Houby kolem nás: jména po houbách, přírodní útvary i houbařské akce

Houbařská sezóna bude letos díky vydatným dešťům a teplému počasí určitě vydařená. Během pár dní či týdnů se budou milovníci hub opět vydávat do lesů, aby si odnesli plné košíky hřibů, kozáků, křemenáčů, masáků i lišek. Nejúspěšnější bývá „lov“ v listnatých lesích, remízcích, kolem cest, na stráních, na březích potoků a hrázích rybníků. Naopak v jehličnatých lesech toho nebývá úspch vždy zaručen... Kam se za houbami vypravit vám poradí Kudy z nudy.

Rádi bychom vás srdečně pozvali na tradiční VÝSTAVU HUB, která představuje čerstvě utržené houby z našeho i okolních regionů. Tato fascinující událost je určena všem příznivcům mykologie a milovníkům přírody.

V parku se můžete vydat na dobrodružnou expedici do světa skřítků, dinosaurů, pohádkových bytostí, houbiček a také do vesmíru! Interaktivní park s mnoha hrami, soutěžemi a atrakcemi pro celé rodiny, školy a školky, firmy a další skupiny.

Historicky první virtuální naučná stezka v Národním parku České Švýcarsko se zabývá historií vývoje lesních společenstev, popisuje druhy stromů a změny ve složení lesa, ke kterým došlo zásahy člověka. Dozvíte se tak zajímavosti nejen z historie, ale hlavně přírody Českého Švýcarska.

Kokořínský důl je jedním z nejkrásnějších údolí v ČR, ústí do něj množství roklí s různorodými pískovcovými útvary. Údolí je přibližně 14 km dlouhé, začíná u železniční zastávky Lhotka u Mělníka a končí u křižovatky zvané Ráj.

Česká Sibiř je oblast na rozhraní středních a jižních Čech umístěná zhruba mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem, která dosahuje nadmořské výšky i přes 700 metrů. Své pojmenování získala oblast díky drsným klimatickým podmínkám, protože je zde zima delší a tužší než jinde ve vnitrozemí.

Malebná přírodní oblast skal, překrásných jezírek a vesniček s lidovou architekturou. Kokořínsko je proslulé romantickými roklemi a unikátními pískovcovými věžemi, branami, okny a dalšími útvary, které se v takové formě a rozsahu nevyskytují v žádné jiné oblasti České republiky.

Český ráj leží na severovýchodě Čech, necelých sto kilometrů od Prahy. Jako první v republice zde byla v roce 1955 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Český ráj, jejíž území bylo v roce 2002 a 2021 rozšířeno. Ojedinělost krajiny spočívá ve spojení přírodních krás s romantikou historických památek.

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Slavenské hřiby nacházející se na hřebeni Broumovských stěn, podcelku Broumovské vrchoviny jsou považovány za nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v České republice.

Jižně od Malé Skály se rozkládá přírodní rezervace Klokočské skály. Skalní město se skládá ze dvou částí, Betlémských skal se sloními hřbety a Klokočských skal s jeskyní Postojna a Klokočskými průchody.

Jedná se o skalnatý a zalesněný hřbet nad jižním břehem údolní nádrže Bystřička. Ve 14. století zde byla vybudována tvrz. Kolem vrcholu se nachází přírodní rezervace Klenov.

Bizarní balvan je typickou ukázkou selektivního zvětrávání hornin. Kamenný útvar je tvořen porfyrickou biotitickou žulou karlovarského masivu. Je vyhlášen přírodní památkou.

Napoleonova hlava je žulový skalní hřib, nacházející se nedaleko rozhledny Kraví hora u obce Hojná Voda v přírodním parku Novohradské hory.

Asi 5 kilometrů jihovýchodně od Trutnova nad vesnicí Lhota naleznete skalnatý hřbet Čížkovy kameny. Jedná se o zalesněný skalnatý hřbet v nadmořské výšce 632 metrů nad mořem nad levým břehem Úpy, odkud je krásný rozhled na Trutnovsko a Krkonoše.

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.

Havraní skály leží asi 1 km severně od obce Radvanec a asi 2 kilometry východně od Nového Boru. Jsou tvořeny skupinou sedmi pískovcových skalních věží na pískovcovém hřbetu, jejichž vrcholky jsou vysoké až 20 metrů.

Pískovcové sloupy při ústí Kokořínského a Vojtěšského dolu nedaleko Mšena vypadají jako přerostlé houby. Vznikly zvětráváním rozdílnou intenzitou zvětrávání pískovcových skal, kdy tvrdší horní vrstva s obsahem železa lépe odolává erozi než spodní skály.

Hradčanské stěny se nacházejí v oblasti mezi Mimoní a Doksy. Od roku 1933 jsou součástí chráněného území Oblast Dokeská a pohoří Kummer. Stěny ukrývají zajímavé skalní útvary, např. malou Pravčickou bránu nebo Psí kostely.

Muchomůrka je místo s výletním altánem ve tvaru houby mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou, který dal název celé vyvýšenině. Vyhlídkové místo existovalo už na konci 19. století, kdy bylo označováno jako Princeznina tišina, to podle princezny Almy Thurn-Taxisové, která sem prý ráda chodívala.

Hřibová rezervace Stachy je obcí chráněná lokalita hřibovitých hub, která se rozkládá na travnatém náměstí ve Stachách, u kostela Navštívení Panny Marie.

Chráněné území se rozkládá na pískovcové plošině kolem vrcholu Husa. Bylo vyhlášeno především s ohledem na pískovcové geologicko-morfologické jevy.

Důvodem ochrany je bazanitový skalní hřib. Jedná se o vypreparovanou část lávového příkrovu tvořeného dvěma výlevy bazanitové horniny. Spodní výlev je pórovitější a více zvětralý, čímž selektivně vznikla tenká „noha hřibu“, na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.