Do Plzně, do podzemí
Plzeň je prastaré město, takže není divu, že má pod svými domy rozsáhlé podzemí, do kterého se můžete podívat. Všichni víme, že pivo se tu v minulosti vařilo na každém kroku. V podzemí se můžete podívat, odkud se brala na pivo voda. Pod městem je totiž ve spletitých chodbách více než 20 studní. V podzemí si také můžete prohlédnout expozici všeho, co se tu při odkrývání chodeb našlo. Během prohlídky dostanete tzv. Pivěnku, která vás opravňuje po prohlídce k ochutnávce 0,2l pivního speciálu Master polotmavý ve vybraných plzeňských restauracích. Mladistvým do 18 let se však alkohol nepodává.
Znojemská čtyři patra chodeb
Znojemské podzemí patří k nejpropracovanějším systémům u nás i v Evropě.
Měří více než 25 kilometrů a místy má až
čtyři patra! Podzemí vzniklo propojením měšťanských sklepů asi ve 14. století. Záznamy města o něm ale mlčí. Podzemí patří k vyhledávaným atrakcím a zejména malé návštěvníky poděsí připravená
expozice skřetů a dalších podivností z temných sklepení. V podzemní si můžete užít taky pořádnou dávku adrenalinu – nabízejí se zde totiž
adrenalinové trasy podzemím. Místo poklidné procházky širokými pohodlnými chodbami se vám otevře místy vskutku krkolomná cesta úzkými chodbami, vodou, blátem. Zdolávat budete muset
kluzké hrbolaté schody, malými průlezkami a mnohdy bude nutné se protahovat po čtyřech...
Mladečské jeskyně
Mladečské jeskyně, které v pravěku sloužily jako rituální pohřebiště kromaňonského člověka, se nachází v chráněné krajinné oblasti
Litovelské Pomoraví. Podzemní prostory jsou bohatě zdobeny
krápníky a sintrovými náteky. Průměrná teplota vzduchu je zde
9°C. Jeskyně jsou složitým, převážně
horizontálním labyrintem chodeb, dómů a vysokých komínů s pozoruhodnou modelací stěn a stropů, s krápníkovou výzdobou, četnými blokovými závaly, a svými chodbami
prostupují vrchem Třesín až pod hladinu podzemní vody. Z celkové délky 1 250 m chodeb a síní, o výškovém rozpětí 30 m, je 380 m zpřístupněno veřejnosti.
Svítící chodba v Jihlavě
Druhé nejdelší podzemí po
Znojmě najdete v
Jihlavě. Zdejší chodby vznikly spojením měšťanských sklepů a během třicetileté války sloužily jako
úniková cesta ve chvílích ohrožení. Naprostým unikátem je zdejší
fosforeskující chodba, která bojácnější vyděsí a odvážné zcela jistě potěší. Stěny chodby jsou pokryty
bělavým povlakem, který po předchozím nasvícení zelenkavě světélkuje. Chodba se nachází asi
11 metrů pod povrchem, široká je 2,1 m, vysoká 2,9 m a je největší raritou a záhadou jihlavského podzemí. Dlouho se spekulovalo o původu záření, vedci poté došli k tomu, že chodbu pravděpodobně natřela německá armáda
luminiscenční barvou Lichtgelb, která obsahuje svítivý wurtzit.
Mumie Kapucínů v Brně
Nejbizarnější podivuhodnost
moravské metropole se nachízí hned vedle Zelného trhu na Kapucínském náměstí. Pod
kostelem Nalezení svatého Kříže naleznete
mumifikovaná těla zesnulých bratrů i světských osobností v dokonale zachovaném stavu. Tak dobře se dochovala díky důmyslnému větracímu systému. Nejznámějším „obyvatelem“ hrobky je slavný a obávaný
velitel pandurů František baron Trenck. A co má tento bojovník, opředený nesčetnými legendami, společného s kapucíny? Setkali se v pevnosti
Špilberk. Baron Trenck jako
vězeň odsouzený na doživotí, bratr kapucín jako zpovědník. Ať už velitele pandurů ovlivnilo cokoli, kapucínská kronika dokládá, že čas strávený ve vězení pohnul jeho svědomím a on litoval svého nezřízeného života. Část svého majetku věnoval na dobročinné účely a sám si přál být pohřbený právě zde, v hrobce.
Tajemné prostory pod Světlou nad Sázavou
Můžeme se jen dohadovat, k čemu sloužilo podzemí severovýchodně od kostela sv. Václava
ve Světlé nad Sázavou. V každém případě ale patří ke krásným
ukázkám středověkých razicích prací u nás. Podle lidových pověstí byly
spojeny s dalšími podzemními prostorami historického města, pokračovaly pod řekou Sázavou k
zámku a vedly až k
hradu Lipnice nad Sázavou. Podrobný průzkum však tyto legendy nepotvrdil. Podzemní chodby
přestaly být využívány koncem 19. století a téměř upadly v zapomnění. Ať už dříve sloužilo, k čemu chtělo, v minulém století z něj obyvatelé města udělali skládku. Dnes je opět vyčištěno a připraveno na vaši návštěvu.
Kde pramení vřídlo
Karlovarské vřídlo je známým symbolem našeho nejslavnějšího lázeňského města, ale málokdo se byl podívat do jeho podzemí, aby se podíval, odkud že vlastně tryská. Krom zajímavosti samotného místa se zde můžete podívat, jak se vyrábějí zdejší tradiční suvenýry – růže a figurky, na nichž sedimentují minerály ze zdejšího pramene. V podzemí lze kromě procesu pokamenování vidět sbírku sintrů a vřídlovců, zanesené potrubí z počátku minulého století či vzácné bakterie a řasy. Pochopitelně si tu můžete nabrat i léčivou vodu. Exkurzní trasa je veřejnosti zpřístupněna v době lázeňské sezóny. Exkurze probíhají od úterý do neděle od 10:00 do 17:00 hodin.
Jak se těžila tuha
Český Krumlov si asi jen tak nespojíte s
bývalým grafitovým dolem, ale pokud tu budete, nezapomeňte se do něj vypravit. Před tím, než se vydáte na samotnou prohlídku dolu, vás průvodci vybaví
speciálním oblečením, jehož součástí je i
důlní lampa. Následně vás do podzemí,
70 metrů pod povrch země, zaveze důlní vlak, kterým dříve jezdili horníci na šichtu. Po příjezdu na 1. stanoviště vystoupíte a dále budete pokračovat pěšky. Během prohlídky si na vlastní kůži vyzkoušíte
, v jakých podmínkách horníci pracovali a jaké stroje při práci využívali. Od průvodce se dozvíte, jakým způsobem těžba probíhala, jak se grafit zpracovával,
a co se z něho vyrábělo.
Litoměřické katakomby
Další z rozsáhlých středověkých
podzemí mají v
Litoměřicích. I zdejší chodby měřily celé desítky kilometrů a sloužily zejména jako
sklepy pro zdejší obchodníky. Chodby leží až
ve třech patrech nad sebou, ale vy se můžete podívat pouze na první, nejvyšší úroveň. Délka trasy, na níž je instalováno lapidárium zdejšího muzea, je 366 metrů. Podzemní chodby procházejí také přímo pod jedním z největších náměstí v Čechách, bezmála
dvouhektarovým Mírovým náměstím, ve středověku obchodním centrem města s masnými krámy a pekárnami. Původně byly podzemní chodby
dlouhé několik kilometrů, spojovaly kostely a kláštery v Litoměřicích a vedly i do okolí.
Jeskyně Moravského krasu
Moravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti – jedná se o Punkevní a Sloupsko-šošůvské jeskyně, jeskyni Balcarku, Kateřinskou a jeskyni Výpustek.
Na území Moravského krasu je dnes
evidováno přes 1 100 jeskyní. V řadě z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. V
jeskyni Kůlna je doloženo
nejstarší osídlení Moravského krasu člověkem neandertálským z doby před 120 000 lety. Pozoruhodné jsou rovněž nálezy rytin koní a bizonů na koňských žebrech z
jeskyně Pekárny. Několik jeskyní je také
volně přístupných veřejnosti. K nejznámějším patří jeskyně
Býčí skála na spodním konci Křtinského údolí, která proslula nálezem halštatského pohřbu. Letos se v Moravském krasu otevřely
dvě nové jeskyně, které je možné navštívit – jeskyně
Horizont a
jeskyně Bertalánka.
Arcibiskupské zámecké sklepy v Kroměříži
Arcibiskupské zámecké vinné sklepy v
Kroměříži se nacházejí v
hloubce 6,5 m a jejich celoroční teplota nepřesáhne 11°C. Můžete si je prohlédnout sami anebo v rámci komentované prohlídky s průvodcem a s ochutnávkou. Je zde vhodné prostředí pro výrobu
ryze přírodních, nejkvalitnějších mešních vín. Tato výroba má staletou tradici a na prahu třetího tisíciletí již trvá 735 let. Ve sklepích jsou zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu ze 13. století, stěny pokrývají povlaky ušlechtilých plísní. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti.
