Úvod > Aktuality > 30 let od sametové revoluce: po stopách železné opony a co dnes najdete na hranicích?
Památky

30 let od sametové revoluce: po stopách železné opony a co dnes najdete na hranicích?

  • Vydáno17. září 2019
Téměř půl století rozděloval Evropu na východ a západ ostnatý obojek železné opony. Bylo to unikátní a zároveň strašlivé dílo, pod nímž umírali civilisté i pohraničníci. Jak se třicet let po listopadu 1989 proměnila místa kolem hranic a kde si železnou oponu připomenete?
Naším průvodcem tentokrát bude téměř 10 000 kilometrů dlouhá dálková cyklotrasa Eurovelo 13. Začíná na severu u Barentsova moře, končí až na břehu Černého moře v Bulharsku a prochází místy, kudy vedla železná opona. Česká část Stezky železné opony vede od Aše po hranici s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy u Lanžhota. Víte, že kousek od Rozvadova trasa prochází místy, kde 23. prosince 1989 ministři zahraničí Diensbier a Genscher železnou oponu symbolicky přestřihli? Pozveme vás také na hraniční přechod Nová Bystřice – Grametten, kde se v sobotu 21. září od 10 hodin koná akce Kontakt – 30. výročí otevření hranic.

 

Od Aše přes Cheb k Rozvadovu

Jména těch, kteří na hranici zemřeli v letech 1948 až 1989 při pokusu emigrovat z tehdejšího Československa, připomíná Památník obětem železné opony. Monument v podobě přervaných železných pout najdete jihozápadně od Chebu u silnice mezi místní částí Svatý Kříž a hranicí.
Další zastávka se vyplatí v Rozvadově: v budově bývalé celnice na starém hraničním přechodu najdete Muzeum železné opony. Až do konce října tu vždy ve středu a v sobotu můžete vidět na tisíc fotografií a stovky exponátů. Raritou je například Husákův telefon, osobní telefon bývalého prezidenta Gustáva Husáka, určený k přímému spojení s Moskvou, knihovna se sbírkou socialistických knih nebo originální pendrek policisty, zasahujícího 17. listopadu 1989 v Praze na Národní třídě.
 

Památník mrtvým na Chodsku

Přes Český les a Šumavu trasa často vede po bývalé vojenské cestě, takzvané signálce. Obětem železné opony je věnovaný památník obětem přechodů hranice 1948–1989, odhalený roku 1996 z iniciativy Konfederace politických vězňů u Všerub. Kámen pochází z orlovických lesů, kudy vedla cesta ke hranicím a je otočený směrem k vysílači Svobodné Evropy na kopcích Hohen Bogen za hranicí v Německu. Právě tato rozhlasová stanice sehrála významnou roli při osvobozování Československa od totalitního komunistického režimu.
 

Ztracený ráj podél hranic

Železná opona neodřízla jen sousední státy, ale její vinou byla nepřístupná rozsáhlá území podél hranic. Půvaby Novohradských hor, Šumavy, Českého lesa nebo Podyjí tak čekaly na své odhalení několik desítek let, během nichž ovšem nenávratně zmizely nejenom typické samoty, roztroušené po horských svazích, ale také celé vesnice, četné kostely, kaple a poutní místa. K nepřístupným místům patřily například dnes oblíbené rozhledny na Čerchově a na Poledníku, zaniklá obec Knížecí Pláně anebo Bučina u Kvildy, obec, která podobně jako stovky dalších zanikla po odsunu německých obyvatel po roce 1945 a v době budování železné opony po roce 1948. Replika železné opony stojí poblíž turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau.
 

Pochod svobody na legendární Třístoličník

Třicáté výročí pádu železné opony a možnost volného pohybu přes státní hranici na Šumavě připomene v sobotu 5. října pochod Oslava svobody. Bude mít tři různé začátky – v Čechách, Rakousku a Německu, ale všechny trasy skončí na Třístoličníku – dalším místě, kam se čeští turisté podívali až po pádu železné opony. Český start je v 9.45 hodin z vlakového nádraží v Novém Údolí, které leží nedaleko Stožce, oficiální část akce s proslovy a hudebním doprovodem začne u hostince na Třístoličníku na bavorské straně hřebene ve 13 hodin.
 

Železná opona na jihu Čech a oslavy na hranicích

Cyklistická Stezka železné opony vede dál do jižních ČechNovým Hradům. Před časem u Borovan vybudoval Radomil Marek se svými přáteli soukromý pohraniční skanzen, který se před několika lety přesunul k bývalé celnici na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck. Tak jako pro řadu dalších muzeí i pro skanzen ochrany státní hranice a železné opony jsou září a říjen poslední měsíce, kdy jej můžete navštívit. Otevřeno bývá v úterý a o víkendech, prohlídku v jiných dnech než během běžné otvírací doby si můžete objednat v Kulturním a informačním centru v Nových Hradech. Nezapomeňte na akci Kontakt – 30. výročí otevření hranic, která proběhne na hraničním přechodu Nová Bystřice – Grametten v sobotu 21. září od 10 hodin. Těšit se můžete například na rakouskou i českou dechovou hudbu, vystoupení dam ze seskupení Trnky Brnky, recesistické dobové scénky, socialistickou školní učebnu, dětské divadlo či skupinu Maxim Turbulenc. Večer vyvrcholí laserovou show, koncertem kapely Oceán a retro videodiskotékou.
 

Dobře utajené Podyjí

Lidé ze Znojma si za komunistického režimu o dnes běžném výletu do Retzu nebo Hardeggu mohli leda nechat zdát: do pohraničního pásma spadalo nejenom široké pásmo kolem hranice, ale také téměř celé území dnešního národního parku Podyjí. Podívat jste se mohli jen na zámek Vranov nad Dyjí, ale na Hardeggskou vyhlídku, ke zřícenině Nového Hrádku nebo do údolí Dyje se zkrátka nesmělo. Také na vinici Šobes, jednu z nejstarších a nejznámějších viničních tratí v Česku, jezdívali zemědělci jen na zvláštní povolení a nakonec se na ni téměř zapomnělo. Pohraničníky dlouho připomínaly staré visuté lávky přes řeku, ale v roce 2002 je poškodila povodeň a ty dnešní jsou již moderní. Na prostranství poblíž návštěvnického střediska v Čížově (v září a říjnu otevřeno jen o víkendech) ale staré časy připomínají ukázky hraničních zátarasů anebo bývalá strážní věž, takzvaná špačkárna.
 

Od Mikulova do Lednicko-valtického areálu

Přes hranice se utíkalo i u Mikulova. Asi kilometr od bývalé celnice na cestě, která za totality ležela za ostnatými dráty a sloužila výhradně pohraničníkům, stojí památník obětem železné opony. K nebi se tu tyčí třiapadesát kovových stél, na každé z nich je jméno člověka, který na hranici zemřel. Památník získal v soutěži Národní cena za architekturu Grand Prix 2015 čestné uznání v kategorii architektonický design, drobná stavba a umělecké dílo v architektuře. Příběhy těch, kteří se oponu pokusili překonat, připomíná také stezka svobody, doplněná mobilní aplikací.
 

Muzeum železné opony ve Valticích

Za Mikulovem stezka vstupuje do Lednicko-valtického areálu, zapsaného do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Totalitu připomíná především kolonáda na Reistně nad Valticemi, která po roce 1945 sloužila pouze jako pozorovatelna pohraničníkům, oprav a zpřístupnění se dočkala teprve po roce 1989. V její blízkosti, v autentických prostorách bývalé celnice nedaleko hraničního přechodu Valtice/Schrattenberg, našlo své sídlo Muzeum železné opony. K vidění je množství uniforem, zbraní a výstroje, fotografií a dokumentů, dobová četnická stanice, skutečná cela i kousek obnovené železné opony. Podívat se sem můžete až do konce listopadu, otevřeno je však pouze o víkendech a o svátcích. Na neděli 17. listopadu se chystají speciální prohlídky se svařákem, kdykoli pak můžete zapálit svíčku u jmen obětí.
 

Další místa na hranicích

  • Znáte film Král Šumavy (1959, režie Karel Kachyňa), podle jednoho z obdivovatelů „…špičkový thriller s atmosférou hustou jak mlha na blatech“? Pro příběh, který se odehrává v létě 1948 v šumavském pohraničí, byla předlohou knížka Rudolfa Kalčíka, autora, který pocházel z šumavské rodiny financů a skvěle znal nejen zdejší prostředí, ale i složité společenské vazby. Pro svou románovou postavu si Kalčík vypůjčil skutečnou šumavskou legendu, pašeráka a převaděče jménem Franz Nowotny, kterému se říkalo Kilián. Pocházel z Nových Hutí a ve skutečnosti nikdy nebyl dopaden; po dramatickém posledním pronásledování zůstal v Bavorsku, kde se dožil klidného stáří. Jeho tradiční trasou byl takzvaný kanál 54, který mimo jiné vedl přes Františkov, osadu mezi Borovými Lady a Kvildou. Právě tady, u dřevěného můstku přes Teplou Vltavu, kde Franz Nowotny pravidelně přecházel řeku, stojí pomník českým a německým převaděčům.
  • Doby minulého režimu připomíná rovněž několik zajímavých tras pro pěší, například naučná stezka Utajená obrana železné opony u Železné Rudy anebo česko-rakouská přeshraniční naučná stezka 20. století u Nové Bystřice.
Atom Muzeum Brdy – unikátní podzemní pevnost s expozicí jaderného zbrojení

Atom Muzeum Brdy – unikátní podzemní pevnost s expozicí jaderného zbrojení

Atom Muzeum Javor 51 je unikátní muzeum jaderného zbrojení, které naleznete v podzemním bunkru mezi vesnicemi Míšov a Borovno v Brdech.

Bismarckova rozhledna u Chebu

Bismarckova rozhledna u Chebu

Jednou ze tří českých věží, které se stavěly na počest německého kancléře Otto von Bismarcka, je Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu. Rozhledna byla slavnostně otevřena v roce 1909 a patřila k tajnostem Železné opony – stála totiž v hraničním zakázaném pásmu.

Brána ke svobodě – památník obětem železné opony v Mikulově

Brána ke svobodě – památník obětem železné opony v Mikulově

Památník obětem železné opony stojí asi kilometr od bývalé celnice na cestě, která za totality ležela za ostnatými dráty a sloužila výhradně pohraničníkům. Právě u Mikulova se odehrál bezpočet pokusů o útěk z totalitního Československa.

Bučina – bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina – bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Černohorský močál u Kvildy

Černohorský močál u Kvildy

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Lesní hotel Peršlák – bývalá celnice, kterou střeží Kámen republiky

Lesní hotel Peršlák – bývalá celnice, kterou střeží Kámen republiky

Při bývalé státní hranici s Rakouskem se nachází hotel, který sloužíval jako sídlo finanční stráže a celnice.

Muzeum 20. století ve Slavonicích

Muzeum 20. století ve Slavonicích

Ve Slavonicích se nachází zcela nové muzeum. Muzeum najdete v přízemí barokní sýpky v ulici Jana Žižky čp. 4, je součástí Pevnostního areálu Slavonice.

Mobilní aplikace Příběhy železné opony

Mobilní aplikace Příběhy železné opony

Mobilní aplikace Příběhy železné opony představuje audio průvodce míst spojených s příběhy osob, které se snažili překonat nebo překonali železnou oponu.

Muzeum na demarkační linii v Rokycanech – největší nestátní vojenské muzeum v ČR

Muzeum na demarkační linii v Rokycanech – největší nestátní vojenské muzeum v ČR

Největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Muzeum je zaměřeno na vozidla a těžkou bojovou techniku, výzbroj a výstroj Československé armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii.

Bunkr v hotelu Jalta v Praze – Muzeum studené války v protiatomovém bunkru

Bunkr v hotelu Jalta v Praze – Muzeum studené války v protiatomovém bunkru

Hotel Jalta je symbolem luxusu. Málokdo ale ví, že stojí na protiatomovém krytu pro zhruba 150 osob. I dnes to po otevření pancéřových dveří vypadá, jakoby odtud agenti StB odešli teprve včera.

Muzeum železné opony v Rozvadově

Muzeum železné opony v Rozvadově

V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, tisícovce dobových fotografií a celé řady kopiích důležitých historických dokumentů dějinný vývoj země od konce I. světové války.

Muzeum železné opony Valtice

Muzeum železné opony Valtice

První skutečně otevřené muzeum věnující se ostraze státní hranice. Muzeum nabízí pohled na ostrahu hranic od 1. republiky až po současnost. Hlavní část expozice je věnována ostraze hranic spojené se železnou oponou.

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Naučná stezka Utajená obrana železné opony

Naučná stezka Utajená obrana železné opony

Stezka je rozdělena do dvou samostatných okruhů – Belveder a Debrník. Trasa Belveder vede volným terénem, je vhodná pouze pro pěší a má délku 1,5 km. Trasa Debrnik je vhodná také pro cyklisty a její délka je 4,5 km.

Greenway Praha – Vídeň – na kole z Prahy až do Vídně!

Greenway Praha – Vídeň – na kole z Prahy až do Vídně!

Trasa spojuje dvě středoevropské metropole Prahu a Vídeň. Vznikla díky snaze občanského sdružení Greenways – Zelené stezky. Na kole nebo pěšky tak objevíte kus historie i přítomnosti.

Přechod Modrý sloup na Šumavě – místo ochrany vzácného tetřeva

Přechod Modrý sloup na Šumavě – místo ochrany vzácného tetřeva

Modrý sloup je historický přechod, který na Šumavě vybudoval Karel IV. a Češi i Bavoři ho hojně využívali. Dlouhodobě je však přechod uzavřen kvůli ochraně tetřeva hlušce. Ke zpřístupnění oblasi turistům mělo dojít již v sezóně 2013, avšak kvůli soudním sporům je zatím otevření přechodu odloženo.

Pohraniční zátarasy u Čížova

Pohraniční zátarasy u Čížova

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě. Poslední zbytky železné opony najdete například v hraniční vísce Čížov v Podyjí.

Replika Železné opony v Bučině u Kvildy

Replika Železné opony v Bučině u Kvildy

Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.

Rozhledna na vrchu Havran v Českém lese

Rozhledna na vrchu Havran v Českém lese

Vrch Havran (895 m) je nejvyšším bodem Tachovska. Na vrcholu stojí kovová kobaltově modrá konstrukce rozhledny. Dnes už ani nepoznáte, že tahle stavba ještě před pár lety sloužila armádě a byla přísně střeženým nedostupným objektem.

Skanzen ochrany státní hranice a železné opony Nové Hrady

Skanzen ochrany státní hranice a železné opony Nové Hrady

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek.

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Stezka 20. století u Nové Bystřice

Stezka 20. století u Nové Bystřice

Česko-rakouská přeshraniční naučná stezka představuje ve dvou okruzích (dlouhém a krátkém) historický vývoj místního regionu ve 20. století. Během této doby bylo místní území několikrát zasaženo dramatickými politickými změnami.

Stezka bosou nohou ve Valticích

Stezka bosou nohou ve Valticích

Nevšední turistickou atrakci najdete od května 2013 ve Valticích. Okružní trasa o délce necelých 5 km vede ze sousední rakouské obce Schrattenberg k Valticím – k romantické stavbě Kolonáda na nejvyšším bodě Lednicko – valtického areálu.

Stezka železné opony – evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13

Stezka železné opony – evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 20 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Všerubský průsmyk

Všerubský průsmyk

Všerubský průsmyk je zeměpisným a turistickým předělem mezi horskými pásmy pohoří Šumava a Český les.

Zaniklá ves Pleš v Českém lese

Zaniklá ves Pleš v Českém lese

Obec na náhorní planině při česko-německé hranici vznikla pravděpodobně ve 2. polovině 16. století, nicméně nejstarší zmínka o Pleši se vztahuje až k roku 1609. Nacházela se přibližně šest kilometrů severozápadně od vsi Rybník.

Další aktuality

50 tipů, kam na výlet v okolí Karlových Varů

Kam na výlet v Karlových Varech a okolí? Objevte zajímavé výletní cíle pro skvělý víkend i dovolenou. Zažijte lázeňskou pohodu, léčivé prameny a kolonády, unikátní přírodní skvosty, přepychové hotely, nádherné památky i kulturní programy. Ubytujte se ve stylových komnatách lázeňských hotelů nebo českých hradů a zámků. Z našich tipů na zajímavá místa a kam na výlet ve městě a jeho okolí si rozhodně vyberete. Máme pro vás tipy, kde najít neobjevené skvosty i nejlepší vyhlídky a rozhledny, kde poznávat historii nebo zažít něco nevšedního. Inspirujte se: co vidět v lokalitě Karlovy Vary.
Karlovarský kraj | Životní styl

Soos je opět otevřený: podívejte se na evropskou geologickou raritu

Jedna z nejvyhledávanějších evropských geologických lokalit je turistům denně přístupná od března do listopadu 2024. Zajímavosti rezervace Soos si prohlédnete z naučné stezky. Dojdete po ní k Císařskému prameni, dále projdete křemelinovým štítem a kolem jeho okraje doputujete k další zajímavosti Soosu, skupiny tzv. mofet, jinak také nazývaných bahenní sopky. V pavilonu Dino najdete velkoplošné reprodukce obrazů Zdeňka Buriana, expozici doplňují modely pravěkých ještěrů v životní velikosti.
Karlovarský kraj | Příroda

