Znáte národní kulturní památky Prahy?

Senát Parlamentu ČR sídlí v Praze 1 na Malé Straně a patří mu tři paláce: Valdštejnský, včetně Valdštejnské zahrady, Kolovratský a Malý Fürstenberský palác. V opravdu reprezentativních prostorách těchto paláců se konají pravidelné prohlídky, které určitě stojí za návštěvu.

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Dům U Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze zde představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu.

Nejstarší památkou pražského Židovského Města a nejstarší dochovanou synagogou v Evropě je Staronová synagoga z konce 13. století. Již po více než 700 let slouží jako hlavní synagoga pražské židovské obce a modlitebna.

Kostel stojí na náměstí Jiřího z Poděbrad a je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika, realizovaným v letech 1928 až 1932. Velmi osobitá stavba je inspirována starokřesťanskými vzory. Jde o ojedinělý příklad meziválečné české architektury.

Od roku 2000 spravuje Národní muzeum Národní památník na Vítkově se známou sochou Jana Žižky na vrcholu.

Průhonický zámek několik kilometrů jihovýchodně od Prahy je otevřen veřejnosti pouze částečně. Zpřístupněna je zde expozice Průhonický zámek a park – dílo přírody a lidského ducha, pamětní síň zakladatele parku Arnošta Emanuela hraběte Silva Taroucy. Ostatní prostory využívá Akademie věd ČR.

Slavná kaple, ve které kázal Mistr Jan Hus a která byla roku 1786 zbořena, aby mohla být podle původních plánů v roce 1954 opět postavena. Betlémská kaple je národní kulturní památkou a prvním kazatelským chrámem v Evropě.

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Památník českého odboje 1939 – 1945 je v bývalém Petschkově paláci. Za války zde bylo sídlo řídící úřadovny gestapa v Čechách. Tisíce českých antifašistů zde byly podrobeny výslechům a mučení. Všechny prostory v suterénu byly v roce 1985 upraveny jako Památník českého odboje se stálou expozicí.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Pasáž Lucerna, vzdálená jen několik málo metrů od Václavského náměstí, se dnes počítá k architektonickým pomníkům dřívější moderny. V pasáži se nachází kino v secesním stylu, několik obchodů a barů a také originální socha výtvarníka Davida Černého – parodie na rytířský pomník sv. Václava.

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Jeho historie je nerozlučně spjata s postavou geniálního hudebního skladatele W. A. Mozarta, který zde osobně zažil úspěch svojí Figarovy svatby a pod tímto dojmem napsal pro Prahu operu oper, Dona Giovanniho.

Počátkem 20. století přestala Praze stačit kapacita městských hřbitovů nacházejících se na území Žižkova a Vinohrad. Zvažovalo se založení nového velkého obecního hřbitova v Hostivaři a souběžně s ním se projektovalo mnohem menší městské pohřebiště v Ďáblicích.

Archeologická památka je součástí rozsáhlého přírodního komplexu Divoká Šárka a Šárecké údolí. Lokalita je tvořena dvěma výraznými skalními polohami po obou stranách soutěsky Džbán.

Bývalá usedlost v klasicistním stylu je obklopená krásným parkem se salou terrenou, fontánou a bustou W. A. Mozarta. Věhlas letohrádku dali manželé Duškovi, kteří zde Mozarta hostili – právě tady složil v roce 1787 svou nejznámější operu Don Giovanni.

Na místě, kde se před staletími odehrávala Bitva na Bílé hoře, leží oáza klidu, kde můžete zapomenout na uspěchaný život velkoměsta. Celý objekt letohrádku Hvězda provází číselná symbolika. Půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy (hexagram) symbolizuje spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie.

Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města – to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 240 hektarů se nachází v členitém údolí meandrující říčky Botič.

Největší známé keltské oppidum v Čechách i ve Střední Evropě můžete navštívit i vy. Bylo vybudováno na vrchu Hradiště zvaném Závist, nad dnešní Zbraslaví u Prahy v nadmořské výšce 391 metrů.

Budova paláce Kinských je ve správě Národní galerie Praha od roku 1949. V prostorách paláce je po jeho rekonstrukci otevřeno Kafkovo knihkupectví. Vzniklo zde také informační centrum Národní galerie, kavárna a muzejní obchod.

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Chcete vidět místo, odkud vysílá vaše oblíbená stanice? Zajímá vás, jak funguje studio, kde se připravuje vysílání? Prošli byste se rádi po chodbách, na kterých se tvoří téměř sto let historie rozhlasového vysílání? Pak se přihlaste na exkurzi do Českého rozhlasu!

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do České historie tím, že za II. světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli úspěšné odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Prašná brána je jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Právě zde začínala pražská královská cesta a sem vedla významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny.

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Během návštěvy máte možnost dovědět se více o unikátní památce moderní architektury, která svým významem a pozoruhodností nemá na území naší republiky obdoby, a ve světě patří mezi šest nejvýznamnějších vilových domů 20. století.

Starý židovský hřbitov je bez nadsázky památkou světového významu. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné se nachází na Bílé Hoře, na konečné tramvají 25, 22 a 32. Klášter stojí nedaleko pláně, na níž se odehrávala osudného 8. listopadu 1620 bitva mezi císařským a stavovským vojskem.

Hlávkovy koleje tvoří dvě secesní budovy, které se nachází na Novém Městě v Praze 2. Jsou vedle sebe, ale jedna z nich má průčelí do ulice Dittrichova a druhá do ulice Jenštejnská. Jejich historie je spojena se jménem jejich zakladatele, kterým byl doktor Josef Hlávka.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Stará čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Byla postavena v letech 1901 – 1906 a k čištění odpadních vod sloužila až do roku 1967. Projekt čistírny vypracoval inženýr britského původu sir William Heerlein Lindley.

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Novoměstská radnice v Praze je jednou z mnoha národních kulturních památek v hlavním městě. Můžete zde vystoupat na věž, která dříve sloužila jako protipožární stanice. Vstupní gotická sloupová síň s klenbou je největším nesakrálním prostorem vrcholné gotiky v Čechách, který se dochoval.

Památné místo na Bílé hoře v Praze 6 připomíná neslavnou bitvu, která se zde odehrála 8. 11. 1620. Katolické armády porazily vojska českých stavů, hájící reformní náboženství a kulturu. V následujících letech byla česká politika zcela podřízena habsburské nadvládě, a to na 298 let.

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.

Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech tvoří bronzová deska s reliéfem lidské postavy. Autorem náhrobku je sochař Olbram Zoubek. Prvotní náhrobek byl vytvořen 1. července 1970, zásahem StB v listopadu 1970 došlo k jeho odstranění a zničení. Opět byl na Olšany umístěn až v roce 1990.