Úvod > Aktuality > Horory po česku: pojďte se s námi bát!

Horory po česku: pojďte se s námi bát!

Vydáno 19. května 2018 Životní styl
Podobně jako si v Americe můžete koupit výlet do státního parku Seneca Creek, kde se natáčel kultovní horor Záhada Blair Witch, s portálem Kudy z nudy se můžete vydat po stopách temných českých snímků. Je libo film Rapl, Pustina, Spalovač mrtvol anebo děsivé pohádky režiséra Juraje Herze?

Temná místa z českých hororů a mysteriózních seriálů

V poslední době jedou na vítězné vlně nevlídné a mrazivé Krušné hory, zjizvená krajina Sudet a dva seriály: třináctidílný krimiseriál Rapl a Pustina, osmidílná dramatická minisérie HBO Europe, mapující novodobé osudy krušnohorské vesnice, ohrožené těžbou uhlí. Chcete vidět místa, kde seriály vznikaly? Nebudete zdaleka sami, místa natáčení jsou spolehlivým magnetem pro turisty, ať už je řeč o Raplovi, seriálu Já, Mattoni nebo putování po stopách Policie Modrava.
 

Policie z Mlžných hor

Ačkoli se zdá, že Rapl i Pustina se natáčely v podobných kulisách, skutečným Krušným horám zachoval větší věrnost Rapl. V policejní stanici šlo snadno poznat budovu radnice v Jáchymově, natáčelo se také na zdejším Dole Svornost, u elektrárny Tisová poblíž Sokolova a v klášteře Teplá. Zájem novodobých filmových turistů přitahují i nehostinné horské pláně a chalupa, ve které seriálový detektiv Kuneš bydlel. Ta stojí kousek za osadou  Ryžovna a pokud pojedete z Horní Blatné na Boží Dar, nemůžete ji minout. Ikonickým místem je rovněž temné vodní oko, které se mihne v leteckém záběru v úvodu každého dílu první série; to je bývalý důl Rolava, ztracený hluboko v lesích u Přebuze.

Pustina sice několikrát využila atraktivní záběry na zámek Jezeří, osadu Výsluní s obnoveným kostelem sv. Václava a prašné povrchové doly u Kadaně, ale jinak se Krušných hor dotkla jen okrajově. Filmovou náves byste našli ve Vrbici u Rakovníka, natáčelo se i v Kladně, zejména v okolí hutě Poldi a na autobusovém nádraží.
 

České horory a strašidelné zámky

Králem našich hororů režisér Juraj Herz. Posuďte sami: v žebříčku nejlepších českých hororových snímků obsadil první místo Spalovač mrtvol, druhé Panna a netvor a na páté příčce se drží Deváté srdce.

Ke smůle všech milovníků hororové turistiky se však obě pohádky točily z velké části ve studiích, a dokonce ve stejných kulisách.

V obou pohádkách – tajemných, hororových a opravdu jen pro silné nátury – se tak mihne jen pár míst, která můžete dodnes vidět na vlastní oči. Pro záběry sídla čaroděje Aldobrandiniho z filmu Deváté srdce filmaři využili průčelí zámku v Praze-Troji, natáčelo se také v Litoměřicích, na zámku Ploskovice a ve znojemském podzemí. Pro film Panna a netvor si filmový štáb vypůjčil záběry Orlí brány v zámeckém parku v Mnichově Hradišti anebo grottu v pražském parku Gröbovka. Jako zchátralá a zubožená památka si zahrála exteriér netvorova zámku, zatímco dnes po zevrubné rekonstrukci by se už filmařům do hororu nehodila.
 

Upír z Feratu

Spousty příznivců má také Upír z Feratu, další horor Juraje Herze o autě, které jezdí na lidskou krev. Zajímavější než místa natáčení je v tomto případě legendární vůz Škoda 724 Super Sport, který díky filmu získal v tehdejším Československu kultovní postavení. Původní záměr koupit pro film nějaké porsche by udělalo filmařům obrovskou díru do rozpočtu, a tak nakonec zapracoval filmový výtvarník Theodor Pištěk, pozdější držitel Oscara za kostýmy k filmu Miloše Formana Amadeus. Deset let starý prototyp se proměnil v ikonický vůz s motorem vzadu, jehož dveře se společně s čelním sklem a střechou vyklápěly vzhůru. Slavného Ferata můžete na vlastní oči vidět v mladoboleslavském Muzeu automobilky Škoda.
 

Krematorium a kanibal Hannibal

Vydat se můžete i po stopách Spalovače mrtvol do krematoriaPardubicích. To je jako jedno z filmových míst dostatečně známé a pravidelně – zpravidla na podzim o Dušičkách – pořádá dny otevřených dveří či prohlídky, spojené s povídáním o filmu.

