50 tipů, jak poznat české baroko

Veselská blata tvoří několik vesnic u Veselí nad Lužnicí, které si zachovaly původní ráz ve stylu selského baroka – Borkovice, Mažice, Zálší, Klečaty, Komárov, Svinky, Vlastiboř a Záluží. Typickou stavbou je selská usedlost se dvěma bohatě zdobenými štíty, které spojuje do oblouku klenutá brána.

K nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka patří zámek Vranov nad Dyjí. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Dnes je zámek národní kulturní památkou situovanou v západní části Národního parku Podyjí.

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Trojský zámek je stavba pozoruhodná a výjimečná. Spíše než zámkem by se vlastně měl nazývat vilou, je totiž ozvěnou honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé cestě viděl její stavebník, Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Během sezóny zde Galerie hlavního města Prahy pořádá výstavy.

Jednou z nejkrásnějších památek venkovského baroka je chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích. Obdivované je jak samotné architektonické řešení kostela, tak i jeho vnitřní umělecká výzdoba a zasazení do okolní krajiny.

Nejpozoruhodnější součástí kláštera je barokně-gotický kostel stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Budova nového konventu pochází od Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Klášter je vzdálen necelých 10 km od Stříbra.

Fenoménem Holašovic je selské baroko. Vesnice se pyšní zápisem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na "nejkrásnější české návsi" v Holašovicích se v roce 1975 natáčela filmová verze Smetanovy opery Prodaná nevěsta.

Areál zámku Valeč na Karlovarsku tvoří ojedinělou ukázku vrcholně barokního stavitelství a krajinného urbanismu. V zámeckém parku můžete obdivovat Teatron, letohrádek, skleník a sochy M. B. Brauna. Navštívit můžete dvě audiovizuální expozice. Zpestřením jsou víkendové noční prohlídky s lucernou.

Zámek Liblice je jednou z nejcelistvějších památek českého venkovského baroka z dílny italského architekta Giovanna Battisty Alliprandiho, který v roce 1699 vypracoval, na podnět tehdejšího majitele panství, Arnošta Pachty z Rájova, osobitý projekt nového sídla.

Národní hřebčín pod patronací UNESCO zve všechny návštěvníky do nově zrekonstruovaného areálu v Kladrubech nad Labem. Můžete se těšit na prohlídky stájí, zámku, kočárovny a postrojovny, muzea kladrubského chovu koní a také na rozhlednu.

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Monumentální barokní klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, ambity, kaplí Svatých schodů, pramenem, hřbitovem a poutním domem na Mariánském kopci nad městem Králíky.

Korunní pevnůstka na levém břehu Mlýnského potoka je součástí fortifikačního systému města, tzv. Olomoucké pevnosti. Pevnůstku nechala, stejně jako celou pevnost, vystavět Marie Terezie v letech 1745 – 1757.

Na trase naučné stezky jsou umístěny informační panely, které vás seznámí s historií jednotlivých památek. Okružní naučná stezka Betlém – Kuks měří celkem 7 km a vede pestrým terénem v malebné krajině labského údolí.

Unikátní barokní divadlo je situováno na zámku v samém historickém jádru města Český Krumlov, které je národní kulturní památkou a památkou seznamu UNESCO. Na celém světě jsou zachována jen čtyři divadla z 18. století se zachovanými dekoracemi a mašinerií, to českokrumlovské je však nejstarší.

Z důvodu rozsáhlé rekonstrukce je zámek pro veřejnost uzavřen.

Náměšťský barokní kamenný most bývá nazýván "malý moravský Karlův". Po Karlově mostě jde totiž o největší most v ČR s nejbohatší sochařskou výzdobou. Na Moravě není most, který by se mu bohatostí výzdoby rovnal.

Zámek v Náměšti nad Oslavou, postavený na levém břehu řeky Oslavy, patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. stol. byl moravskými pány ze Žerotína přebudován v letech 1565-1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes.

Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer vybudoval někdy mezi lety 1720-30 nedaleko Litoměřic jednopatrový zámek, přibližně čtvercového půdorysu, pro Annu Marii Toskánskou z rodu Sasko-lauenburského, manželku toskánského vévody Gastona III., posledního z rodu Medici.

V současné době objekt prochází rekonstrukcí. Byla opravena střecha včetně barokních krovů a část přízemí, v jehož prostorách je otevřena expozice historie obce a nedaleké keltské svatyně. V expozici je také zdokumentována probíhající rekonstrukce a práce spojená se životem na hospodářském dvoře.

Muzeum barokních soch v bývalém kapucínském kostele svatého Josefa nabízí unikátní tři desítky dřevěných a kamenných soch, které pocházejí ze 17. a z první poloviny 18. století.

