Úvod > Aktuality > Démon na vrcholcích hor: příběh beskydského Radegasta a jeho bratra
Příroda

Démon na vrcholcích hor: příběh beskydského Radegasta a jeho bratra

  • Vydáno10. října 2023
Jedním z nezaměnitelných symbolů Beskyd je socha Radegasta, slovanského pohanského boha slunce, hojnosti a úrody. Víte ale, kdy a jak se do sedla v polovině cesty z Pusteven na Radhošť dostal? A že stejného Radegasta najdete tam, kde byste ho rozhodně nečekali: v pražské zoologické zahradě?
PustevnyNejoblíbenější turistické středisko v Beskydech, atraktivní pro výlety za každého počasí (a snadno dostupné díky lanovce): to jsou Pustevny. V roce 2019 tu otevřeli stezku Valašku mezi korunami stromů, k tradičním lákadlům patří útulny Libušín a Maměnka (nyní již krásně zrekonstruované) i cesta ke kapli na vrcholu Radhoště se skvostnými vyhlídkami do širokého okolí.

Radegasta na ní nemůžete minout: přes tři metry vysoká socha se k příchozím ze směru od Pusteven ale otáčí zády. I to byl umělecký záměr: naopak sousoší obou věrozvěstů před kaplí na Radhošti vás přivítá tváří v tvář.
 

Radegast připlul z Ameriky

radegastAlbín Polášek se narodil před 142 lety, 14. února 1879 ve Frenštátu pod Radhoštěm. Prý nepatřil mezi nejlepší žáky, ale zato skvěle kreslil. Vyučil se řezbářem, ale protože doma uplatnění nenašel, odjel ve dvaadvaceti letech společně s bratrem Robertem do Ameriky. Na Pensylvánské akademii krásných umění ve Filadelfii vystudoval obor sochařství, téměř třicet let pak působil na Akademii umění v Chicagu a vytvořil řadu medailí, sousoší a pomníků.

Na svůj domov nezapomněl; do Frenštátu jezdíval na dovolenou. Na soše Radegasta ale prý začal pracovat v Americe, a to kolem roku 1924. O pár let později si v Praze pronajal ateliér, vytvořil konečnou verzi pohanského boha z umělého kamene a společně s bronzovým sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje ji poslal do rodného kraje. Cestu provázela řada komplikací, ale nakonec byla obě díla dopravena na dnešní místa a slavnostně odhalena 5. července 1931, v den svátku obou věrozvěstů při Slovanské pouti. Tu uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť pod záštitou československé vlády s podporou prezidenta T. G. Masaryka.
 

Radegastův příběh: druhé jednání

Nadmořská výška a horské podnebí: to byly dva hlavní důvody, proč socha z betonu a kameninové drti nevydržela. V letech 1980–1982 Radegast odjel na první dovolenou do restaurátorské dílny olomouckého sochaře Karla Hořínka. Ani to ale nestačilo, a tak se originál sochy v květnu 1996 stěhoval znovu, tentokrát do vestibulu frenštátské radnice.

Na původním místě ho nahradila kopie z žuly, která lépe odolává drsným klimatickým podmínkám. Novou sochu vytesal kameník Jan Sobek z Leskovce u Vsetína pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly.

Zatímco náklady na vytvoření první sochy zaplatili čeští rodáci v Americe, kteří ji pak darovali své vlasti, kopii financoval Nošovický pivovar, který má Radegasta v logu a vaří stejnojmenné pivo. Hřebeni Radhoště vládne žulový Radegast od 4. července 1998.
 

Radegastův příběh: třetí jednání

Tím by příběh Radegasta mohl skončit, ale nekončí. Málokdo totiž ví, že Albín Polášek totiž odlil dvě sochy: jedna putovala na Radhošť, druhou plánoval umístit ve své zahradě a ateliéru pod širým nebem v rodném Frenštátě. Vybudovat ho už ale nestihl a po roce 1948 se pro něj cesta do vlasti navždy zavřela; autor slavného Radegasta zemřel v roce 1965 na Floridě.

