Popřejte stromům k svátku!

Znáte největší ovocný strom Evropy? ... a víte, že má léčivé plody ve všech skupenstvích použití, od sušených, přes mošty a marmelády až po jedinečnou pálenku? I vy si můžete na Slovácku v jeho stínu odpočinout!

Nový zážitkový park Království lesa je určen pro rodiče s dětmi. Především těm nejmenším má příjemným způsobem přiblížit to, co se odehrává v mechu a mlází, v lesních houštinách nebo mezi mladými stromky či v mraveništi.

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Stezka v oblacích na Dolní Moravě návštěvníkům umožní projít se v korunách stromů s jedinečným výhledem na horské masivy v okolí. Svým tvarem má připomínat let nočního motýla. Stezku najdete poblíž horní stanice lanovky Sněžník ve výšce 1 116 metrů.

Březové aleje nejsou u nás příliš časté a už vůbec není běžné, že by byly břízy sázeny nahusto vedle sebe tak, jak je tomu u vlakového nádraží Osíčko, v podhůří Hostýnských vrchů. Mystické místo je atraktivní v každé roční době.

Na katastrálním území obce Nový Malín lemuje silnici vedoucí k osadě Krásné již historická, krásná, třešňová alej, čítající 183 exemplářů třešní starších 100 let a dalších 134 dosázených třešní v posledním desetiletí.

Romantická hraběcí alej je významným krajinným prvkem vedoucím od Strkovského zámku, kolem Košického rybníka až k rybníku Hejtman v Plané nad Lužnicí.

Slavibojův břek je památný strom, v Doupovských horách na území přírodního parku Stráž nad Ohří, v okrese Karlovy Vary.

Poblíž Plešného jezera stojí souš nejstaršího smrku na území šumavského národního parku. Podle vědců strom začal růst před 632 lety. Strom však již bohužel nežije.

V památkově chráněném zámeckém parku v obci Kvasice na Kroměřížsku roste zhruba 230 let starý ořešák. Zvažuje se také vybudování repliky kapličky v jeho blízkosti, která u něj kdysi stávala. Strom získal ocenění Strom roku 2017.

Lípa v Chabech, také známá jako Chabská lípa, je nejstarší žijící lípou v Praze.

Stáří lípy velkolisté v Dolní Moravici na Bruntálsku se odhaduje na 400 – 500 let. Lípa je vysoká 24 metrů a obvod má úctyhodných 9 metrů. Stromu se říká Hadí královna.

Na louce asi 1,5 km jihovýchodně od obce Kněždub najdete Nejedlíkovu oskeruši, která se díky své výjimečnosti stala chráněným stromem České republiky.

Přírodní lanové centrum Svatý Linhart je skvělým cílem pro rodinné a školní výlety, teambuildingy, ale i pro party sportovních nadšenců, kteří si rádi vyzkouší své fyzické i psychické možnosti.

V Jirkově u Železného Brodu na Jablonecku obnovili místní nadšenci vyhlídkové a poutní místo známé jako Jirkovská borovice. Jirkovská borovice byla oblíbeným cílem turistů už od 19. století, po pádu památného stromu v roce 2001 ale místo začalo chátrat a ke své staré slávě se vrací až nyní.

Ojedinělý strom původem z Dálného východu mohl jako první slyšet melodie slavné Prodané nevěsty. Roste totiž u statku Lamberk, ve kterém sídlí Památník Bedřicha Smetany a kde známý skladatel prožil několik šťastných let.

Hamzův park a arboretum je domovem domácích i cizokrajných dřevin. Park založil profesor MUDr. František Hamza v prvním desetiletí dvacátého století cíleně jako lesopark v severní části Českomoravské vrchoviny.

Katalpa trubačovitá je velmi působivým stromem, který se nachází na mlatové terase před lodžií vily. Jde o majestátí houževnatý strom, který má obdivuhodnou schopnost regenerace, neboť někdy v mládí byl pravděpodobně vyvrácen větrem.

Výjimečná alej tvořena převážně javory se nachází v opuštené oblasti bývalých dolů v Karviné, místní části Doly. Vede z ulice Ostravská ke kapličce Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, která byla posatvena v epicentru výbuchu na dolech Jan-Karel, Hlubina a Františka dne 14. června 1894.

Na území obce Drásov-Skalka u Příbrami roste hrušeň hnilička, která zde byla vysazena před 300 lety. Strom s obvodem kmene 390 cm stojí jen dvacet metrů od šachty uranového dolu. Těžba v něm byla ukončena okolo roku 1964.

Hrušeň vysadil na podzim roku 1866 pan Antonín Sklenář jako dárek pro manželku. Léta pod ní sedávali a besedovali sousedé, dnes její stín vyhledávají především návštěvníci Kralic nad Oslavou, protože roste vedle kostela sv. Martina a Památníku Bible kralické.

Vůbec nejvýše rostoucím stromem České republiky je smrk ztepilý na jihovýchodním úbočí Sněžky v nadmořské výšce 1563,23 metru. Jedná se o tzv. smrkovou rodinu – shluk kmínků, což je v podstatě více stromů rostoucích z jednoho základu.

Zpívající lípa je obdivuhodný památný strom, jeden z nejmohutnějších u nás. Pověst vypravuje, že na konci 17. století se v její dutině ukryl místní hospodář, který zde přepisoval zakázané knihy a písně a při tom si je prozpěvoval. Znělo to, jako kdyby zpíval přímo sám strom.

Dub letní s přízviskem valašisko tvrdé z Kozlovic a lípa z Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí. Již 500 let vzhlíží z kopce Strážnice na dědinu valašských vojvodů Kozlovice.

Tento monumentální solitérní strom jako by hlídal hlavní vchod do Kinského zahrady v Praze. Jeho obvod činí 5,46 m, dosahuje výšky 28 m a stáří se odhaduje na 180 let.

Vzrostlý Modřín japonský najdete mezi Českou Kubicí a Pecí pod Čerchovem v nadmořské výšce 570 m. Přes svůj nízký věk patří mezi velikány – obvod jeho kmene činí 224 cm a strom se tyčí do výšky 42,5 m.

Sakurová alej na okraji Chudenic každoročně v době květu láká stovky lidí, kteří se tam fotografují a obdivují krásné sakury. Koruny těchto stromů se totiž proměňují v druhé polovině dubna v obrovské růžové pugéty.

Tento krásný javor je tak trochu samotář. Kolem něj totiž nejsou žádné stromy, jen krásná zvlněná louka a strom je tak velkou a krásnou dominantou kraje.

Jabloň u hospůdky U Lidmanů tiše sleduje příběhy místních lidí. V létě jim poskytuje stín a na podzim plody. Podle pamětníků byly ve 20. letech 20. století na tomto místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té, která na místě stojí dodnes.

Nejvyšším stromem České republiky je douglaska tisolistá nedaleko obce Vlastiboř na Jablonecku. Měří přes 64 metrů a objem její hmoty činí více než 27 metrů krychlových. Strom, původně pochází ze Severní Ameriky.

Nejstarším stromem v Česku je Vilémovický tis rostoucí v zámeckém parku ve Vilémovicích u Ledče nad Sázavou. Jedná se zároveň i o nejstarší tis v Evropě. Jeho stáří se odhaduje na 1 500 až 2 000 let, obvod jeho kmene měří 360 cm a dosahuje výšky 10 metrů.

Chudobínská borovice rostoucí těsně nad hladinou přehrady Vír vyhrála v roce 2019 anketu Strom roku. Tři sta padesát let stará borovice je totiž jedinou památkou na zaniklou obec Chudobín, která dnes leží na dně přehrady.

Vrba zapomenutá je významný strom druhu vrba bílá, která roste v severním cípu katastrálního území Suchdol. Nachází se v Údolí Únětického potoka na soutoku Únětického a Horoměřického potoka.

Stáří plané hrušně na hradě Helfštýně se odhaduje na 250 let. Vyrůstá přímo ze skalnatého podloží strmé stěny příkopu. Kořeny musí bojovat o každý milimetr s bránícím se kamenem. Samozřejmě nechybí ani zajímavá pověst.

Lípa roste v zahradě u římovského kostela již 670 let. Měla tak být přítomna i božskému zjevení v roce 1626, na jehož základě navrhl jezuita Jan Gurre u římovského statku vystavět loretánskou kapli a kostel sv. Ducha. Lípa je nejstarší a nejmohutnější památný strom okresu České Budějovice.

Hrušeň polnička, jak místní láskyplně strom nazývají, vypráví o osudech obyvatel Bratřejovic (horní části vsi zvané Hořansko) ve Zlínském kraji, během prusko-rakouské války.

Počátkem 20. století T. G. Masaryk společně s lékařem Josefem Tillichem končili své procházky u dubu v Hradské nivě, pod jehož mohutnou korunou odpočívali a rozjímali.

Původní lesy Jaronínské bučiny patří k nejstarším porostům na území CHKO Blanský les. Nejstarší stromy zde dosahují staří přes 270 let. Převládají zde listnaté dřeviny, z nichž je nejvíce zastoupený buk a jilm, a z jehličnanů je to především jedle.

V Arboretu Nový Dvůr můžete zhlédnout bohatou dendrologickou sbírku Dřeviny pěti světadílů. Roste zde na 7 000 druhů rostlin, dřevin a bylin, jejich variet, kultivarů a zahradních odrůd.

Přírodní klenot rostl až do roku 2020 nedaleko Vysoké Pece na Chomutovsku, kousek od zámku Jezeří. Přídomek žeberská získala dle zříceniny Starý Žeberk. Strom byl nejstarším na Mostecku, jeho věk se odhadoval na 900 let.

Tatobitská Lípa velkolistá je památným stromem, který roste na prahu Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Lípa stojí u silnice směrem na Žernov, naproti domu s číslem popisným 86. Obvod jejího kmene je přes devět metrů a do její dutiny se vejde asi 11 dospělých lidí.

Mohutný dub letní má obvod kmene rovných 593 cm a je do něj zasazen obrázek Emy Destinnové, která v těchto místech často rybařila. Stáří stromu se odhaduje na 350 let. Místo doplňuje malý pomník a informační tabule.

Jedinečná přírodní památka Obora Hukvaldy se rozprostírá okolo hradního kopce na Hukvaldech a sahá až k vrcholu Kazničov (600 m.n.m), který tvoří její nejvyšší bod. Obora vytváří unikátní přírodní prostředí pro stovky druhů živočichů a rostlin, z nichž mnohé jsou odborníky velmi ceněny.

Stezka se věnuje doupným stromům, tj. stromům s dutinami, které působí jako torza a postupně umírají, ale ve kterých bují hmyzí život a své útočiště poskytují i netopýrům a ptákům. Stezce byl dán pohádkový ráz, přičemž jsou stromy připodobněny Entům z knih Pána prstenů.

Přírodní památka Kaštanka je sadem kaštanovníků setých s plody jedlými kaštany o rozloze téměř 2 ha. Založil ji kníže Auersperg v roce 1774 a jedná se o nejvýše položenou alej jedlých kaštanů v Evropě. Překvapivé je, že Kaštanka dosud plodí.

Počátky, Kaliště – Pelhřimovsko má hodně alejí podél silnic a cest. Unikátní pozici ale zajímají Počátky, kde stromy lemují většinu výjezdových cest z města. Přijeďte se přesvědčit o krásách našich alejí na vlastní oči.

V zámeckém parku v Lednici je vedle běžně známého procházkového okruhu vedoucího kolem zámeckého rybníku k minaretu i další, dnes zapomenutá zahrada, ze které se zachovalo pouhé torzo. Zahrada vznikla na základě barokní kompozice, kdy stromy a květiny zde vysázené tvořily geometrické obrazce.

Stochov je město rozkládající se nedaleko Nového Strašecí. Podle pověsti se zde roku 903 narodil Svatý Václav. Jeho babička Svatá Ludmila zasadila v místech jeho narození dub, který ve městě roste dodnes a patří k nejstarším stromům v České republice.

První stezka korunami stromů v České republice je otevřená celoročně. Stezka v délce 372 m z dřevěné konstrukce je citlivě zasazena do smíšeného lesa a při maximálním stoupání 2 – 6% se dostanete až do 24 metrové výšky. Stezka je zakončena 40metrovou vyhlídkovou věží.

V zámeckém parku v Bílé Lhotě nedaleko Litovle se nachází významné arboretum s 400 druhy vzácných dřevin – listnaté, jehličnaté a stále zelené dřeviny ze severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí.

Nejstarší pověsti o mohutném dubu nacházejícím se na konci obce Myšlín, která je dnes součástí Mnichovic, se datují již do 9. století, kdy kolem něj procházeli staří Slované na obětiště u Zvánovic.

Unikátní sbírka okrasných rostlin v blízkosti průhonického parku. Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví je ojedinělou sbírkou okrasných dřevin. V průběhu roku nabízí zahrada výstavy květin, ale také řadu osvětově vzdělávacích aktivit.

Oldřichův dub je strom, jehož stáří je odhadováno na přibližně 1000 let. Vysoký je 31 metrů a po obvodu měří 760 centimetrů. Dub je také zapsán na seznamu nejvýznamnějších stromů UNESCO. Zmiňuje se o něm už Dalimilova kronika v souvislosti se setkáním knížete Oldřicha a pradleny Boženy.

V bývalé obci Žitná nedaleko Březové v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les roste památná třešeň. Vyhlášena byla v roce 2019 jako vůbec 1. ovocný chráněný strom v této oblasti.

Před budovou muzea města Ústí nad Labem v parku Smetanovy sady se nachází skupina památných stromů – břestovců západních. Jedná se o zvláštní stromy s rozložitými pokroucenými větvemi, které pamatují konec 19. století.

Ovocnářství má ve Slaném a jeho okolí bohatou historii a právě proto zde byla zřízena Ovocná stezka přímo uprostřed ovocných sadů. Značená stezka je dlouhá 4,5 km a vede sady meruněk, višní, třešní a především jabloní, které mají jednoznačnou převahu.

V roce 2010 postihla Višňovou katastrofální povodeň. Řeka Smědá se vylila z břehů a nejvíce udeřila v části obce zvané Víska. Pod vodou zde bylo 42 domů z celkových 65. Voda s sebou vzala auta, stromy a další materiál. Proti naplaveninám se však postavil mohutný dub, který zde již dlouho roste.