Úvod > Aktuality > Mor: černá smrt a její tažení Evropou
Památky

Mor: černá smrt a její tažení Evropou

  • Vydáno11. října 2023
Kdyby v polovině 14. století existovala antibiotika, nemuselo by během následujících několika století zemřít sto milionů lidí. Takovou účtenku vystavily Evropě morové epidemie, které dnes připomínají morové sloupy a špitály, kostnice, zámecké expozice a další památky.
KostniceOdhaduje se, že nejzhoubnější nemoc v historii zdecimovala mezi 14. až 18. stoletím třetinu až polovinu Evropanů. Kosti obětí morových epidemií najdeme jak v kostnici pod kostelem Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory, tak v kostnici v chrámu sv. Petra a PavlaMělníce i v kostnici pod kostelem sv. JakubaBrně a také v nedlouho otevřené kostnici v Kolíně.

Také nejstarší část Olšanských hřbitovů, největšího pražského pohřebiště, vznikla po morové epidemii v roce 1679. Předposlední velká morová epidemie tehdy postihla hlavně střední Čechy a Prahu, kde podle úředních záznamů zemřelo dvanáct tisíc lidí, tedy téměř třetina obyvatel. O necelých dvě stě let později byl starý morový hřbitov zrušen, ale na rohu u Olšanského náměstí dodnes stojí kostel sv. Rocha z roku 1682, zasvěcený také dalším patronům na ochranu proti moru.
 

Morové sloupy

morový sloupMementem nepředstavitelného utrpení a hrůz jsou morové sloupy, které dodnes zdobí tisíce náměstí a návsí. Protože morové rány si lidé vysvětlovali jako boží trest, obvykle na nich najdete plejádu svatých ochránců, od Rocha a Šebestiána přes Rozálii, Karla Boromejského a Františka Xaverského až po Kateřinu Sienskou a Barboru. Morový sloup na náměstí Svobody v Brně připomíná mor, který město sužoval v letech 1679–1680.

sloup olomoucZa odvrácení morových ran orodoval i morový sloupToužimi, poslední velkou epidemii černé smrti ze začátku 18. století pak připomíná mariánský sloup na Dolním náměstíOlomouci. Byl výrazem vděčnosti olomouckých měšťanů po skončení moru, který tehdy v českých zemích zabil přibližně 200 tisíc lidí. Ze stejné doby pochází i morový sloupKutné Hoře, morový sloupPoličce, mariánský morový sloupPecce, sloup Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou, morový sloup ve Velvarech anebo morový sloup na náměstíMoravské Třebové. Poděkováním za ukončení morové epidemie byl i mariánský morový sloup na Hradčanském náměstíPraze.
 

Kaple, kalvárie a morový špitál

kalvárie popiceVděčnost neměla jen podobu sloupů, vznikala i větší umělecká díla. K nim patří například kaple sv. Rocha u Zlatých Hor, postavená z veřejné sbírky místních občanů jako dík za odvrácení morové epidemie roku 1632. Jako projev díků za odvrácení morové nákazy roku 1683 vzniklo poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka, téměř zázračný konec morové nákazy připomíná také poutní kaple Panny Marie Bolestné na Havranickém vřesovišti u Popic.

Výjimečnou památkou na svět, který neznal antibiotika, očkování, ani jiné preventivní prostředky, je bývalý morový špitál s kaplí Nejsvětější TrojiceČeských Budějovicích. První zmínky sahají až do roku 1371, současnou podobu získal kolem roku 1515. Špitálku se říkalo U nuzných a sloužil lidem s nakažlivými chorobami, tedy leprou, morem nebo cholerou. Později se z něj stal chudobinec, po rekonstrukci v něm vznikly kanceláře Národního památkového ústavu.

Kolem moru a dalších témat se točí i nejrůznější expozice na hradech a zámcích, například na zámku v Kunštátě. Má název V erbu tří pruhů a seznámí vás nejenom s tím, jak se stavěly hrady, co a jak se vařilo anebo jak vypadal duchovní svět lidí ve středověku, ale i s válkami a morovými epidemiemi. Nahlédnete dokonce do dobového morového špitálu!

A co je to vlastně za chorobu? Mor, nebo také černý mor, je infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis. Jde o zoonózu přenášenou na člověka blechami z hlodavců i když nová studie tvrdí, že onemocnění krysy jako přenašeče vůbec nepotřebuje, protože se snadno šíří lidskými blechami a vešmi žijícími na lidech a v jejich oblečení. Nemoc má dvě formy: plicní, které se rovněž říká černá smrt, a bubonickou (žlázovou), neboli dýmějový mor. Snadnost a rychlost šíření moru vzrůstá při vzniku plicní formy onemocnění. Tehdy se mor šíří závratnou rychlostí vzduchem. V současnosti se sice v Evropě nevyskytuje, ale například v USA a některých státech jižní Ameriky ano, stejně tak jako v jižní a jihovýchodní Asii a Africe. Nejaktivnější ohniska choroby jsou na Madagaskaru, v Kongu a v Peru.
 

Cesta černé smrti Evropou

  • Do Evropy mor přicestoval s karavanami po hedvábné stezce. Traduje se, že když tatarská armáda nakažená morem obléhala krymský přístav Kaffa, dnešní Feodosii, poprvé použila biologické zbraně: mrtvoly nakažených spolubojovníků totiž Tataři katapultem vrhali přes hradby do města.
  • Od Černého moře pak mor přivezla do Itálie janovská obchodní flotila, která na podzim v roce 1347 přistála na Sicílii. Mor se začal rychle šířit především kolem velkých obchodních center a cest, už na přelomu let 1347-1348 se objevil v Janově, Benátkách a dalších velkých přístavních městech ve Středomoří.
  • morový doktorNejdříve jižní Moravu a vzápětí Čechy zasáhl mor v letech 1349 a 1350 jen lehce, další epidemie ale přišly vzápětí a ty už měly desítky tisíc obětí. Druhou vlnu historie zaznamenala v letech 1357–1363, další pak přišly v letech 1369–1371, 1380–1382 a v roce 1390. Odhaduje se, že jen během 14. století zemřela třetina obyvatel Evropy.
  • Podle církve byl mor božím trestem za hříchy lidstva, ale viníci se hledali všude, od postavení planet přes Židy až po čarodějnice. Dnes už víme, že pomohla teprve péče o hygienu a čistotu městských ulic, ale tehdy lidé hledali spásu ve vykuřování pelyňkem, jalovcem, kadidlem nebo sírou, rozhánění špatného vzduchu zvoněním kostelních zvonů nebo střelbou z děl, případně stavěním morových sloupů.
  • Poslední morové epidemie Evropu zasáhly na počátku 18. století, v českých zemích se mor naposled objevil roku 1716.
Zámek Kácov – barokní klenot Posázaví

Zámek Kácov – barokní klenot Posázaví

Z důvodu rozsáhlé rekonstrukce je zámek pro veřejnost uzavřen.

Kostnice Kutná Hora – Sedlec

Kostnice Kutná Hora – Sedlec

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.

Prohlídkové okruhy městem Litoměřice

Prohlídkové okruhy městem Litoměřice

Rádi cestujete a chcete se dozvědět co nejvíce? Preferujete prohlídku města s průvodcem? Pak právě pro vás existují v Litoměřicích celkem čtyři prohlídkové okruhy.

Zámek Brtnice – moravské Hradčany

Zámek Brtnice – moravské Hradčany

Zámek Brtnice, dominanta stejnojmenného města na Českomoravské vrchovině, se nachází na trase mezi Jihlavou a Třebíčí. Od roku 2015 zde najdete expozici s názvem Černá smrt – Historie morových ran.

Městská památková zóna Stříbro

Městská památková zóna Stříbro

Město Stříbro patří mezi přední středověká města na území dnešní ČR s mnoha zajímavými památkami. Prohlédnout si můžete např. renesanční radnici, minoritský klášter s Městským muzeem, zbytky středověkého opevnění, hornický skanzen či Královskou dědičnou štolu Prokop.

Monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Barokní 35 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci je nejvelkolepější a nejvyšší stavba svého druhu v České republice.

Kostel sv. Josefa v Krásné u Pěnčína

Kostel sv. Josefa v Krásné u Pěnčína

Kostel sv. Josefa v Krásné nedaleko Penčína v Jizerských horách nechal téměř jen svými náklady postavit v letech 1756 až 1760 místní nejslavnější rodák Johann Josef Kittel.

Kaple sv. Floriána v Kladně

Kaple sv. Floriána v Kladně

Barokní kaple sv. Floriána se nachází Floriánském náměstí, kousek od centrálního městského náměstí. Jde patrně o jedno z posledních děl K.I.Dientzenhofera.

Hrobka hrabat Linckerů v Kadově

Hrobka hrabat Linckerů v Kadově

Kaple Nalezení sv. Kříže s hraběcí hrobkou stojí na návrší za Kadovem směrem k novému hřbitovu a dříve ke vedlo stromořadí.

Sloup Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou

Sloup Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou

Uprostřed náměstí Míru v Bakově nad Jizerou byl postaven Sloup Nejsvětější Trojice jako memento k odvrácení morových ran v letech 1727 – 1729.

Barokní morový sloup a zbytky hradeb v Toužimi

Barokní morový sloup a zbytky hradeb v Toužimi

Barokní sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem pochází z roku 1705 a stojí na náměstí. Kamenná kašna pochází z 18. století. Zbytky městských hradebních zdí u kostela pochází z 15. století u kostela. Před ní byly zjištěny stopy po parkánové zdi a hradebním příkopu.

Sousoší Nejsvětější trojice v Mikulově

Sousoší Nejsvětější trojice v Mikulově

Monumentální barokní sloup – Sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723 – 1724 se nazývá též někdy Morovým sloupem. Sochařskou výzdobu – sv. Jan Nepomucký, sv. František Xaverský a sv. Karel Boromejský – vytvořil Ignác Lengelacher.

Morový sloup ve Vranově nad Dyjí

Morový sloup ve Vranově nad Dyjí

Morový sloup byl postaven na náměstí r. 1713 v barokním slohu majitelem panství hrabětem Michalem Heřmanem Althannem. Připomíná morovou epidemii, která Vranovsko zasáhla v roce 1680, zemřelo na ni 81 obyvatel města.

Městys Pecka – náměstí s měšťanskými domy a morovým sloupem

Městys Pecka – náměstí s měšťanskými domy a morovým sloupem

Městys Pecka si dodnes uchoval ráz malebného poklidného podkrkonošského městečka nazývaného Perlou Podkrkonoší.

Kostnice v kostele sv. Petra a Pavla na Mělníku

Kostnice v kostele sv. Petra a Pavla na Mělníku

V kryptě proboštského kostela sv. Petra a Pavla pod kněžištěm se nachází kostnice. Spolu s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory patří k největším v České republice. Tato krypta je strohou gotickou místností s pozůstatky 10 až 15 tisíců lidí.

Tvář Spasitele – do Chrudimi za zázračným obrazem Krista Salvátora

Tvář Spasitele – do Chrudimi za zázračným obrazem Krista Salvátora

V historickém městě Chrudim je hned několik míst spojených se zázračným obrazem Krista Salvátora: původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, morový sloup Proměnění Páně, Novoměstská kašna, dokonce i expozice v Regionálním muzeu a Muzeu barokních soch.

Historický areál Burk na Kittelovsku – místo tajuplných legend

Historický areál Burk na Kittelovsku – místo tajuplných legend

V obci Krásná, 5 km jižně od Jablonce n. Nisou, leží historický areál zvaný Burk vybudovaný v 18. století slavným doktorem Kittelem. Nově zrekonstruovaný tajuplný dům je opředený legendami spojenými s ďáblem i aktivitami samotného doktora.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantou města Vítkova nedaleko Opavy. Novogotický chrám je nejkrásnější a největší stavbou ve Vítkově a širokém okolí. Jeho vybudování se datuje do let 1910 – 1914 a je nazýván "Vítkovou katedrálou".

Kostnice u sv. Jakuba v Brně – druhá největší kostnice v Evropě

Kostnice u sv. Jakuba v Brně – druhá největší kostnice v Evropě

Unikátní kostnice se nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě, prvenství drží pařížská kostnice. Počet pohřbených se odhaduje na více než 50 tisíc.

Mariánský sloup – v centru Královského města Velvary

Mariánský sloup – v centru Královského města Velvary

Barokní Mariánský sloup tvoří střed historického jádra Královského města Velvary na Náměstí Krále Vladislava. Mariánský sloup je jedním z mála monumentálních morových sloupů v kraji.

Poutní kaple Panny Marie Bolestné Popice

Poutní kaple Panny Marie Bolestné Popice

Popický vrch s kaplí je jedním z nejhezčích malých poutních míst. Poutní kaple Panny Marie Bolestné stojí v místech Božích muk z roku 1680 na Havranickém vřesovišti v Národním parku Podyjí. Kapli nechala vystavět obec Popice v letech 1815-1816.

Kaple svatého Rocha u Zlatých Hor

Kaple svatého Rocha u Zlatých Hor

Kaple sv. Rocha nad Zlatými Horami byla postavena v letech 1661 – 1666 podle plánů stavitele Melchiora Wernera z Nysy jako dík za odvrácení moru od města.

Funerální stezka Brnem

Funerální stezka Brnem

Funerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Pokud se vydáte na fyzicky vskutku nenáročnou trasu, vězte, že vás čeká jedinečný zážitek.

Morový sloup v Kutné Hoře

Morový sloup v Kutné Hoře

Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné naleznete v Šultysově ulici v Kutné Hoře. Patří mezi kulturní památky České republiky. Na sloupu se nachází socha P. Marie Immaculaty, ale objevují se na měm i pracovní motivy v podobě plastik havířů.

Morový špitál s kostelem Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích

Morový špitál s kostelem Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích

Morový špitál s kostelem Nejsvětější Trojice sloužil jako městský útulek k izolaci osob nakažených některou z infekčních chorob – leprou, morem nebo cholerou. Během 19. století se z morového špitálu stal chudobinec.

Další aktuality

50 tipů, kam za Kelty a keltskou kulturou

Chcete vědět, jak se žilo v Česku před dvěma tisíci lety? Zajímá vás historie a Keltové? Prohlédněte si muzea, naučné stezky, skanzeny i reálnou podobu keltské vesnice, včetně staveb, řemesel a vůbec života z období před dvěma tisíci lety, kdy na našem území žili Keltové. Jednalo se o velkou skupinu kmenů indoevropských národů, které ve starověku obývaly západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka.
Památky

Evropa v Česku: proč máme rádi Itálii?

Benátky, Florencie a věčné město Řím, jezera Lago di Garda, Lago di Maggiore a Lago di Como, Alpy, tajemné Pompeje, nekonečné písečné pláže, úžasné památky na každém rohu, víno, olivové háje a fantastická kuchyně: je tolik věcí, které máme rádi v Itálii! Seriál o evropských zemích pokračuje na jihu, v jedné z nejoblíbenějších zemí letních dovolených. Pojďte s Kudy z nudy poznat Itálii!
Památky

Našich 17 pokladů světového dědictví UNESCO: zažijte to nejlepší z České republiky

V České republice objevíte řadu míst, zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. Vedle mistrovských děl architektury můžete obdivovat jedinečná zákoutí přírody, svědky průmyslové revoluce i poklady moderní doby. Poznejte místa, která všem cestovatelům berou dech!
Památky

10 tipů na nejkrásnější hrázděné domy aneb ve stínu i na výsluní

Barevné fasády, křivé štíty, dřevěné trámy, ozdobné nápisy, ornamenty a řezby: vítejte ve světě starých hrázděných domů! Některé dvory a statky jsou skutečná umělecká díla. Kde uvidíte ty nejkrásnější hrázděné domy a stavby vám poradíme na Kudy z nudy.
Památky

Věda a historie není nuda: kde leží tajemný Wogastisburg?

Wogastisburg bylo slovanské hradiště, u něhož v roce 631 nebo 632 Slované rozprášili loupeživé vojsko Franků. Kde to bylo? To je jedna z velkých záhad, která už stovky let zajímá spousty historiků, archeologů a milovníků historie. Vydejte se po stopách dávných válečníků s portálem Kudy z nudy a pojďte s námi hledat Wogastisburg!
Památky

Nejzajímavější lávky a mosty, které stojí za to prohlédnout si zblízka

Skleněné, kovové, lanové, kamenné, pro pěší i pro auta, poklidné i s pořádnou dávkou adrenalinu: takový je výběr lávek a mostů, které stojí za bližší seznámení. Každý či každá z nich má svůj originální příběh, některé najdete snadno, jiné budete muset trochu hledat. Do našeho výběru jsme dokonce zařadili i takové mosty a lávky, které teprve vzniknou. Projděte se s námi přes řeky, potoky, strže a údolí a užijte si nejzajímavější lávky a mosty na každém kroku: moderní architektura podobně jako výlety s portálem Kudy z nudy rozhodně nenudí a nabízí spousty překvapení.
Památky

Soutěž Máme vybráno: Hlasujte pro vaši oblíbenou památku a pomozte k její záchraně

Rekordní počet, přes tři sta třicet účastníků, má letošní ročník soutěže Máme vybráno. Prezentuje se v ní 332 projektů na obnovu českého kulturního dědictví. Hlasování v prvním kole probíhá od 15. dubna do 31. května a finálové kolo pak od 15. června do 31. srpna 2024. Zapojte se do hlasování i vy!
Památky

Znáte naše památky s oceněním Evropské dědictví?

Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) se uděluje od roku 2013 a oceňuje památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. Jde o prestižní ocenění Evropské unie, které doplňuje další iniciativy, např. Seznam světového dědictví nebo evropské kulturní trasy Rady Evropy, a má přispívat k upevnění pocitu sounáležitosti evropských občanů s EU. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita. U nás toto ocenění získalo zatím jen několik památek. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, které to jsou.
Památky