Co je štěstí? Třeba jen obyčejné zastavení v krajině a pohled vzhůru

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 – 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Na brněnském sídlišti Kamenný vrch najdete velkou raritu – nachází se zde stejnojmenná přírodní rezervace, přezdívaná Kameňák. Právě zde na jaře vykvétají desetitisíce konikleců velkokvětých, jejichž počet je největší na světě.

Ti, kdož zavítají na jižní okraj Rychlebských hor, mohou si prohlédnout krajinu z krásné rozhledny. Vyrostla na 915 metrů vysokém vrchu Větrov poblíž Starého Města pod Sněžníkem.

Od roku 2011 je 17. srpen dnem věnovaným oslavě černých koček po celém světě. V mnoha kulturách jsou černé kočky spojovány se smůlou nebo pověrami. Tento den je tak skvělou příležitostí, jak rozptýlit mýty a ukázat lidem, že ebenově zbarvené šelmičky jsou milými společníky. Kudy z nudy pro vás navíc našlo nejrůznější zajímavosti z kočičího světa a samozřejmě nebudou chybět ani tipy na kočičí výlety.

V Modré u Velehradu se můžete projít proskleným tunelem, který vás povede pod hladinou rybníka. Kolem sebe tak prosklenou stěnu uvidíte život v potoce, ve velké tůni s chladnomilnými rybami nebo pod hladinu mokřadu.

Prozkoumejte tajemná zákoutí české a moravské krajiny, opředená lidovými pověstmi a legendami, které se dodnes vyprávějí z generace na generaci. Poznejte místa, kde spí udatní rytíři nebo kde čert vyoral velkou brázdu. Prozradíme vám, kudy jezdí kocouří spřežení pana Krčína anebo kde potkat přízraky z umrlčí kaple.

Cestopisný cyklus Skryté skvosty, který připravila Česká televize společně s Národním památkovým ústavem a portálem Kudy z nudy, ukazuje ukryté památky. Podívejte se, jaké rozhodně stojí za návštěvu. Připravili jsme pro vás přehled unikátních skvostů v každém kraji České republiky. Druhá řada startuje od 7. 3. 2024!

Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století už staletí přitahuje nejrůznější psychotroniky, léčitele, duchovní i umělce. Není úplně jasné kdo a kdy ho založil, je však zřejmě dílem pánů ze Žerotína a stavěl se řadu let.

Krásná venkovská krajina, zajímavé příběhy a historie spojená se známými osobnostmi: to všechno provází nejhezčí české, moravské a slezské vesničky a samoty. Pojďte je prozkoumat s Kudy z nudy a podívat se do míst, kam sice nejezdí davy turistů, ale přesto mají co nabídnout.

Jižně od Malé Skály se rozkládá přírodní rezervace Klokočské skály. Skalní město se skládá ze dvou částí, Betlémských skal se sloními hřbety a Klokočských skal s jeskyní Postojna a Klokočskými průchody.

Víte, že 20. března se slaví každoročně po celém světě Mezinárodní den štěstí? A kde se v Česku žije nejlépe? Na to se každý rok snaží najít odpověď řada žebříčků a anket. Jednou z nich je i Index kvality života sestavený projektem Obce v datech. Ten porovnává kvalitu života na základě veřejně dostupných dat 206 obcí. Někdo má to štěstí, že v nich žije, ostatním mohou tato města posloužit jako inspirace, kam se vypravit na zajímavý výlet. Porovnává se celkem 29 ukazatelů, mezi kterými jsou například úroveň zdraví, prostředí a dostupnost zdravotní péče, optimální materiální podmínky, dostatečnost služeb, ale také i vztahy mezi lidmi. Opakovaně v žebříčku kvality života v obcích vedou středočeské Říčany. Kudy z nudy vám představí první desítku míst, která se drží na předních pozicích.

V bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá vzniká nestátní rezervace divokých koní, zubrů a praturů, kteří zde spásáním vzácných stepí a zbytků bohatých luk pomohou zachovat křehkou biodiverzitu a zabrání tak zarůstání biologicky cenných lokalit.