Patrně víte, že Česko je oblíbenou destinací zahraničních filmových štábů. Od premiéry filmu Hannibal – Zrození ze série o kanibalistickém psychiatrovi a sériovém vrahovi Hannibalu Lecterovi sice uplynulo už deset let, ale na místa natáčení dodnes pamatuje například oblíbená hra Geocaching. Zavede vás na louku u Zdejciny poblíž Berouna, kde byla pro film postavena lesní chata; dnes tu už po ní bohužel nezbyla ani stopa. Rodinné sídlo Lecterů v Litvě si zahrál hrad Kost, natáčelo se i v brněnské vile Tugendhat a pražská zákoutí se proměnila ve filmovou Paříž.
Krematorium Pardubice - dějiště filmu Spalovač mrtvol

Krematorium Pardubice - dějiště filmu Spalovač mrtvol

Krematorium v Pardubicích bylo postaveno dle plánů architekta Pavla Janáka v letech 1921–1923 na jižní straně tehdejší periferie města Pardubic ve stylu art deco za podpory členů Společnosti přátel žehu na rozlehlém párkovitém prostranství.

Tajemné znojemské podzemí - největší systém podzemních chodeb a sklepů v ČR

Tajemné znojemské podzemí - největší systém podzemních chodeb a sklepů v ČR

Znojemské podzemí je labyrint proplétajících se podzemních chodeb, místy až čtyřmi patry nad sebou, o celkovém rozsahu cca 25 km. Podzemní síť chodeb dodnes udivuje důmyslně budovanými větracími šachtami, kouřovody a studnami. Do tajemna můžete nahlédnout na prohlídkové trase až s hororovým laděním.

Škoda Muzeum

Škoda Muzeum

Automobilka ŠKODA AUTO se jako jedna z mála může pochlubit více než stodvacetiletou nepřerušenou výrobní tradicí. Muzeum vám představí její příběh, který se od roku 1895 odehrává v Mladé Boleslavi.

Krušnohorská magistrála

Krušnohorská magistrála

Krásnou přírodou mezi lesy a loukami vede přes celé Krušné hory cyklistická a běžecká Krušnohorská magistrála. Celková délka trasy je 242 km a v celém jejím průběhu se na ní napojuje řada stezek a značených turistických cest pro pěší, cyklisty i milovníky bílé stopy.

Vrch Mědník v Krušných horách

Vrch Mědník v Krušných horách

Vrch Mědník je 910 metrů vysoká hora nedaleko Klášterce nad Ohří. V minulosti se zde hojně těžila železná ruda, takže samotný vrch je doslova prošpikován štolami. Pod jižním svahem hory se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec.

Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge

Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge

Historická těžba drahých a obecných kovů formovala celkový vývoj Krušných hor a ovlivňovala život na obou stranách česko-německé hranice. Technické památky, urbanistické celky a množství nemateriálních aspektů vytvořily v průběhu osmi staletí jedinečnou kulturní krajinu mezinárodního významu.

Štola Země zaslíbená na Mědníku

Štola Země zaslíbená na Mědníku

Důl Země zaslíbená se nachází ve vrchu Mědník, kde se kutalo pravděpodobně již v 10. století. Dochované záznamy pocházejí ale až z 15. století. Těžily se zde hlavně stříbronosné měděné rudy, a to až v 27 štolách.

Štola Marie Pomocné na Mědníku

Štola Marie Pomocné na Mědníku

Štola v blízkosti Měděnce byla využívána od 17. století. Těžila se zde hlavně měď, která dala místu jméno - v kopci Mědník vzniklo velké množství šachet a štol.

Havlíčkovy sady na Vinohradech – park Grébovka

Havlíčkovy sady na Vinohradech – park Grébovka

Park inspirovaný italskou renesancí nabízí kromě unikátních výhledů na Prahu i posezení v půvabné vinárně Viniční altán uprostřed rozsáhlých vinic či v zahradní kavárně Pavilon Grébovka s unikátní replikou původní historické kuželkové dráhy ze 70. let 19. století.

Zámek Mnichovo Hradiště - putování za Valdštejnem i Casanovou

Zámek Mnichovo Hradiště - putování za Valdštejnem i Casanovou

Prohlídka návštěvníkům nabídne zámecké divadlo s původními kulisami, duchcovskou knihovnu spravovanou Giacomem Casonovou nebo hrobku slavného válečníka Albrechta z Valdštejna. Od května 2013 je otevřena nová expozice ke 180. výročí setkání "Sv. Aliance".

Mattoniho lázně Kyselka

Mattoniho lázně Kyselka

Kyselka leží 11 kilometrů severovýchodně od Karlových Varů v úzkém lesnatém údolí řeky Ohře v nadmořské výšce 340 metrů. První zmínku o tzv. Bukové kyselce lze nalézt ve druhém vydání balnelogického spisu Dr. W. Payera z roku 1522. Největší rozkvět zažily lázně za Heinricha Mattoniho.