Nejstarší golfové hřiště u nás Royal Golf Club Mariánské Lázně zahajuje sezonu

Mariánské Lázně jsou oblíbenou golfovou destinací, 18 jamkové hřiště Royal Golf Club leží na úpatí Slavkovského lesa, 787 metrů nad hladinou moře, převážně v rovinaté části. Vzniklo roku 1905 a je tudíž nejstarším hřištěm na našem území. Hřiště bylo založeno a slavnostně otevřeno 21. 8. 1905 anglickým králem Edwardem VII. Užijte si mistrovské 18 jamkové golfové hřiště Royal Golf Club Mariánské Lázně. Zahájení sezony je na programu na Velký pátek 29. března 2024. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, na co se těšit a jaké novinky jsou přichystány.
Karlovarský kraj | Letní sporty

10 tipů, kam jít na aqua aerobik

Aqua aerobik je cvičení ve vodě, která většinou sahá cca do poloviny hrudníku. Zaměřuje se na zvýšení fyzické kondice, redukci váhy a vytvarování těla. Odpor vody je v závislosti na rychlosti prováděného pohybu 4 až 42 krát vyšší než odpor vzduchu a tím zvyšuje intenzitu cvičení a současně masíruje svaly. Vodní prostředí má příznivé účinky na páteř a pohybovou soustavu. Oproti ostatním formám aerobiku je to cvičení bez jakýchkoliv otřesů a tím nejúčinněji chrání nejen naše klouby, ale i kardiovaskulární systém. Vyberte si z našich tipů, kde cvičit ve vodě v Praze i jiných městech. Aqua aerobik můžete začít cvičit kdykoliv, neboť nejsou stanoveny žádné výkonnostní, věkové ani váhové kategorie.
Karlovarský kraj | Zážitky

Naberte po zimě energii v západočeských lázních

Jaro se sice pomalu blíží, ale za sychravých dnů to zatím vypadá, že se zimní deprese přeměnila na jarní únavu. Pokud vás tento stav také trápí, zkuste načerpat novou sílu třeba na víkendových pobytech v lázních či v rámci wellness zážitků. Naše lázně se předhánějí v nabídce nových procedur – od medových a čokoládových zábalů až po orientální masáže. Nechejte se rozmazlovat bylinnou koupelí, teplými rašelinovými obklady, oxygenoterapií a užijte si exotické masáže – indické, havajské, aromaterapeutické anebo masáže lávovými kameny.
Karlovarský kraj | Lázně a wellness

Znáte naše geoparky?

Víte, co se skrývá pod označením geopark? Geopark je území, které zahrnuje konkrétní geologické dědictví a má strategii udržitelného územního rozvoje. Jako první obdržely označení geoparku oblasti Český ráj a Egeria na Karlovarsku. Postupně se k nim přidávala další místa jako například Ralsko, Jeseníky, Broumovsko a další. Poznejte geologicky cenná území Česka a nahlédněte do tajů geologických procesů, které tvarovaly Zemi.
Karlovarský kraj | Příroda

Park Boheminium u Mariánských Lázní je celoročně přístupný

Chcete poznat památky České republiky pěkně pohromadě? Hrad Kokořín, Ještěd, Českokrumlovský zámek a další a další? Vydejte se na výlet do Mariánských lázní. Park Boheminium má své brány otevřené celoročně a je otevřen každý den, bez ohledu na počasí, víkend či státní svátek.
Karlovarský kraj | Památky

10 tipů, jak si užít výlet do Chebu a okolí

Na řece Ohři, nedaleko hranic s Německem, stojí starobylé město Cheb. První písemná zmínka pochází až z roku 1061, ovšem název města se odvozuje od z keltského názvu řeky Ohře – Agara, který se později změnil na latinské Egire a germánský Eger. Český název Cheb se objevuje v časném středověku a je odvozen od "ohbí řeky" Ohře, která obtéká skalní ostroh v severní části města. Ve městě bohatém na historické události a jeho okolí je mnoho unikátních památek – od románského hradu přes legendární Špalíček, kostel sv. Mikuláše až k poutnímu areálu Maria Loreto. Nechybí ani přírodní zajímavosti, jako jsou sopky Komorní a Železná hůrka či vodní nádrž Jesenice.
Karlovarský kraj | Památky