Největší sud pojme 19 100 litrů a nejstarší sud je z roku 1805. Sklepy jsou otevřeny pro veřejnost denně.
Do labyrintu pevnosti Josefov
Bastionová
pevnost Josefov je unikátní
obranný komplex vybudovaný v duchu nejlepších znalostí opevňování své doby. Při prohlídce ujdete asi jeden kilometr, většinou ve vysokých chodbách, kde se i vzrostlejší člověk nemusí shýbat. Jsou však úseky, kde projde pohodlně jen člověk
nanejvýš 175 cm vysoký. I to bylo záměrem stavitele. Pruští vojáci nosili vysoké čepice a kdyby se náhodou dostali do chodeb, neběhalo by se jim nejlépe. Pevnost skrývá
pro nezvané návštěvníky mnoho překvapení. Vždy existovala možnost, jak se zbavit někoho, kdo vás pronásleduje, zavřít ho, jinudy to oběhnout a dostat se mu do zad. Průvodce vás na tyto triky upozorní. V době svého vzniku, roku 1780, představovaly tyto chodby nejrozsáhlejší podzemní komplex v Evropě.
Kostnice u sv. Jakuba v Brně
Unikátní
brněnská kostnice se nachází u
kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě, hned po té pařížské. Počet zde pohřbených se
odhaduje na více než 50 tisíc, přičemž se většinou jedná o oběti středověkých epidemí (mor, cholera), z dob třicetileté války a švédského obléhání. Kostnice je unikátní především v
obsahu a objemu kosterních pozůstatků, které se zde našly. Nemá být ale jen turistickou atrakcí, priorita je hlavně v pietnosti místa. Jedna prohlídka pojme max. 20 lidí. Město si pro své podzemí nechalo dokonce
složit autorskou hudbu, která má prohloubit zážitek z prohlídky.
Jeskyně Postojna v Českém ráji
Nevíte kam vyrazit za nevšedním dobrodružstvím? Vypravte se do jiného světa podzemních prostor, kde budete muset
překonávat plazivky, abyste se mohli radovat z nově objevených jeskynních zákoutí. V Zeleném dole, uprostřed přírodní rezervace
Klokočských skal, najdete
jeskyni Postojna.
Krasovou výzdobu nečekejte, ale i přesto bude cesta podzemím nevšedním zážitkem.
Postojna je největší pseudokrasovou jeskyní v Českém ráji a navíc
jediná veřejně přístupná. Pokud se do jeskyně vypravíte,
nezapomeňte si vzít baterku, nejlépe čelovku. Strach, že se v podzemí ztratíte mít nemusíte – celková délka chodeb měří 75 metrů.
Kaolinový důl Nevřeň
V Nevřeni na Plzeňsku v červnu 2019 poprvé otevřelo nové turistické lákadlo –
kaolinový důl.
Kaolin se tady totiž těžil hlubinnou metodou a podzemní
štolou dokonce jezdila úzkokolejka, ostatně chodby jsou až osmnáct metrů vysoké a šest metrů široké. V Česku se surovina pro výrobu porcelánu těžila jen ve dvou podzemních dolech – na
Plzeňsku a v Hosíně na jihu Čech. Otevřený však je pouze nevřeňský důl. Do lomu, jehož
stěny mají bílou barvu, sestoupíte po schodišti. Důl má v hloubce několika desítek metrů pod zemí až 500 metrů podzemních chodeb,
zpřístupněno je asi 300 metrů. Některé chodby jsou až osm metrů široké,
největší podzemní sál měří na výšku zhruba
jako čtyřpodlažní dům.
Na dno nejširší studny do Mělníka
V
Mělníku je možné podniknout
prohlídku části podzemí a středověké studny ze 14. století, která je přístupná pouze
150 metrů dlouhou podzemní chodbou a je nejširší studnou v České republice. Studna
hluboká 54 metrů byla vyhloubena při vzniku města a jednalo se o jediný zdroj pitné vody. Hloubka vodního sloupce je přes
7 metrů a průměr studny činí 4,54 metru, čímž je mělnická studna nejširší studnou v České republice. Podzemní chodbou se ke studni dostanete z Turistického informačního centra, odkud vycházejí skupinové prohlídky s průvodcem. Kromě studny a
repliky rumpálu jsou v podzemí expozice
bezpečného úkrytu a budování podzemí.