Každý den je důvod k oslavě. I když zrovna nemáte svátek nebo narozeniny, určitě si vyberete z neskutečně dlouhého seznamu mezinárodních či světových dnů. Své dny slaví potraviny, zelenina, příroda, zvířata, švihlá chůze, a dokonce i toaletní papír, orgasmus, suché zipy nebo Star Wars.

Tradice nejsou jen pro velké, vrátka do pestrého světa starých řemesel se na mnoha místech otvírají také pro děti. Nechali jsme si poradit od odborníků v jednotlivých krajích a nabízíme vám přehlídku míst, kde objevíte spousty zajímavostí a vyzkoušíte si i společné rodinné tvoření. Co vás čeká? Třeba maškary, rýžování zlata, porcelánová školička, venkovské statky, sladké obří koláče zvané frgály, psaní husím brkem, výroba křehkých vánočních ozdob nebo městečko, přezdívané Valašský betlém. Popadněte děti a jedem!

U romantického novogotického zámku Sychrov se rozprostírá rozlehlý anglický park, který po roce 1820 založil první z rodu Rohanů, kníže Charles Alain de Rohan, pro kterého bylo sbírat rostliny vášní. V letech 1840 až 1850 zde vysázel nejvíce dřevin, podle dokladů 398 jehličnanů a 1495 listnáčů.

Frýdlantské cimbuří je výrazný skalní útvar v hřebeni Poledních kamenů Jizerských hor. Cimbuří má dva vrcholy od sebe oddělené hlubokou propastí. Na západnějším vrcholu je upravená vyhlídka, na kterou je možné vylézt po žebříku se zábradlím.

Nedaleko Liběchova u obce Želízy najdete monumentální skalní skulptury. Řadu reliéfů vytesal v polovině 19. století do pískovcových skal sochař Václav Levý.

Říčka Huntava, která pramení ve Stříbrných Horách u Horního Města, vyhloubila na horním toku skalnaté údolí s četnými kaskádami a několika vodopády největšími v Nízkém Jeseníku. Územím, které je od r. 1966 chráněným přírodním výtvorem, můžete projít přes dřevěné lávky a schody.

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

V Besedických skalách objevíte tajnou modlitebnu českých bratří a krásné výhledy. Nezapomenutelná bude procházka skalními bludišti Kalich a Chléviště. Naučná stezka Besedickými skalami v Českém ráji je zaměřena na geologii a najdete na ní deset informačních tabulí.

Dlouhé pásy hnědých či zelených polí se táhnou až k obzoru a jakoby nekončí. Malebně zvlněnou krajinu jižní Moravy jen sem tam doplňuje osamělý strom, remízek nebo bílá kaplička. Fotografové nazývají krajinu v okolí Kyjova Moravským Toskánskem.

V hluboce zaříznutém údolí Chlébského potoka na Svratecku se dochovala vegetace potočních olšin s hojným výskytem chráněné bledule jarní. Dále se zde vyskytují pcháčové louky a řada zajímavých druhů rostlin a živočichů.

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Kostel v česko-německém pohraničí má za sebou pohnutou minulost. Dříve oblíbené poutní místo po válce chátralo, zmizely varhany, oltář, lavice i vnitřní výzdoba... Nyní je však považován za evropský unikát díky své nové výzdobě z lesního skla.

Na východ od vrchu Mužského se rozkládá pískovcové skalní město Příhrazské skály. Tato přírodní rezervace je tvořena stejně jako okolní skalní města pískovcovými skalami a úzkými roklemi se strmými svahy. Místo je oblíbené zejména horolezci.

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie.

Nedaleko Konstantinových lázní na Hradišťském vrchu se nachází lom Okrouhlák, jehož tvar připomíná obří otisk tlapy psa. Lom je veřejnosti přístupný.

Romantický Dolský mlýn neleznete na soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, přibližně 1,5 km od obce Kamenická Stráň a 3 km od obce Jetřichovice v národním parku České Švýcarsko.

Daňčí obora se na mapách veltruského parku objevuje už kolem roku 1802. Část veltruské obory je přístupná pro veřejnost. Návštěvníci tak mají jedinečnou možnost pozorovat daňky z blízka. Daňky, však prosíme, nekrmte. Mají svojí stravu, kterou pravidelně dostávají.

Stezka mezi skalami u areálu Lesní zátiší u obce Brniště, kudy naši předci jezdívali s povozy na pole, se v současnosti stala jakousi uměleckou galerií v přírodě, kterou doplňují nejrůznější přírodní instalace.

Od Prahy jihozápadním směrem k Berounu se rozkládá pestrá a mnohotvárná krajina, která zahrnuje téměř 700 jeskyní s nejdelším jeskynním systémem v Čechách, významná naleziště zkamenělin a cennou teplomilnou květenu i zvířenu.

Rakovecké údolí patří k nejkrásnějším údolím Drahanské vrchoviny. Táhne se od obce Račice-Pístovice až k rybníku Budkovan ležícímu na okraji Jedovnic. Louky se zde střídají s lesy a pasekami a v části údolí byla instalována naučná stezka. Brzy z jara se zde objevují obrovské trsy bledulí.

Kdysi to bylo docela obyčejné údolí řeky Stropnice západně od Nových Hradů, než tu hrabě Buqoy na přání své manželky Terezie založil v polovině 18. století přírodní park s řadou okrasných stromů a keřů.

Obora Žleby nedaleko Kutné Hory je proslulá unikátním chovem bílých jelenů. Obora o rozloze cca 121 ha navazuje na park státního zámku Žleby. Její součástí je tzv. ukázková obůrka s prezentací chovů bílých jelenů, expozicí dravců a sov. Dále jsou zde k vidění mufloni, vodní ptáci a další zvířata.

Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Kdo by neměl rád kuriozity, zvlášť takové, které vám rozhodně neutečou? Zkameněly, už tisíce let sedí pevně na svém místě a lidská fantazie jim dala prazvláštní jména. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na Bábu a Dědka, pokličky, kamenné hříbky, vílí koupelny anebo na Ďáblovu prdel.

Panská skála přezdívaná také jako Varhany je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Mnozí tuto přírodní památku poznají díky pohádce Pyšná princezna.

Poutní areál na Makové hoře, Šemanovický důl na Kokořínsku anebo kamenný železniční viadukt u Žampachu: to je jen výběr z řady krásných a přitom neobjevených míst ve středních Čechách. Na výlet k nim se můžete vydat kdykoliv – třeba právě teď, na podzim. Maková hora na vás bude tiše čekat obklopena barevnými listy a vůní podzimu.

Lesní bary je samozřejmě nejlepší objevit bez nápovědy: jen tak, cestou, a nejlépe když budete hladoví a pří pátrání po pěkném místě k odpočinku. Pak se vám bude zdát, že jste objevili zázrak. Na portálu Kudy z nudy ale tomu zázraku trochu pomůžeme a poradíme vám, kde tahle krásná místa objevíte.

Pokud patříte mezi milovníky vojenské historie a většinu známých míst s touto tematikou jste již navštívili, máme zde pro vás tip na další výlet. V okolí Strážného na Šumavě se nacházejí zbytky pohraničních opevnění, která byla budována po druhé světové válce na hranicích tehdejšího Československa.

Jeden z nejrozsáhlejších komplexů bukového lesa ve středních Čechách se nachází na pravém břehu Jevanského potoka mezi obcemi Louňovice, Vyžlovka, Jevany, Černé Voděrady a Struhařov. Hlavním předmětem ochrany jsou kyselé a květnaté bučiny s typickou flórou a faunou.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Jabkenická obora leží 1 km východně od Jabkenic. Byla založena roku 1750 rodem Fürstenberků pro chov divoké a cizokrajné zvěře. Roku 1943 byla zrušena a po roce 1964 opět obnovena. Dnes se využívá pro chov daňků a přístupná je jen po vyhrazených cestách.