Na svahu Petřína můžete navštívit jednu z nejkrásnějších a nejvýznamnějších barokních zahrad v Praze, Vrtbovskou zahradu. Tvrdí se o ní dokonce, že je jednou z nejkrásnějších zahrad svého druhu na sever od Alp.

V malebné scenérii městečka se nevšedně uplatňuje říčka Brtnice. Barokní sochy světců na jejích mostech vytvořil zdejší rodák David Lipart v letech 1715-18. Mostní stavbu má město i ve svém znaku.

Barokní 35 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci je nejvelkolepější a nejvyšší stavba svého druhu v České republice.

Státní hrad a zámek Český Krumlov je významným a velmi vyhledávaným turistickým místem. Veřejnosti je otevřen od dubna do října. Celý areál hradu a zámku je průchozí, veřejnosti přístupný a v sezóně, zvláště v podvečer, je nevšedním zážitkem procházka jednotlivými nádvořími.

Neobyčejný hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou výzdobou, vybudovaný v letech 1730 až 1743, je pro svou originální koncepci považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění.

V Holašovicích, které jsou již od roku 1988 díky domům ve stylu selského baroka zapsány na seznamu památek UNESCO, se nachází obnovená historická kovárna.

Poutní areál, chrám Panny Marie Pomocné a jezuitská rezidence jsou významnou uměleckou památkou z rozhraní raného a vrcholného baroka. Jako komplexní umělecké dílo patří k nejvýznamnějším projevům doby kolem r. 1700 nejen v kontextu českého, ale celého středoevropského baroka.

V druhé polovině 17. století v Římově vzniklo na popud jezuity Jana Gurra poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou. Jde o národní kulturní památku.

Vzácně dochovaný barokní zámek rodu Valdštejnů s mimořádně bohatou interiérovou výbavou, která stále zachovává atmosféru 18. století.

Blata jsou historickým územím, které je významné zejména z hlediska architektury, neboť tvoří centrum tzv. selského baroka.

Muzeum baroka vzniklo rekonstrukcí památkově chráněného domu u fary. V minulosti objekt sloužil zřejmě jako ubytovací zařízení pro zaměstnance tehdejšího církevního úřadu. V poválečné době byl využit jako skladovací prostor.

Vošárna je národní kulturní památka, která se nachází v obci Raduň. Budova, která dříve sloužila jako prádelna a sušárna, mnoho let chátrala. V současné době jsou prostory Vošárny využívány k pořádání společenských a kulturních akcí.

Barokní zámek Koleč na Kladensku spravuje Nadačního fondu Koleč, který se stará o jeho rekonstrukci. Zámek byl postavený v letech 1711-1713 na místě původní tvrze z 16. století. Dnes se zde nachází velmi zajímavé včelařské muzeum.

Zámek Buchlovice, ležící nedaleko hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležité místo v dějinách posledních let habsburské monarchie.

Zdejší rozlehlý komplex byl a je klášterem, zámkem a památkou, která po staletí tvořila dominantu krajiny severně od Plzně. Ačkoliv klášter patřil historicky do Rakovnického kraje, ovlivňoval a určoval dění především v severní části dnešního kraje Plzeňského.

Mariánská Týnice u Kralovic patří ke skvostům barokní architektury západních Čech. Někdejší poutní místo bývalého cisterciáckého kláštera je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska. Areál, který je od roku 2018 na seznamu národních kulturních památek, je v majetku Plzeňského kraje.

Centrum baroka je zřízeno v budově bývalého cisterciáckého proboštství, jehož projektantem byl jeden z nejvýznamnějších barokních architektů – Jan Blažej Santini-Aichel. V areálu sídlí též příspěvková organizace Plzeňského kraje – Muzeum a galerie severního Plzeňska.

Schwarzenberský palác představuje výběr mistrovských děl ze Sbírky starého umění od 16. do 18. století. Prohlédnete si zde například malby Petra Brandla a Karla Škréty, Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta či Lucase Cranacha.

Víte, kde jsou schody, které vedou do nebe? Leží blízko hradu Potštejna, nedaleko Kostelce nad Orlicí. Ve skutečnosti nevedou až do nebe, ale k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné na vrch Homole, dominantu zdejšího kraje.

Nebílovský zámek je příkladem velmi čisté, vídeňsky orientované barokní zámecké architektury. Osobnost hraběte Prokopa Vojtěcha Czernina, majitele nebílovského zámku, který zastával od roku 1790 úřad nejvyššího lovčího Království českého, přibližuje zpřístupněný lovecký pokoj.

Byla postavena podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky, který často spolupracoval s významným českým barokním architektem Janem Santinim Aichlem.

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. Na světě se nachází kolem 40 podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp).

Muzeum barokního tisku v Kuksu připomíná významnou osobonost dvorního mědirytce Michaela Heinricha Rentze hrabětě Františka Antonína von Sporcka.

Barokní zámek rodiny Chotků z první poloviny 18. století, který byl později klasicistně upraven, stojí uprostřed krajinářského parku s romantickými stavbami.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku leží asi 5 km severovýchodním směrem od Olomouce. V současnosti je Svatý Kopeček cílem obdivovatelů barokní krásy, mnoha poutníků a také srdcem farnosti, kde se odehrávají ta nejcennější tajemství víry.

Pro letní období, kdy na zámku v Litomyšli pobývala šlechta, bylo vystaveno unikátní barokní zámecké divadélko, které bylo dokončeno roku 1797 a slavnostně otevřeno 23. dubna 1798.

Karlova Koruna je považována za jeden z vrcholů iluzivního baroka v Čechách. Plány na zámek zpracoval jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů italského původu Jan Santini Aichel.

Hospital Kuks naleznete ve stejnojmenné obci Kuks nedaleko městečka Jaroměř. V malebném údolí Labe na začátku 18. století nechal postavit František Antonín Špork (Sporck – 1662 – 1738) nejprve lázeňské budovy se zámkem a panským hostincem, a to díky léčivému pramenu, který zde vyvěral.

Barokní skvost – jediná zámecká stavba slavného Johanna Lucase von Hildebrandt v Českých zemích – leží pouhých 25 minut po dálnici z Ostravy. V 16 historických pokojích na vás čekají původní zámecké sbírky a vybavení, na zámecké půdě nejpodivuhodnější komínový systém v celé střední Evropě.

Knihovna kláštera premonstrátů na Strahově je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven, sbírky čítají téměř na 300 000 svazků. Dělí se na dva sály – klasicistní filosofický a barokní teologický.

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Klášterní areál v Ostrově tzv. Posvátný okrsek se nachází na západním okraji historického jádra Ostrova v sousedství slavného Zámeckého parku, kdysi nazývaného osmým divem světa. Návštěvu areálu by si neměl nechat ujít žádný milovník barokní architektury.

Expozice barokních plastik pocházejících z poutní cesty vedoucí od východočeského města Králíky ke klášteru v Hedči. Vraclav leží 6 km severozápadně od Vysokého Mýta.

Barokní zámek v Jaroměřicích se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Reprezentační prostory zámku si zčásti zachovaly svou původní podobu, zčásti jsou volně instalovány v duchu šlechtického životního stylu 18. a 19. století.

Unikátní architektonickou památkou regionu Broumovsko jsou barokní kostely, postavené na území broumovského opatství podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Kostely vznikly v poměrně krátkém čase, v rozmezí let 1709-43.

Soubor šesti dochovaných barokních kašen s antickou tématikou, které se nacházejí na poměrně malém území, představuje skutečný unikát evropského významu. Nejstarší ze souboru 6 barokních kašen pochází z roku 1683. Jedná se o Neptunovu kašnu.

Unikátní barokní komplex na Kuksu tvoří bývalý klášter se špitálem, zaopatřovací ústav pro vysloužilé vojáky a konvent milosrdných bratří u kostela nejsvětější Trojice, který nechal roku 1692 postavit hrabě František Antonín Špork. Sochařskou výzdobou areálu byl pověřen Matyáš Bernard Braun, který vytvořil soubor 22 soch z cyklu Ctností a Neřestí.

Asi 10 km od Zlína leží malá obec Štípa, která je poutním místem s mariánskou soškou. Milostná socha Panny Marie s Ježíškem, stojící na hlavním oltáři v poutním kostele zasvěceném Narození Panny Marie, patří mezi nejstarší mariánské sochy na Moravě.

Roku 1790 byla u příležitosti návštěvy císaře Leopolda II. otevřena nejmladší budova zámeckého areálu, pozdně barokní divadlo. Ve 40. a 50. letech 20. stol. bylo zničeno, nejprve válečnými událostmi a poté necitlivými zásahy za komunistického režimu. Nyní je obnoveno a zve na interaktivní prohlídku.

Obec Květov se nachází v severní části píseckého regionu, na pravém břehu Orlické přehrady, 7 km jihozápadně od Milevska. Ve vsi se dochovaly památky lidové architektury, tzv. selské baroko.

Cyklostezka pro zájemce o barokní architekturu začíná u barokního poutního kostela v Sepekově, vede například kolem milevského kláštera, okolo selského baroka v Květově a končí v královském městě Písku.

Milevský klášter, založený roku 1187, je nejstarším na jihu Čech. Přes všechny vzestupy i pády, kterými během historie prošel, si však zachoval své genius loci. Klášterní bazilika je jedinou románskou bazilikou v jižních Čechách a neméně pozoruhodný je i kostel sv. Jiljí, který se v areálu nachází.

Kostel svatého Mikuláše byl postaven v období baroka mezi lety 1732–1737 stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na místě vyhořelého románského kostela.