Blaničtí rytíři v Rudce
Jeskyně Blanických rytířů je unikátní dílo inspirované českou historií. Nachází se nedaleko města
Kunštátu, na kraji obce Rudka, v nitru kopce nazvaného Milenka. V jeskyni je vytvořeno
17 soch blanických rytířů, včetně sochy
svatého Václava. U vstupu do jeskyně stojí
lev v nadživotní velikosti. Dalším dílem byl monument, svého času největší v Evropě, a to
14 m vysoká socha prezidenta T. G. Masaryka, která byla odhalena slavnostně 28. října 1928. V průběhu druhé světové války však byla zničena nacisty (1942), zůstala jen část obří boty, která dokládá původní velikost sochy. Tvůrcem tohoto jedinečného díla byl rodák z nedalekého Bořitova,
Stanislav Rolínek, čalouník a nadaný sochař samouk, ale bohužel také člověk nemocný tuberkulózou plic. Jeho prvotinou byly zdařilé
sochy husitských bojovníků, které vytesal do skal nedaleko svého rodiště netradičním nářadím – hasičskou sekyrkou a půlkou nůžek na stříhání ovcí.
Labyrint sklepního komplexu v Olbramovicích
Historické vinné sklepy v Olbramovicích u Znojma představují unikátní sklepní komplex, který byl
ručně vyhlouben v měkkých pískovcových sedimentech během mnoha generací a který nyní dosahuje délky téměř půl kilometru. Podle archeologického průzkumu byl počátek výstavby vinných sklepů zařazen do
8. – 9. století. Nejstarší
písemná zmínka o vinných sklepech je z roku
1321, kdy sklepy byly v majetku známého šlechtice Jindřicha z Lipé. V období třicetiletých válek, v sedmnáctém století, vznikaly v Olbramovických sklepích
tajné výklenky, které sloužily k uschování potravin a osiv. Chodby těchto sklepů se nacházejí
7-8 metrů pod úrovní země a je v nich konstantní teplota a vlhkost. Podzemní prostory mají liniový charakter chodeb, který se navzájem protíná a kříží, má řadu odboček a výklenků a vytváří tak
jedinečný labyrint chodeb, který téměř nemá na
jižní Moravě obdoby.
Cínový Mauritius
Bývalý důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944, najdete nad Hřebečnou. Jedná se o
nejslavnější cínový důl Krušných hor. V obslužném domku prohlídkové
štoly Kryštof vám budou zapůjčeny helmy, svítilny, holínky a pláště. Z obslužného domku vede schodiště na úroveň štoly Kryštof (12 výškových metrů). Prohlídka v samotné štole trvá zhruba
1 hodinu, trasa má délku kolem 400 m a vede převážně po rovné počvě (pochozí podlaze štoly). Během prohlídky je možné vidět samotnou
štolu i navazující dobývky a na konci velkou dobývací komoru. Ve štole jsou umístěny informační tabule a figuríny horníků v dobovém oblečení. Jedné prohlídky se může zúčastnit nejvýše 12 osob.
Dvakrát do břidlicových dolů
Doly na břidlici jsou velkou vzácností. V naší republice existují pouze dvě místa, kam se lze za tímto fenoménem vydat. V červnu 2020 byl otevřen
Flascharův důl v Odrách. Největším lákadlem břidlicového podzemí je unikátní
oderská vrása, která vznikla
ohromným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo. Tajuplnou atmosféru prohlídky dokreslují hořkosladké příběhy ze života nejen horníků, ale i zakladatele dolu či druhého a zároveň posledního majitele, po němž je důl pojmenován. Průvodce vám prozradí
romantický původ názvu štoly Hortenzie, co je to tzv.
slezský vrabčák nebo proč důl stále vypadá jako v roce 1918.
Druhým dolem, který lze navštívit je
Raabova štola v Zálužné u Budišova nad Budišovkou. Raabova štola byla
funkční v letech 1873 až 1888. Za pouhých patnáct let tam zahynulo šest dělníků, což byla jedna z příčin uzavření. Současně jeho doly nestačily okolní konkurenci. V břidlicových štolách
pracovalo jen pár kvalifikovaných horníků, majitelé většinou najímali lidi, kteří předtím dělali v lese nebo na statku. Nejčastěji se umíralo poté, co se
odlomil velký kus břidlice, který horníky zavalil. Nejčastěji se břidlice využívá jako krytina, dále se z ní v minulosti dělaly například
brousky,
dlažby nebo školní
psací tabulky. Z velkých plátů se vyráběly i
stoly a z břidlicové směsi dokonce
gramofonové desky.