Úvod > Aktuality > Nechme krkonošské tetřívky v klidu tokat

Nechme krkonošské tetřívky v klidu tokat

Vydáno 13. března 2019 Příroda
Jaro je v živočišné říši dobou námluv a rozmnožování. Nejinak je tomu u tetřívků obecných. Ti jsou jedním z nejvzácnějších druhů, které žijí na území Krkonošského národního parku - žije zde pouze 75 samců. Doba jejich toku, kdy spolu tetřívčí kohoutci zápolí o slepičku, právě začíná. Rušit je mohou zvědaví pozorovatelé ale i zásobování hřebenových bud.
TetřívekKrkonošský národní park si je vědomi jedinečnosti této ptačí populace, proto již řadu let podniká kroky k vytvoření vhodného prostředí pro jejich přežití. Rozvolňuje přehoustlé mladé porosty, aby v nich tetřívek mohl hnízdit i tokat, vysazuje pionýrské dřeviny, jako například břízu a jeřáb, a obnovuje původní vodní režim na v minulosti meliorovaných lokalitách.

Navíc se snaží s provozovateli objektů na hřebenech hor domluvit, aby průjezdy přes tokaniště směřovali do doby, kde tetřívky nebudou rušit. Takové lokality jsou například oblast Pančavské a Labské louky a oblast mezi Výrovkou a Klínovými Boudami. S provozovatelem Labské i Luční boudy, který při zásobování přes obě lokality projíždí, je Správa KRNAP domluvena na usměrnění provozu na denní dobu mezi 8 a 17 hodinu.

Tetřívci v bojiPočet tetřívků bohužel mírně klesá. Důvodem je úbytek vhodných stanovišť, nárůst počtů jejich přirozených nepřátel (divoká prasata, lišky), kteří žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata. Třetím důvodem je nadměrné rušení člověkem. Přispívají k němu zejména zimní nelegální aktivity, například pohyb mimo vyhrazené turistické trasy, nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech, kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, důležitá složka jejich potravy. Krkonoše spolu s Jizerskými a Krušnými horami a Šumavou jsou zřejmě poslední oblasti v České republice, o nichž se odborníci domnívají, že tu má tetřívek perspektivu zachování dlouhodobě udržitelných populací.
 

Přežijí krkonošští tetřívci rok 2040?

TetřívekKrkonoše a sousedící Jizerské hory jsou jednou z posledních dvou oblastí v naší zemi s relativně početnou populací tetřívka. Přesto počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 klesl už na pouhých 74 kohoutků v Krkonoších a 30 v Jizerských horách. Právě na populacích v Krkonoších, Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé ČR! Pokud nic neuděláme, druh v Krkonoších vyhyne kolem roku 2040. Jednou z charakteristik tetřívčí populace je počet samců tokajících na společných tokaništích. Čím více ptáků toká pospolu, tím vyšší je šance, že se budou se samicemi pářit nejlepší z nich a jejich geneticky kvalitní potomci budou udržovat populaci v příznivém stavu. A naopak, na tokaništi s jediným samcem se uplatní i hendikepovaný jedinec.

TetřívekCo udělat pro mizející tetřívky? V Jizerkách a Krkonoších bylo v uplynulých čtyřech letech vytvořeno 24 tetřívčích „center“ o souhrnné velikosti 86 hektarů. Prokácením lesa vznikly otevřené plochy pro úplně nová nebo již zaniklá tokaniště. Navíc v „doletové“ vzdálenosti, aby měly aspoň tetřívčí samice šanci přeletět z Jizerek do Krkonoš či opačným směrem nebo postupně „přeskákat“ ze západu na východ pohoří. I rušení tetřívků lze omezit na přijatelnou míru. Tady se ale park neobejde bez odpovědného přístupu každého obyvatele a návštěvníka hor. Tetřívci jsou schopni si zvyknout na pohyb lidí po známých trasách. Jakékoliv vybočení z nich je ale pro ptáky problémem. Navíc většina samců stráví celý svůj život do jednoho kilometru od místa vylíhnutí, samice se v průměru přemísťují do 5 km a přelet nad 10 km je naprostou výjimkou.

Tetřívek vejcePublikované studie uvádějí, že u tetřevovitých ptáků se za limit přežití životaschopné populace považuje asi 100 jedinců. Už před 10 lety genetická studie naznačila, že tetřívci z Jizerek a Krkonoš se od sebe „o fous“ liší, a stejně tak i tetřívci ze západních, středních a východních Krkonoš. Lze z toho usuzovat, že se mezi sebou už jen velmi málo kříží jizerskohorští a krkonošští ptáci, i když to k sobě mají jen „přes kopec“, přesněji přes údolí Jizery a Novosvětský průsmyk, vzdušnou čarou pouhých šest kilometrů. Klíčovým krokem k záchraně zdejších tetřívků je tyto dílčí populace propojit a vytvořit pro ně takové podmínky, aby se ptáci v rámci celých Krkonoš i mezi nimi a Jizerkami mohli zase potkávat!
Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Luční bouda - nejvýše položená horská chata ve střední Evropě

Luční bouda - nejvýše položená horská chata ve střední Evropě

Luční bouda leží v první zóně Krkonošského národního parku pouhé 4 km od vrcholu Sněžky. Chata je jednou z nejvýše položených ve střední Evropě. Už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu v Krkonoších. Od srpna 2012 se zde vaří pivo se jménem Paroháč.

Pramen Labe na Labské louce

Pramen Labe na Labské louce

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Chata Výrovka

Chata Výrovka

Chata Výrovka je jednou z nejvýše položených chat v České republice. Nachází se v překrásné přírodě první zóny Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko Studniční a Luční hory (druhé a třetí nejvyšší v ČR) ve výšce 1368 m.n.m.

Labská bouda v Krkonoších

Labská bouda v Krkonoších

Horský hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších se po několikaměsíční rekonstrukci znovu otevřel turistům.

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1244 m n. m).

Další aktuality

18.7.
2019
Poznejte život včel na naučné stezce Harrachovem

Poznejte život včel na naučné stezce Harrachovem

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda
16.7.
2019
Trhání borůvek v Krkonoších již není přísně omezeno

Trhání borůvek v Krkonoších již není přísně omezeno

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda
13.7.
2019
Po řetězech od pondělka jenom na Sněžku. Dolů se musí jinudy

Po řetězech od pondělka jenom na Sněžku. Dolů se musí jinudy

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda