležitosti 60. výročí vlády rakouského císaře a českého krále Františka Josefa I., kdy orchestr řídil samotný skladatel.

 

Magdalena Kožená a další světoví sólisté

Na festival zavítá po jedenácti letech mezzosopranistka Magdalena Kožená s klavíristkou Mitsuko Uchida, v jejichž podání zazní francouzský písňový program se skladbami Clauda Debussyho a Oliviera Messiaena. Hudebně ztvárněné motivy lásky a vášně čerpají inspiraci z díla Paula Verlaina, Charlese Baudelaira nebo Pierra Louÿse. Mezi osobnosti festivalu bude patřit také jedinečný klavírista Igor Levit, jenž v Praze debutoval v roce 2021 na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného. V Rudolfinu tentokrát zazní skladby od Richarda Wagnera v aranžmá Zoltána Kocsise a dále od Johannese Brahmse, Franze Liszta a jazzového klavíristy a skladatele Freda Hersche, premiérovaná Levitem teprve letos v Carnegie Hall.

Nepřehlédnutelný cembalista Jean Rondeau, laureát Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, čekal na svůj festivalový debut jedenáct let. Představí se nejprve jako sólista s vlastním programem Výstup na Parnas s díly Johanna Josepha Fuxe, Josepha Haydna, Ludwiga van Beethovena, Wolfganga Amadea Mozarta a Muzia Clementiho, po jehož rozsáhlém díle odkazujícím k touze po umělecké dokonalosti je celý program pojmenován. Druhou příležitostí slyšet Jeana Rondeaua na festivalu bude společné vystoupení v kvartetu se souborem Nevermind. Program obsahuje dílo jediného skladatele, geniálního Carla Philippa Emanuela Bacha.

 

Koncert k 100. výročí Českého rozhlasu a debut s FOK

Zvlášť slavnostní bude koncert k 100. výročí zahájení pravidelného vysílání Českého rozhlasu. Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupí v čele s vynikajícím německým dirigentem Corneliem Meisterem a v podání Jana Mráčka, koncertního mistra České filharmonie, zazní Dvořákův Houslový koncert. Právě český dirigent patřil k výrazným hudebním ředitelům opery a orchestru ve Stuttgartu, které od roku 2018 Cornelius Meister vede. K české hudbě má Meister velmi vřelý vztah. Kromě hudby Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka rád uvádí tvorbu Leoše Janáčka a ve světové premiéře uvedl hned několik děl současného skladatele Miroslava Srnky.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK bude mít příležitost stát u začátku umělecké kariéry české dirigentky Aleny Jelínkové – bude jí patřit Debut Pražského jara. Program tvoří neobvyklé propojení tří děl: populárního baletu Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva, Římských pinií, ve kterých italský skladatel Ottorino Respighi bohatou hrou barev evokuje věčné město, a Capriccia pro violoncello a orchestr českého klasika 20. století Jana Nováka. Violoncellového partu se zhostí Tomáš Jamník.