Horské boudy vás okouzlí atmosférou starých časů

Vznik nejstarších horských chat souvisí s tzv. budním hospodářstvím – na odlesněných loukách horalé stavěli boudy, které zpočátku využívali při pastvě dobytka či sušení sena. Později, když se hory staly cílem stále sílícího zástupu turistů, změnili svou podobu na prosté hospody a noclehárny, kde se turisté občerstvovali tím, co jedli horalé – chlebem, máslem, mlékem a tvarohem.

Z krkonošských seníků k vládním chatám

Nejstarší krkonošskou horskou chatou je Luční bouda, která se zároveň může pyšnit vlastnoruční výrobou piva. Na hřebenech Krkonoš nedaleko Sněžky, ve výšce 1410 m nad mořem, stojí už od roku 1625 (možná i 1623). Hotelové pokoje prošly náročnou rekonstrukcí a vytváří klidné útočiště pro všechny turisty, a to v několika kategoriích. Využít můžete i širokou nabídku místních zážitků.

Další známá chata – Vosecká bouda, byla založena před rokem 1743 jako seník. Nacházela se tehdy úplně mimo civilizaci a v jejím okolí se v létě pásl hovězí dobytek. Turistům slouží od roku 1896, kdy zde bylo zřízeno šest hostinských pokojů a k popularitě chaty přispělo také to, že se zde provozovala i oblíbená jízda na rohačkách údolím Mumlavy do Harrachova.

Horská Bouda Dvoračky patřila také k nejstarším krkonošským boudám. Od roku 1893 ležela v nadmořské výšce 1140 m n.m. mezi Lysou horou a vrcholem Kotel na křižovatce turistických cest. Mezi nejvzácnější hosty, kteří se zde zapsali do pamětní knihy, patřil prezident dr. Eduard Beneš s chotí Hanou. V letošním roce byla stržena a majitelé staví věrnou repliku. Turistům je však k dispozici vedlejší chata Štumpovka, kde jsou vyhlášenou pochoutkou borůvkové vdolečky.

Vrbatovu boudu najdete na Zlatém návrší v nadmořské výšce 1 400 m.n.m. V její těsné blízkosti se nachází Pramen Labe a Pančavský vodopád s překrásným výhledem do Labského dolu. Vrbatova bouda patří do řetězu vrcholových bud, které představují pevné záchytné body pro všechny obyvatele a návštěvníky Krkonoš. Od postavení boudy v 60. letech nebyla prováděna zásadnější údržba, rekonstrukcí prošla roku 2016, kdy byla realizována také zdařilá přístavba boudy, za kterou byl ateliér IXA nominován do prestižní mezinárodní soutěže Mies van der Rohe Award 2017.

K nejznámějším a nejkrásnějším chatám v Jizerských horách, patří původně lovecký zámeček Clam-Gallasů z roku 1844, který za první republiky užíval dr. Přemysl Šámal, kancléř prezidenta T. G. Masaryka. Šámalova chata a její restaurace, je dnes tradičním místem, které navštěvují rádi turisté i místní obyvatelé, možná i proto že zdejší heslo „domácí kuchyně jako od maminky“, není pouze reklamní záležitostí, ale skutečností. V období mezi světovými válkami jej užíval tehdejší kancléř Přemysl Šámal, v této době byl „zámeček“ rekonstruován, většina jeho místností byla obložena modřínem. Před očekávanou návštěvou prezidenta Beneše do chaty zavedli také elektrický proud. Zajímavostí je také to, že zařízení apartmánu a koupelny bylo shodné se zařízením koupelny ministra Jana Masaryka v Černínském paláci.
 

Legendy Orlických hor ve jménu Masaryka a Kramáře

Masarykovu chatu na Šerlichu v Orlických horách postavil roku 1925 Klub českých turistů v Hradci Králové podle projektu architekta B. Fuchse. Interiér chaty je bohatě zdobený dřevořezbami, mezi kterými nechybí ani Rampušák, dobrý duch zdejších hor. Na jídelním lístku najdete i speciality ze zvěřiny, oblíbený je zde také guláš podávaný v chlebové misce. V chatě je samozřejmě možné se také ubytovat ve dvou a třílůžkových pokojích i ve skromné turistické ubytovně.

Další legendou Orlických hor je Kramářova chata na Suchém vrchu, postavená roku 1928 podle plánu architekta Jaroslava Stejskala. Rozhledna vedle chaty, z níž je výhled na Orlické hory, Kralický Sněžník, Hrubý Jeseník sloužila původně jako vodárenská věž. V chatě lze kromě ubytování a restaurace využít také wellness služby.

Architektonické skvosty Dušana Jurkoviče na Královéhradecku

Jiráskova chata s rozhlednou postavená roku 1923 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče na vrchu Dobrošov je perlou Náchodska. Své jméno dostala chata u příležitosti 70. narozenin slavného spisovatele. V souvislosti s budováním opevnění na Dobrošově a v blízkém okolí, byla chata roku 1937 předána čs. armádě, protože z rozhledny bylo možno sledovat přísně tajnou výstavbu pevnosti. Od roku 2002 však chata nabízí turistům nejen možnost občerstvení, ale také ubytování za přijatelné ceny.

Stejný architekt postavil také roku 1912 nedalekou Bartoňovu útulnu v Pekle – nádhernou restauraci v údolí řeky Metuje zdobenou prvky lidové architektury. Vyhledávané výletní místo, přestavěné z bývalého mlýna se nachází 5 km od Nového Města nad Metují. Interiér chaty zdobí čertovské motivy a názvu odpovídá i jídelníček s řadou "pekelných" specialit. Ubytovat se tu můžete jak v pokojích, tak jen přespat ve spacáku. 

Jesenické „salaše“ uchvátí impozantními výhledy

Turistická chata Švýcárna na nejfrekventovanější části hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a Pradědem je jedním z nejstarších objektů těchto hor. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, která byla do současné podoby přestavěna roku 1887. Dnes slouží jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a běžeckého lyžování. Od chaty vede celá řada turistických cest.

Další známou jesenickou horskou boudou je chata Jiřího na Šeráku ležící v nadmořské výšce 1 351 m n.m. Na úpatí hřebene Hrubého Jeseníku byla postavena roku 1894 a své jméno nese jméno po investorovi, Jiřím Koppovi. Chata je po celkové rekonstrukci, ze které vznikly útulné pokoje a nová restaurace. Navíc je jedinou fungující restaurací na hřebenu trasy Červenohorské sedlo – Šerák. Od Jiřího chaty se nabízejí skutečně impozantní výhledy – východní stranu lemuje pásmo Orlíka až po Videlské sedlo, výhled jižním směrem zastiňuje mohutný Keprník (1423 m), za nímž se skrývá nejvyšší hora Moravy, Praděd (1492 m).

Nedaleko Mechového jezírka stojí typická horská chata – Penzion Rejvíz. Část budovy, ve které je dnes výčep, byla založena už v roce 1795. Interiér chaty byl začátkem 20. století vyzdoben nevšedními řezbářskými pracemi – majitelé hotelu přišli na unikátní nápad, a to vyřezávat židle s karikaturami stálých hostů. Dnes zde tak můžete obdivovat písaře i lesního, bláznivě zpívající Bety, kostelníka, kominíka a řezníka. V penzionu jsou k dispozici pokoje se sociálním zařízením a televizí, na velké zahradě potom koutek pro děti a hřiště na míčové hry.

Nejstarší chatu v Beskydech postavil vojenský zběh

Na vrcholu Beskyd, v blízkosti horní stanice lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebné horské chalupy Maměnka a Libušín. Druhá jmenovaná byla v březnu 2014 zničena požárem, v roce 2017 započala její rekonstrukce a roku 2020 se opět otevřela turistům. Objekty navrhnul roku 1898 architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce. K unikátům chalupy Libušín patří v interiéru jídelny tři secesní lustry, příborník, skleník a hodiny, kolem stolů na sto vyřezávaných židlí. Podle motivů akvarelových studií Mikoláše Alše vyzdobil chalupu akademický malíř Karel Štapfer. Originály bohužel lehly popelem, avšak díky zevrubné rekonstrukci se podařilo chatu obnovit v její původní kráse. Nový Libušín vznikl jako vědecká rekonstrukce, tedy za použití původních technologií. U všech oprav byly dodrženy tradiční rukodělné řemeslné postupy, používaly se původní materiály a technologie.

Nejstarším horským hotelem v Beskydech je však horský hotel Charbulák na Gruni. Jeho historii lze sledovat od roku 1816, kdy se zde rodina Charbulákova usadila. Jméno Charbulák je francouzského původu a nosil jej původně napoleonský voják, jenž zběhnul a usadil se zde. Jeho potomci tu zbudovali roku 1918 turistickou útulnu, později přestavěnou na hotel, jenž je dodnes v rodovém vlastnictví. Mezi slavné hosty hotelu patřil mimo jiné herec Hugo Haas, básník Petr Bezruč anebo nositel Nobelovy ceny za chemii Jaroslav Heyrovský. Mimo výtečné domácí kuchyně tu oceníte také pěkný výhled do kraje.