100 tipů na výlety do podzimní přírody

U Boleboře nedaleko Jirkova se nachází přírodní vyhlídka Kočičí skála s výhledem na Krušné hory.

Na severní straně Černohorského rašeliniště vás dřevěný chodník dovede k upravenému vyhlídkovému místu nazvaného dle Sv. Huberta.

Dlouhé pásy hnědých či zelených polí se táhnou až k obzoru a jakoby nekončí. Malebně zvlněnou krajinu jižní Moravy jen sem tam doplňuje osamělý strom, remízek nebo bílá kaplička. Fotografové nazývají krajinu v okolí Kyjova Moravským Toskánskem.

Vodopády na Černém potoce, patřící mezi největší vodopády celých Jizerských hor, se nachází zhruba 2 km jižně od Bílého Potoka.

Areál Kouty v letošní letní sezóně otevřel naučnou stezku Rysí skála. Projekt stezky se opírá o příběh zbloudilé rysice s mláďaty, jež nalezne úkryt na vrcholu Medvědí hory (1163 m n. m.).

Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, které bylo vyhlášené z důvodu ochrany zachovalého fragmentu ekosystému ručně vytěženého rašeliniště přechodového pánevního typu s charakteristickou flórou a faunou. Rezervací prochází naučná stezka Blatská stezka.

Oderské vrchy jsou jihovýchodní část Nízkého Jeseníku. Pro své půvaby byly v roce 1994 vyhlášeny přírodním parkem. Bohaté lesy s množstvím přírodních zajímavostí vybízejí po celý rok k vycházkám, koncem léta a na podzim se stávají houbařským rájem.

Vyhlídka Máj se nachází nedaleko obce Teletín nad bývalými Svatojánskými proudy a otevírá se z ní jeden z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu. Řeka zde protéká hlubokým skalnatým kaňonem, stáčí se do tvaru podkovy a vytváří tak fascinující přírodní scenérii.

Hamzův park a arboretum je domovem domácích i cizokrajných dřevin. Park založil profesor MUDr. František Hamza v prvním desetiletí dvacátého století cíleně jako lesopark v severní části Českomoravské vrchoviny.

Vyhlídky nad Rokytnicí jsou umístěny v různých prostředích a nabízejí pestré výhledy do okolní krajiny, stromů, či borůvčí. Přibližují návštěvníkům nejen perspektivu vzdálených horských hřebenů, ale také intimitu lesního prostředí. Vytvořili je architekti ateliéru Mjölk.

V roce 1991 byla za účelem ochrany nejcennější části Železných hor založena chráněná krajinná oblast. Zaujímá 284 km² nejvyššími vrcholy je Vestec a Spálava. Oblast se rozkládá kolem Chotěboře a Ždírce nad Doubravou, táhne se dále na sever k Chrudimi a pokračuje také za Seč k Ronovu nad Doubravou.

Zhruba čtyřkilometrová procházka lesem pod hradem Radyní s několika skalními útvary a vyhlídkami. Zastavení s tabulemi, odpočinkové sezení, studánky a více přístupových tras. Nevhodné pro kočárky a hůře chodící.

Na jižním okraji Rokycan v místech bývalého vojenského cvičiště vznikla obora s divokými koňmi a zubry, kteří pomáhají navrátit zdejší krajinu opět do rovnováhy. Jde o jedno z nejbohatších míst z hlediska obojživelníků ve východní části Plzeňského kraje.

Baba je přírodní památka přibližně dva kilometry severně od Hluboké nad Vltavou, na levém břehu Vltavy. Vyhlídka Baba se stala velmi oblíbeným místem na Budějovicku pro všechny lidi, kteří se chtějí „pokochat“ krásným a uklidňujícím pohledem.

Krajina Českého Meránu nabízí širokou škálu nejrůznějších památek a přírodních zajímavostí, milovníky megalitických staveb však nejspíše zaujme ojedinělý komplex žulových menhirů – patrně z mladší či pozdní doby kamenné.

Nedaleko obce Prameny v Slavkovském lese se nalézá národní přírodní památka Tři kříže. Kamenné kříže se tyčí na skalce vpravo od silnice. Trojice křížů, které tvoří dominantu vrcholku kopce, byla vztyčena v roce 1859 jako díkuvzdání za vyléčení nemoci.

Přírodní památka Babinské louky zahrnuje vlhké podhorské luky s pestrou květenou. Hlavním předmětem ochrany je především populace zvonovce liliolistého, najde se tu ale i mnoho dalších druhů rostlin – bleduli jarní, prvosenku vyšší, kosatec sibiřský, prstnatec májový nebo upolín nejvyšší.

Třímetrový vápencový menhir byl na kopec nad středočeskou obcí Mořinka umístěn dne 31. prosince roku 1999 skupinou nadšenců, v čele s akademickým sochařem Petrem Váňou. Jedná se o pseudomenhir z kamene vysokého asi 3 metry a 5 tun těžkého.

