Kdy přichází letní slunovrat? Užijte si nejdelší dny v roce a skvělé letní programy

Jedním ze symbolů města Jičín je Valdštejnova lipová alej, která byla vysazena Albrechtem z Valdštejna. Při slunovratech na jednom konci aleje slunce vychází, na druhém zapadá.

Strakonický rodák ing. Pavel Pavel zanechal svému městu pěknou památku. Postavil na nábřeží repliku jedné brány ze Stonehenge. Oproti originálu je model z betonu, ale může se pyšnit stejnou velikostí.

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Březové aleje nejsou u nás příliš časté a už vůbec není běžné, že by byly břízy sázeny nahusto vedle sebe tak, jak je tomu u vlakového nádraží Osíčko, v podhůří Hostýnských vrchů. Mystické místo je atraktivní v každé roční době.

Skalní útvar Čertův stůl se nachází kousek od vrcholu a rozcestí Čertův mlýn (1206 m). Tvarem připomíná dolmen a dosud není jasné, zda vzniknul přírodní či umělou cestou.

Na Jižní Moravě vznikla v letech 2015 a 2016 kamenná brána. Komplex je sestaven v systému posvátné geometrie a její uspořádání, tvar a vzdálenost jsou převzaty z prastarých, dochovaných staveb a návodů z konce pravěku až do dnešní doby.

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Kamenná spirála tvořena mlatovou cestou vedoucí od vstupu k centrálnímu prostoru se stojícími kameny připomínající Stonehenge. Tato spirála je napojena na stávající lesní cestu.

Na nádvoří muzea v Lounech se nachází plochý kámen – menhir vysoký 1,7 m o hmotnosti přibližně jedné tuny ze šedorůžové dvojslídové ortoruly staré přes 600 milionu let.

Kameny zvané Tři bohyně stojí nedaleko ulice na Farkách v Praze Troji. Místo, kde mají být vztyčeny, vybral slovinský sochař a geomant, autor slovinské vlajky a státního znaku Marko Pogačnik.

Zavřete oči a nechte se vést vůní rostlin – trojskou botanickou zahradou vede Vonná stezka, originální vzdělávací projekt, který postupně zahrnuje jednotlivé expozice. Vznikl díky spolupráci Botanické zahrady hl. m. Prahy s přední českou odbornicí na vůně Petrou Hlavatou.

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Stálkov je malá víska nedaleko Slavonic. V blízkém okolí obce se nachází jednak řada skalních útvarů. Větším seskupením skalek a balvanů zde vzniklo menší skalní město.

Menhiry kolem Kutné Hory byly postaveny během roků 2012-13 kutnohorskými nadšenci a s pomocí odborníků, kteří se věnují obnovování energetických bodů v krajině. Nejdřív vznikl kamenný kruh (kromlech) a postupně k němu přibývaly kameny další v jeho nejbližším okolí i na okolních kopcích.

Nedaleko obce Žihle na Plzeňsku se nachází skalní městečko Viklany – skupina balvanů biolitické žuly, která byla vyhlášena již roku 1933 chráněným územím. O kousek dále najdete také dva balvanovité útvary Bába a Dědek, které vznikly bochníkovitým zvětráváním tiské žuly.

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Holašovice u Českých Budějovic, s titulem vesnice UNESCO, nabízí návštěvníkům také jinou turistickou atrakci – megalitický kruh z obřích kamenů. Kameny tohoto kruhu u Holašovic disponují nejsilnější energií ze všech tuzemských megalitů postavených člověkem.

Zavítejte do okolí Strážného a prozkoumejte zdejší krajinu, která ukrývá svá tajemství. Během cesty je možné narazit na tajemná až mystická místa s kořeny v hluboké historii, spadající do období, kdy území Šumavy obývali Keltové.

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají.