Úvod > Aktuality > Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě slaví půltisíciletí
Památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě slaví půltisíciletí

  • Vydáno20. června 2017
Novou poštovní známku, speciální logo, dobový průvod, sokolníky, kejklíře, šermíře a rytíře, písně renesančních krčem a dokonce rybářskou loď, to všechno můžete slyšet a vidět na oslavách pěti set let od položení základního kamene slavného kostela v Mostě. Přijeďte se sem podívat v sobotu 24. června!
Velkolepý kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě je pozdně gotický chrám, postavený v letech 1517–1550 podle plánů Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu na místě raně gotické baziliky, poničené požárem. V roce 2010 byl zařazen mezi národní kulturní památky a je rovněž zapsán do zlaté knihy Guinessových rekordů tisíciletí. Proč? Kvůli přesunu z původního místa tam, kde jej najdete dnes, bezmála o 850 metrů. Kostel takhle cestoval v roce 1975.
 

Jak to začalo?

Základní kámen kostela Nanebevzetí Panny Marie byl položen na svátek Panny Marie 15. srpna 1517. Na místě vyhořelé raně středověké stavby mohl Jakub Heilmann poprvé navrhnout velkolepý projekt s odvážnou klenbou, zároveň se však zčásti musel podřídit tomu, co zbylo ze starého kostela. Stály tu ohořelé zdi trojlodní baziliky s východním presbyteriem a jedinou západní věží, které ještě pamatovaly počátky města. Protože se už předem počítalo s mnohonásobným zvětšením vnitřního prostoru, na obnovu baziliky se nepomýšlelo, ovšem ze statických důvodů (a také proto, aby se ušetřilo) se měla zachovat západní věž. Rozměry nového kostela tak v podstatě určila délka staré stavby, s níž musel projekt počítat. Jakub Heilmann navrhl kostel jako velké halové trojlodí s opěráky vtaženými dovnitř, pětiboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží s ochozem v hlavním průčelí, předsíní po severní stěně a severozápadní sakristií. Tak jak po obvodu původní baziliky rostla novostavba, starý kostel se postupně ubourával – a protože stavba stála město každý rok mnoho peněz, byl celý chrám dokončen až na počátku 17. století. Jeho klenotem je vedle křehké klenby také emporový ochoz, zdobený polychromovanými renesančními reliéfy s biblickými výjevy.
 

Veliká sláva

Program Oslav 500 let od založení chrámu, které proběhnou v sobotu 24. června pod širým nebem, zahájí ve 12.45 slavnostní salvy a dobový průvod. Ve 14 hodin bude představena poštovní známka a následovat budou vystoupení rytířů, kejklířů a komediantů, dobová hudba a zábava pro malé i velké. Během odpoledne vás také čeká pět historických scén napříč staletími, na vlastní oči uvidíte ukázky stavebních postupů a středověkou rybářskou loď. V interiéru kostela se ve 14.30 v kapli sv. Ducha uskuteční vernisáž prací akad. malíře Jana Kavana, autora poštovní známky, vystoupení pěveckých sborů a v 17.15 přednáška o staviteli chrámu.

Zjistíte například, že mostecký kostel je jedním z mála Heilmannových děl v českých zemích, takže architektovo jméno u nás není příliš známé. Určitě však budete znát jeho učitele: nebyl jím nikdo jiný než Benedikt Rejt, architekt velkorysé přestavby Pražského hradu včetně budovy Starého královského paláce s Vladislavským sálem. Rejt se zároveň podílel také na opevnění některých hradů, například Švihova, Rabí a Blatné.

Oslavy kostela chystají památkáři také na neděli 13. srpna, kdy se v kostele uskuteční slavnostní bohoslužba. O dva dny později v úterý 15. srpna, tedy v den výročí, by se měl konat koncert vážné hudby; podrobnosti o chystaných akcích se dozvíte na oslavách. A samozřejmě chybět nebude ani to, čím se kostel mimořádně proslavil: model jeho přesunu.
 

Kostel na kolejích

Důvodem pro přesun kostela do blízkosti barokního špitálu s gotickým kostelem sv. Ducha byla likvidace starého města Mostu kvůli těžbě uhlí. Pokud se vám tehdejší záchranná akce zdá neúměrně náročná, měli byste znát i další varianty; ta nejbláznivější uvažovala o památce, která by stála na vysokém pilíři zeminy uprostřed obrovského uhelného dolu. Staré město i přesun kostela dokumentuje stálá fotografická expozice ve vyhlídkové věži kostela, kde si prohlédnete snímky původního Mostu i jeho bourání, dokumenty o přesunu chrámu, atraktivní fotografie zachycující situaci před a po či záběry nového Mostu a rekultivované krajiny v okolí.

Samotný přesun vzácného gotického chrámu byl zahájen 30. září 1975, kdy byla 10 000 tun vážící stavba „naložena“ na 53 podvozků, speciálně k tomuto účelu vyrobených v plzeňské Škodovce. Dráha se čtyřmi kolejemi měla obloukový půdorys, byla dlouhá 841,1 m se sklonem 12,3 promile a 60 metrů dlouhý a více než 30 metrů vysoký kostel se po ní posunoval nepřetržitě rychlostí 1,2 až 3,2 cm za minutu. Zezadu byl kostel tlačen a zepředu brzděn hydraulickými válci, veškeré pohyby a výškové odchylky kostela při cestě po nerovném terénu kontrolovaly vodováhy a elektronická čidla. Transfer byl ukončen 27. října 1975, kdy kostel dosedl na nové základy. Až do roku 1988 v něm probíhaly restaurátorské práce, po listopadu 1989 byl znovu vysvěcen a do interiéru se vrátilo i původní vybavení včetně oltáře.
 

Další přestěhované stavby v Česku

  • Mostecký kostel je sice největší a nejslavnější z našich přestěhovaných staveb, ale zdaleka není jediný. Za první republiky do Čech například přicestovalo několik kostelíků z Podkarpatské Rusi.
  • Patří k nim kostel sv. Archanděla Michaelazahradě Kinských na Petříně, který do Prahy přijel roku 1929 z Medvedovcí u Mukačeva.
  • Z obce Velká Kopaňa nedaleko Chustu pochází kostel Všech Svatých v Dobříkově u Chocně, který objevil a zachránil senátor Václav Klofáč.
  • Po kolejích také přicestoval roku 1936 pečlivě rozebraný dřevěný kostel sv. Paraskevy, který původně stával v obci Nižné Seliště nedaleko Chustu, dnes jej můžete vidět v Blansku.
  • Z Hliňance u Mukačeva pochází kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem.
  • Několikrát se stěhoval také kostel sv. Mikuláše v Nové Pace, původně zasvěcený Zesnutí Přesvaté Bohorodice; přístupný je pouze po předchozí domluvě.
  • Dvakrát se stěhoval rovněž kostel sv. Mikuláše v Hradci Králové, pocházející z východoslovenské Habury. Tam si před několika lety postavili jeho repliku.
  • Historicky první přesun velké zděné budovy v Česku se odehrál v únoru 1956 v Praze, kdy se kaple sv. Maří Magdaleny stojící na břehu Vltavy pod Letenskými sady stěhovala kvůli přestavbě nábřeží a budování tramvajové tratě. Po kolejích se posunula se o 31 metrů proti proudu Vltavy do předpolí Čechova mostu.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie je známý kvůli svému přesunu. Byl přemístěn o celých 841 metrů. Díky tomu je kostel dodnes považován za raritu světového formátu.

Výstava Proměny napříč staletími ve věži kostela v Mostě

15. 5.31. 12.
Výstava Proměny napříč staletími ve věži kostela v Mostě

Srdečně vás zveme do obnovené vyhlídkové věže kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě s novou stálou fotografickou expozicí "Proměny napříč staletími"

Další aktuality

Historickým městem roku 2023 se stal Žatec

Historickým městem roku 2023 je Žatec v Ústeckém kraji. Vítěz celostátního kola soutěže byl slavnostně vyhlášen 18. dubna 2024 v centru Pražská křižovatka u příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel. Krásné historické město na řece Ohři určitě stojí za návštěvu. Kudy z nudy vás sem proto zve na výlet.
Ústecký kraj | Památky

Jezero Most se chystá na Olympijský festival

V roce 2020 otevřený rekreační areál u jezera Most se chystá na Olympijský festival, který se bude konat v souběhu Olympijských her v Paříži 2024, tedy od 26. července do 11. srpna. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat, na co se můžete těšit.
Ústecký kraj | Příroda

10 nejkrásnějších míst Národního parku České Švýcarsko

Národní park České Švýcarsko je nádherným místem skalních měst se zajímavými pískovcovými útvary. Jedná se o nejmladší národní park České republiky, který byl vyhlášen 1. ledna 2000. Krajina české křídové tabule je obohacena třetihorními vyvřelinami, mezi nimiž kraluje nejvyšší hora Národního parku České Švýcarsko – Růžovský vrch (619 m.n.m.) s pralesovitými ekosystémy. Kaňon Labe ve Hřensku naopak představuje nejnižší místo v ČR (114 m). Symbolem parku se stala monumentální Pravčická brána, největší přirozená skalní brána Evropy.
Ústecký kraj | Příroda

Lokomotiva Ušatá vyrazí do Žatce – přijďte se svézt!

V sobotu 6. dubna 2024 se uskuteční první veřejná jízda vlaku NTM v čele s parní lokomotivou 464.102 „Ušatá" z roku 1940, která v loňském roce prošla generální rekonstrukcí za podpory finančních prostředků Evropské unie. Vlak pojede po trase Ústí nad Labem–Teplice v Čechách–Bílina–Most–Chomutov–Žatec a zpět. Cílem jízdy je město Žatec, kde bude probíhat bohatý doprovodný program k zahájení turistické sezóny 2024.
Ústecký kraj | Zážitky

Tržnice Zahrady Čech v Litoměřicích zahajuje sezónu pro všechny zahrádkáře, chalupáře, pěstitele i kutily

Výstava Tržnice Zahrady Čech v Litoměřicích nabízí návštěvníkům oblíbený tradiční sortiment jako je sadba, květiny, cibuloviny, zahradní nářadí, zahradní technika, zahradní nábytek, hnojiva, postřiky, potraviny, přírodní léčiva a řadu dalšího. První jarní výstava je zaměřena na všechny zahrádkáře, chalupáře, kutily, zahradníky a milovníky přírody. Výstava probíhá v pěti dnech od 3. 4. do 7. 4. 2024 a otevřena je denně od 9 do 17 hodin.
Ústecký kraj | Životní styl

50 tipů, kam na výlet v okolí Ústí nad Labem

Vyrazili jste do Ústí nad Labem na prázdniny, nebo ve městě žijete a rádi byste někam na výlet? Portál Kudy z nudy pro vás připravil výběr toho nejlepšího co v okolí krajské metropole najdete. Můžete navštívit hrady a zámky, projít se po naučných stezkách, nebo si pořádně zasportovat.
Ústecký kraj | Zážitky

Zámek Benešov nad Ploučnicí letos slaví 500 let Horního zámku

V roce 1524 byla dokončena výstavba nejstarší zámecké budovy v Benešově nad Ploučnicí, a v roce 2024 to je tedy přesně 500 let, co si zde tuto slavnostní událost připomínají. V rámci tohoto výročí si pro návštěvníky zámek přichystal mnoho speciálních akcí. Okenice po dlouhé zimě zámek poprvé otevírá o Velikonocích od 28. 3. do 1. 4. 2024, během dubna bude mít otevřeno o víkendech.
Ústecký kraj | Památky

Zámek Libochovice se po zimě již otevírá

Od posledního březnového víkendu je možné navštívit barokní zámek Libochovice v malebné krajině dolního Poohří lemované romantickými kopci Českého středohoří. Otevřeno je zde denně od 29. 3. do 1. 4. 2024, během dubna pak o víkendu, vždy od 9:00 do 15:00 hodin.
Ústecký kraj | Památky