Do Karlových Varů za prameny a výlety po okolí

Minerální voda Magnesia se čerpá z pramene Grünské kyselky a dalších pramenů v okolí Louky u Bečova nad Teplou.

Naučná stezka Doubí – Svatošské skály je zaměřená na historii osídlení a archeologii, hornictví, geologii a ekologii. Začíná v Karlových Varech – Doubí a končí v obci Hory.

Přírodní lanové centrum Svatý Linhart je skvělým cílem pro rodinné a školní výlety, teambuildingy, ale i pro party sportovních nadšenců, kteří si rádi vyzkouší své fyzické i psychické možnosti.

Řeka o celkové délce 65 km protéká Karlovarským krajem ze Slavkovského lesa přes Teplou, Bečov a u Ostrovského mostu v Karlových Varech ústí do Ohře. Pro vodáky je splavná jednou ročně v září při upouštění přehrady Březová, kdy se na řece konají vodácké závody.

Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí je zprovozněna turistická trasa.

Bečov proslul poklady nesmírné historické hodnoty, především relikviářem svatého Maura či sbírkou vín z konce 19. století. Skrývá však i poklady živé. V podzemních prostorách tu každoročně tráví zimu až 10 druhů netopýrů.

Motýlí dům Papilonia v komplexu Diana v Karlových Varech – to je tropická zahrada s živými motýly z celého světa. Můžete sledovat všechna stádia jejich vývoje v jejich přirozeném prostředí, od vajíčka přes housenku a kuklu až v motýla.

Obora sv. Linhart, která se rozkládá na ploše téměř 70 hektarů, kromě klasické pozorovatelny nabízí i ojedinělý pohled na zvířata a krajinu, a to shora. K tomu účelu slouží soustava můstků, která místy vyvede stezku až do šestimetrové výšky.

V listopadu 1712 vyjel, v rámci sázky, na tehdy bezejmennou skalku nad městem car Petr I. Na vrchol kopce nevedla ještě žádná cesta a panovník musel údajně šplhat od Vřídla skalnatým terénem. Na důkaz svého úspěchu vyryl tehdy car do dřevěného kříže, který zde stával, vlastní iniciály.

Symbolem Karlových Varů je bez pochyby Vřídlo, gejzír horké minerální vody o 72°C. Gejzír Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody a díky vysokému tlaku vystřikuje až do výšky 12 metrů.

Co mají společného Křišťálový glob, Becherovka a Mezinárodní filmový festival? Všichni jsou doma v Karlových Varech a těší se na vaši návštěvu. Nenechte je čekat!

Udělejte si výlet na jeden z nejzachovalejších českých hradů, který se může pyšnit unikátní památkou evropského významu – relikviářem sv. Maura, který se stářím a hodnotou blíží českým korunovačním klenotům.

Pozemní lanová dráha Diana v Karlových Varech, vystavěna v letech 1911 až 1912, byla v době zprovoznění nejdelší lanovkou v Rakousko-Uhersku. Je dlouhá 417 metrů, během cesty dosáhne převýšení 167 m při maximální rychlosti 2,04 m/s za 6 minut. Kapacita vozu činí 46 osob, vypravovány jsou dva vozy.

Věž z roku 1914 najdete na Výšině přátelství nad Grandhotelem Pupp. Dostanete se k ní pěšky po lesních stezkách nebo lanovkou od Grandhotelu Pupp. Na ochoz rozhledny Diana, do výšky 25 m, vyjedete buď výtahem, nebo protáhnete nohy na 150 schodech.

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Co spojuje tradiční minerální vody značek Mattoni, Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká Kyselka s pramenitou vodou Aquila a nápoji Pepsi, Mirinda či 7UP? Všechny patří jediné společnosti, a to Mattoni 1873. Firma, která do roku 2019 používala název Karlovarské minerální vody, se tak vrátila ke kořenům, tedy k Heinrichovi Mattonimu a roku 1873, kdy se začala psát historie dnešní společnosti.

Mezi největší poklady v Česku patří zlatem, stříbrem a drahými kameny vykládaný relikviář svatého Maura, který si dnes můžete prohlédnout na zámku v Bečově nad Teplou. Jedno z nejvýznamnějších šperkařských děl nalezli za zvláštních okolností v roce 1985 kriminalisté.

Kyselku dlouho znali především vodáci jako místo plné chátrajících romantických staveb, probleskujících mezi stromy na břehu řeky kousek od Karlových Varů. Nyní se zapomenutý ráj v údolí Ohře zvolna probouzí do své někdejší krásy.

Nejznámější české lázně založil ve 14. století český král a římský císař Karel IV. Zprávy o blahodárných účincích zdejších pramenů se během staletí rozletěly do celého světa a do Karlových Varů se začala scházet evropská smetánka. Připomeňte si i vy slavná místa Karlových Varů, ochutnejte zdejší prameny a odpočiňte si v bazénu s termální vodou.

Krušné hory s mnoha rašeliništi i rozeklanými vrcholy, málo známé Smrčiny či hornatý ostrov zeleně Slavkovský les s močály a vývěry minerálních pramenů, kam patří i Soos, přezdívaný český Yellowstone… to vše nabízí Západočeské lázně, region protkaný sítí turistických cest, které zvou na výlety za přírodními zajímavostmi od jara do zimy.

Máte rádi fotografování a hledáte ta nejkrásnější a nejzajímavější místa, která lze ve vašem okolí zachytit? Jestliže jste z Karlových Varů a okolí, poradíme vám pár tipů, kde se s foťákem zastavit a udělat si pěkný snímek. Lázeňské město je totiž plné překvapení a malebných zákoutí!

Pár kilometrů od obce Krásno, uprostřed Slavkovského lesa stojí jedna z nejpozoruhodnějších rozhleden u nás. Unikátní tvar pětadvacetimetrové věže, jejíž spirálovité schodiště se neobvykle vine po vnějším obvodu, může připomínat babylonský zikkurat.

Zámeckou kolonádu byste našli nad kolonádou Tržní. Má dvě části: kolonádu Horního pramene a kolonádu Dolního pramene. Kolonáda Horního pramene je volně přístupná veřejnosti a zastřešuje Zámecký horní pramen. Kolonáda Dolního pramene je zpřístupněna pouze klientům Zámeckých lázní.

Sadová kolonáda, od vídeňských architektů Fellnera a Helmera, sloužila na konci 19. století jako promenáda Blanenského pavilonu. Pavilon byl sice v šedesátých letech 20. století zbourán, ale litinová kolonáda, naštěstí stojí dodnes.

Nejstarší stojící karlovarská rozhledna byla na oblíbeném vyhlídkovém místě nad městem v lázeňských lesích vystavěna již v roce 1876. Pseudogotická cihlová rozhledna v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy byla postavena jako kopie rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.

V Karlovarském žulovém masívu vznikl působením řeky Ohře chráněný přírodní výtvor Svatošské skály s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů.

Kolonády v Karlových Varech byly budovány za účelem spojení pití vody přímo u pramene s klidnými procházkami. Slouží také jako ochrana před nepříznivým počasím. Největší kolonáda Karlových Varů v sobě ukrývá pět minerálních pramenů. Nově zd ebyla otevřena také horní terasa.

Bohatě vyřezávaná, dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu byla postavena v letech 1882 – 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. V interiéru kolonády naleznete tři minerální prameny – Pramen Karla IV., Dolní zámecký pramen a Tržní pramen.