Češi v Hollywoodu
Hollywood – stejně jako celé Spojené státy americké – byl vždy z velké části
tvořen imigranty a jejich potomky. Češi, respektive Čechoslováci, v Hollywoodu nikdy nevytvořili tak mohutnou filmovou kolonii jako například anglicky, německy, francouzsky či španělsky mluvící emigranti, takže mnohdy museli spíše než na rozvětvené profesní a osobní vazby spoléhat sami na sebe. Přesto se několika z nich podařilo podstatným způsobem prosadit. Podařilo se to například
Hugo Haasovi a
Jiřímu Voskovcovi, kteří patřili k předním divadelním a filmovým hvězdám meziválečného období v Československu a v USA pro sebe dokázali vydobýt místo jako charakterní herci. Haas se dokonce odvážil k založení vlastní nezávislé produkční společnosti, pro kterou režíroval dvanáct nízkorozpočtových filmů.
Jiřího Voskovce budou moci návštěvníci
Noir Film Festivalu vidět v legendárním
soudním dramatu Sidneyho Lumeta
Dvanáct rozhněvaných mužů (1957), zatímco
Hugo Haas bude představen ve čtyřnásobné úloze jako producent, scenárista, režisér a herec v jeho americkém autorském debutu
Hlídač č. 47 (1951).
Na
Českém Šternberku bude také promítáno existenciální drama
Žárlivost (1945) režírované Gustavem Machatým, pro něhož se jednalo o ojedinělou samostatnou režii, neboť v Hollywoodu obvykle působil na méně výsadních pozicích. Festival rovněž nabídne příležitost seznámit se s pozoruhodnou
kariérou herečky Florence Marly (rodným jménem
Hana Smékalová), jejíž cesta vedla z Československa přes Francii až po Hollywood. Tam se mimo jiné objevila ve filmu
Tokyo Joe (1949) po boku Humphreyho Bogarta. Pětičlenný výběr v sekci Češi v Hollywoodu uzavírá skrytá neo-noirová perla v režii Ivana Passera
Cutterova cesta (1981).
Československý noir
V tradiční sekci představující vybrané československé filmové a televizní tituly s noirovými aspekty se můžete těšit na dobově poplatný dobrodružně-psychologický snímek Karla Kachyni
Král Šumavy (1959), v němž nováček v řadách pohraniční stráže pátrá v záludných šumavských hvozdech pátrá po tajemném pašerákovi. Protipohled v podobě minisérie Davida Ondříčka nabídne
Film Noir v sekci Zvláštní uvedení. Režisér Milan Vošmik, proslulý dětskými a rodinnými filmy s krimi zápletkou, ve
Zlém pondělí (1960) zachycuje vyrovnávání se tří devítiletých chlapců s tíhou svědomí poté, co se jejich spolužákovi stala tragická nehoda. Psychologické drama ze slovenského soudního prostředí spojené s případem znásilnění a vraždy dívky nabízí
Případ pro obhájce (1964) Martina Hollého ml., jehož temnou Baladu o sedmi oběšených uvedli pořadatelé v loňském roce. Celovečerní debut režisérky Drahomíry Vihanové
Zabitá neděle (1969) o jednom dni v životě poručíka Arnošta disponuje atmosférou úzkosti, kterou zesiluje vědomí, že film vstoupil do distribuce až o více než 20 let později a režisérce byla znemožněna práce v hraném filmu. Sekci uzavírá televizní
Konfrontace (1971) Jiřího Sequense st., adaptace románu Zelenooká stvůra Patricka Quentina, ve které protagonista musí sám pátrat po vrahovi, aby ze sebe sňal podezření.
V rámci Zvláštního uvedení bude na festivalu promítnuta
Polnočná omša (1962), skličující drama tematizující dramatické události na Slovensku v období po násilném potlačení národního povstání v roce 1944, které natočil Jiří Krejčík na základě stejnojmenné divadelní hry Petera Karvaše. Při té příležitosti bude na
Českém Šternberku pokřtěno DVD s filmem, které NFF vydá ve spolupráci se společností Magic Box.
Argentinský noir
V rámci tradičního programového exkurzu do neamerických podob filmu se letos podíváme do Argentiny, kde se společensko-politicky bouřlivé období mezi lety 1946 a 1955 během prezidentského úřadování generála Juana Dominga Peróna, sympatizanta italského fašismu, signifikantně promítlo do tvorby řady tamních filmařů. K vidění bude remake Langova
Vraha mezi námi (1931), který pod názvem
Černý upír (1953) natočil v Argentině uznávaný režisér uruguayského původu Román Viñoly Barreto. Od něj NFF uvede i vizuálně poutavý noir
Bestie musí zemřít (1952) pojednávající o spisovateli kriminálních příběhů posedlém pomstou. S hlavní programovou sekcí letošního ročníku – novinářským noirem – bude konvenovat snímek
Hořké stonky (1956) v režii Fernanda Ayaly o proradném novináři profitujícím na slepé důvěře ostatních. Výběr uzavře společensky angažovaná adaptace románu Afroameričana Richarda Wrighta
Syn černého lidu (1951), která kvůli ostré konfrontaci černošské a bělošské komunity v USA ve své době logicky nemohla vzniknout v Hollywoodu a kterou tak s Wrightem v hlavní roli v argentinském exilu natočil francouzský režisér Pierre Chenal.
Novinářský noir
Že v
noirových filmech své
pevné místo mají nejen
zločinci a
detektivové, ale
i postavy novinářů, ukáže hlavní programová sekce příznačně nazvaná Novinářský noir. Jakožto protagonistům, jejichž žurnalistická práce je důležitou součástí zápletky a posunuje děj kupředu, se novinářům dostalo největšího prostoru na přelomu 40. a 50. let –– v době, kdy se pod vlivem válečných filmových týdeníků ve filmu noir implementovala dokumentární stylizace a drsné příběhy soukromých detektivů, často vycházející z románové fikce, nahrazovaly právě postavy novinářů (či policistů). Noir
Deadline – U.S.A. (1952) představí Humhpreyho Bogarta jako šéfredaktora, který se všemi silami pokouší zamezit prodeji svého deníku do rukou magnáta. Další noirová ikona, Alan Ladd, ztělesnil reportéra v
Chicagské uzávěrce (1949), která je příběhovou variací slavného noiru
Laura (1944) a ikonického
Občana Kanea (1941). Senzacechtiví novináři-oportunisté se dostanou ke slovu v noirech
Eso v rukávu (1951) s nezapomenutelným Kirkem Douglasem v životní roli a
Vydírání (1950) v hlavní roli s Howardem Duffem. O bulvárních taktikách a vnitřních pnutích v novinové redakci bude pojednávat film
Bulvární plátek (1952).
Cena za přínos "černým" filmům
Na letošním
Noir Film Festivalu převezme výroční cenu za přínos "černým" filmům, takzvané Noirové oko, režisér
Hynek Bočan. Cenu obdrží v pátek 25. srpna na
hradním nádvoří z rukou herečky Ivany Chýlkové. Režisér a scenárista, který se narodil
29. dubna 1938, proslul řadou
celovečerních filmů a seriálů. Zvláštní a velmi oceňovanou kapitolou jeho tvorby je spolupráce s bývalým politickým vězněm, spisovatelem a scenáristou Jiřím Stránským. Z jejich společné dílny pochází například film
Bumerang nebo seriál
Zdivočelá země, které realisticky dokumentují zrůdnost komunistického režimu.
Ze zahraničí dorazí italský režisér a festivalový kurátor
Giuseppe Boccassini, v Německu působící italský filmař, jehož díla jsou pravidelně uváděna na filmových přehlídkách a výstavách po celém světě. Na hradě osobně uvede projekci celovečerního experimentu Ragtag. Na festivalu bude také
Loren David Marsh a společně s ním herec
Alpha Omer Cissé. Na
hrad dorazí i
Walter Haussner, režisér krátkého amerického neo-noiru Postradatelní inspirovaného ranou povídkou Evana Huntera.