Někdy na přelomu 50. a 60. let prý v jedné pražské zahradě pod Vyšehradem zpod nánosu listí a hlíny vykopali podivnou sochu se zvířecími rysy. Úřady nevěděly, co s ní, a tak ji nabídly místu, kde si se zvířaty umí poradit: zoologické zahradě v Praze. Věřte nebo ne, šlo o druhý z originálů sochy Poláškova Radegasta. Jeho osudy během uplynulých tří desetiletí jsou neznámé, jisté je jen to, že od roku 1961 socha stála na rozcestí u výběhu vlků v horní části areálu zoo. Praha sice není Radhošť, ale i tady nakonec povětrnostní vlivy vykonaly své a socha začala chátrat. Následoval pobyt v restaurátorské sochařské škole Akademie výtvarných umění, po němž se socha roku 2015 vrátila na své místo: na rozdíl od Beskyd v originálním provedení. Jejího slavnostního odhalení se tehdy stylově účastnila cimbálová muzika a krojovaná delegace Valachů, která přijela přímo z beskydských hor.
Chráněná krajinná oblast Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Beskydská horská stezka nejen pro lyžaře

Beskydská horská stezka nejen pro lyžaře

Na trase dlouhé 8 km, která vede z Pusteven úbočím Čertova mlýna (1205 m) k horskému hotelu na Martiňáku, je 9 zastavení, kde se dozvíte, co zajímavého tu žije a roste, čím jsou vzácné lesy v okolí, kde se ukrývali partyzáni nebo kde podle pověsti stavěl čert.

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Zábavně naučná stezka Pustevenská Zoo

Zábavně naučná stezka Pustevenská Zoo

Z dříve vytvořených dřevořezeb na Pustevnách vznikla nová zábavně naučná stezka Pustevenská Zoo.

Vrchol Tanečnice nedaleko Pusteven

Vrchol Tanečnice nedaleko Pusteven

Tanečnice (1084 m n.m.) je výrazný vrchol, který se zvedá severovýchodně nad horským rekreačním střediskem Pustevny. Právě z Pusteven vede na vrchol kopce červená turistická značka.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Vyhlídka z radniční věže ve Frenštátu pod Radhoštěm

Vyhlídka z radniční věže ve Frenštátu pod Radhoštěm

Ve Frenštátě pod Radhoštěm je možné navštívit radniční věž, ze které se naskýtá nádherný pohled na město i panorama Beskyd. Při prohlídce je možnost shlédnout originály soch např. Albína Poláška, Karla Vašuta nebo Alegorii spořivosti Jana Knebla.

Stezka Valaška – stezka mezi korunami stromů Pustevny

Stezka Valaška – stezka mezi korunami stromů Pustevny

Nadzemní panoramatická Stezka Valaška je dlouhá 610 metrů, přičemž lesní úsek po věž je dlouhý 390 metrů a zbytek tvoří chodník na 22 metrů vysokou kaskádovitou věž. Součástí je skleněná vyhlídková plošina a 150 metrů dlouhý zavěšený "himálajský" chodník.

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice (dřive Radegast) má 9 zastavení pojednávajících o přírodě, krajině i historii tohoto krásného, a všeobecně známého koutu Beskyd.

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Radegastovým domovem byla odedávna hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu údajně na Radhošť zavítali.

Pustevny – útulny Libušín a Maměnka

Pustevny – útulny Libušín a Maměnka

V blízkosti horní stanice lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebná horská chalupa Maměnka, Libušín byl v březnu 2014 zničen požárem, po dlouhé rekonstrukci se otevřel v červenci 2020. Objekty navrhnul architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce.

Radegastovy okruhy v Beskydech

Radegastovy okruhy v Beskydech

Radegastovy okruhy – to je název sedmi cyklistických tratí různých obtížností a délek, které propojují nejatraktivnější místa Radegastových Beskyd. Středem sedmi tras bude oblast Horeček mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Trojanovicemi.

Další aktuality

Ve Velkých Karlovicích na léto 2024 chystají pravidelné kurzy pečení frgálů a pizzy

Valašsko, to je romantický kraj s přírodou, která vám nejprve vezme dech svou krásou, a pak vám vrátí potřebný klid. Také je to ale kraj slivovice, kyselice, frgálů, poškrabků a dalších krajových specialit. Resort Valachy ve Velkých Karlovicích pořádá pro milovníky pečení a krajových specialit už několik let pravidelné kurzy pečení frgálů. Mimo to se můžete přihlásit i na kurz pečení pizzy. Kurzy probíhají od května do konce srpna a je třeba zamluvit si je předem.
Zlínský kraj | Gurmánská turistika

Jurkovičova rozhledna v Rožnově je již opět otevřená

Navštivte krásnou vyhlídku nad Rožnovem pod Radhoštěm – Jurkovičovu rozhlednu! Během dubnových víkendů je otevřená vždy v sobotu a neděli, a to od 10:00 do 16:00 hodin. Hlavní sezónu s denním provozem tu zahájí v květnu.
Zlínský kraj | Příroda

50 tipů, kam na výlet v okolí Zlína

Zlín máte asi nejvíce spojený s obuvnickou firmou Baťa, která z malé vesničky vybudovala zcela jedinečné krajské město. V celé jeho kráse ho uvidíte z posledního patra Zlínského mrakodrapu, budovy č. 21 továrního areálu. Navštívit zde můžete Baťovu vilu, památník, ale i Muzeum jihovýchodní Moravy či slavné zlínské filmové ateliéry. Zlín je nejen zajímavé město, ale má i překrásné a neméně zajímavé okolí. Kousek je to do lázní Luhačovice s pohádkovou architekturou Dušana Jurkoviče, na hrad Lukov, k valašským chaloupkám v Rožnově pod Radhoštěm i na květnaté louky Bílých Karpat.
Zlínský kraj | Zážitky

Zámek Buchlovice opět ovládne Tulipománie

Zámek Buchlovice se těší na své návštěvníky! Zámecká zahrada je veřejnosti otevřena již od začátku března a interiéry zámku se poprvé otevřou o velikonočních svátcích. Právě na Velikonoce zámek připravil oblíbenou výstavu tulipánů – Tulipománie je určená všem milovníkům květin. Výstavu tvoří asi 1800 kusů tulipánů, k vidění je na 50 druhů tulipánů, včetně Rembrandtových oblíbených druhů. Akce potrvá od 28. března až do Velikonočního pondělí 1. dubna 2024.
Zlínský kraj | Památky

Luhačovické Sluneční lázně vás pozvou do muzea lázeňství i expozice luhačovických velikánů

Rozsáhlá rekonstrukce Slunečních lázní v Luhačovicích je po třech letech téměř hotová. V obnoveném areálu vzniká nejen muzeum lázeňství, ale také stálé expozice věnované Dušanu Jurkovičovi a Leoši Janáčkovi.
Zlínský kraj | Lázně a wellness

Užijte si Velikonoce na Valašsku s ukázkami tradičních velikonočních a jarních zvyků

Malebnou oblast Valašska si většinou spojujeme s tradičními lidovými zvyky a bohatou folklorní tradicí. Připomenout si jejich význam a historii se přímo nabízí na Velikonoce v oblíbeném skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, který přiblíží sváteční i každodenní život generací našich předků. Při procházce Valašskou dědinou si připomenete velikonoční zvyky a tradice. Průvodci vám budou tetičky a strýčkové, kteří povypráví o významu svátků jara, naučí vás plést tatary či malovat kraslice. Krom toho, že okusíte tradiční velikonoční pokrmy, se dozvíte, co jsou rapače, jak připravit pučálku nebo k čemu sloužily muší ráje. Areály Valašského muzea v přírodě ožijí po celý velikonoční prodloužený víkend ukázkami tradičních velikonočních a jarních zvyků.
Zlínský kraj | Kultura

Reprezentační sály na Arcibiskupském zámku v Kroměříži voní jarními květinami a v Letním bytě zní hudba květin

Jaro už klepe na dveře a s ním přichází nová návštěvnická sezona na Arcibiskupském zámku v Kroměříži, kterou zde zahajují tradičně týden před Velikonocemi. Jako každé jaro i letos připravili na zámku unikátní květinovou výzdobu reprezentačních sálů. Velké sály provoní jarní květiny, letní byt arcibiskupa se nakrátko promění v hudební salonek a symbolicky se rozezní tóny stylizovaných květinových hudebních nástrojů. Zámeckou Květnici jara doprovodí výstava sochaře Jiřího Netíka a nejmenší návštěvníci jsou zváni do tvořivé dílničky.
Zlínský kraj | Kultura

Lačnovské louky opět pokrývají květy šafránu!

Valašské louky v okolí obce Lačnov na Hornolidečsku právě nyní krásně kvetou. Očekává se, že fialovo-bílý koberec drobných kvítků vzácného šafránu bělokvětého pokryje zdejší stráně koncem tohoto týdne nebo na samém začátku dubna 2024. Tato přísně chráněná květinka zde každoročně vykvétá v hojném počtu – jedná se o nejbohatší naleziště této exotické rostlinky v České republice. Jedním z důkazů nástupu nejkrásnějšího ročního období jsou šafránem poseté louky v Lačnově a v jeho okolí – např. na Sucháčkových pasekách.
Zlínský kraj | Příroda