Nynější restaurátorské práce jsou
součástí celkové rekonstrukce, která začala v roce 2014 a má trvat deset let, tedy do roku 2024. Během letošního roku se budou restaurátoři zabývat
znovu sestavením pyramidy z kostí. Tu museli v roce 2019 kvůli statickému zajištění památky rozebrat. Nyní se připravuje dřevěná vnitřní konstrukce, samotná sestavování vnější „výzdoby“ z kostí by mělo začít v
dubnu 2022. Návštěvnický provoz nebude nijak omezen, v kostnici
budou nadále probíhat prohlídky, během kterých bude možné sledovat, jak probíhají práce na
znovupostavení pyramidy z kostí.
Po celou dobu oprav bude vyhledávaná památka přístupná návštěvníkům. Návštěvníci tak nemusí mít strach, že by v hlavní sezóně přijeli do
Kutné Hory a
Kostnici by neviděli.
Bizarní výzdobu tvoří ostatky obětí moru a husitských válek
Sedlecká kostnice je podzemní kaplí Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142 panem Miroslavem z Markvartic. Na zdejším hřbitově bylo
po morové ráně roku 1318 pochováno
na 30 tisíc zesnulých, dalších
10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý
sedlecký mnich v roce 1511
seskládal do velkých pyramid.
Když v roce
1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal
do držení rodu Schwarzenberků z
Orlíka. Jejich stavební mistr
František Rint z České Skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid.
Kosti,
které použil k výzdobě, dezinfikoval a
vybělil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto vyjímečného uspořádání lidských ostatků.