Litovický rybník je součástí přírodní památky Hostivické rybníky. Nachází se ve Středočeském kraji, nedaleko západní hranice hlavního města Prahy. Hlavním důvodem ochrany této lokality je řada hnízdících i celoročně zde žijících ptáků.

Ve Středním Povltaví, mezi přehradami Kamýk a Orlík vytváří řeka Vltava jeden z úžasných meandrů Vltavské kaskády, kterému se přezdívá Solenická podkova. Nejhezčí pohled na něj je ze skaliska Na Vraném nedaleko vrchu Na Altánku u obce Solenice, kde skalní ostroh strmí asi 160 m nad řekou.

Pískovcové skalní útvary najdete v osadě Vranov, kousek od Mimoně. Některé mohutné skalní bloky zde byly zpřístupněny již roku 1822 schodištěm tesaným v pískovci. Neznámějším místem je skalní vyhlídka zvaná Julinka, odkud se nabízí daleký výhled na Českolipskou kotlinu.

Přírodní památka Prosecké skály byla vyhlášena v roce 1968. Jedná se o pískovcové sály a systém podzemních prostor, vzniklých těžbou písku, kde nyní žije několik ohrožených druhů netopýrů. Oblíbená je zde také vyhlídka Emy Destinové a Vyhlídka Prosecké skály.

Kunratický (Krčský) les je ostrůvkem uprostřed husté městské zástavby a panelových sídlišť. Lesem prochází několik značených turistických i cyklotras. Nachází se zde dětská hřiště, altány, velké množství laviček, piknikové místo s veřejným ohništěm a naučná stezka.

Arboretum Sofronka se nachází na severním okraji Bolevce. Zakladatelem byl roku 1956 Ing. Karel Kaňák poté, co byl Československou akademií zemědělských věd vypsán úkol "Šlechtění borovice". Protože dosavadní pokusné plochy nestačily, rozhodl se založit sbírku světového sortimentu druhů rodu Pinus.

Pokud byste chtěli hledat Popelku mezi českými pohořími, pak jsou to nepochybně Vraní hory, které se vypínají východně od známých Krkonoš. Osmikilometrové pohoří s nejvyšším vrcholem Špičákem (887 m n. m.) se rozkládá na východ od Žacléře.

Přírodní památku rašeliniště Haar v Krušných horách, tvoří soubor pěti drobných rašelinišť v okolí levostranného přítoku potoka Bystřina. Chráněné území se nachází na katastru obce Šindelová. Důvodem ochrany jsou rašeliniště s klečí blatkou a typickou horskou vrchovištní květenou.

Padrťské rybníky v jižní části Brd založil v polovině 16. století Florián Gryspek z Gryspachu, majitel mirošovského a rožmitálského panství.Původně byly určeny jako zásobárna vody pro plavení dřeva. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla spolu s řadou dalších, v padesátých letech zničena.

V bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá vzniká nestátní rezervace divokých koní, zubrů a praturů, kteří zde spásáním vzácných stepí a zbytků bohatých luk pomohou zachovat křehkou biodiverzitu a zabrání tak zarůstání biologicky cenných lokalit.

Zajímavý přírodní útvar se nachází na turistické značce nedaleko Koněpruských jeskyní, na vrchu zvaném Kotýz. Jedná se o zbytek vstupního portálu ještě v 19. století existující jeskyně. Její strop se propadl, vstup do dalších podzemním prostor zatarasil a zůstala jen tato brána.

Jevanský rybník leží na kaskádě Jevanského potoka v obci Jevany. Je vzdálen cca 26 km od Prahy-Štěrbohol, 17 km od Sázavy, 12 km od Českého Brodu a 35 km od Kutné Hory. V létě láká ke koupání a vodním sportům, na podzim se zde konají oblíbené výlovy.

Část hlubokého údolí řeky Jihlavky lemovaného vysokými skalisky s mnoha vyhlídkami je ideální pro pěší turistiku. Romantičnost místa podtrhují rozsáhlé zříceniny templářského hradu Templštejn i pozůstatky hradiska Čertova hráz.

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna. Havranické vřesoviště je národní přírozní rezervací.

U obce Tálín se nachází Tálínský rybník s rozlohou 52 ha, zámý z lidové písně. První zmínka o tomto rybníku pochází z roku 1515. Rybník obhospodařuje Školní rybářství Protivín. Jedná se o rybník chovný, který není určen k rekreaci.

Na okraji propasti Macocha jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 – je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.

Naučná stezka vás provede krajinou našich předků, která se rozkládá na cestě mezi dávnými sídly Přemyslovců na Levém Hradci a Pražském hradě. Tato oblast není proslulá jen historií lidského rodu, ale je bohatá krásnou přírodou.

Na severozápadním okraji Prahy mezi Suchdolem a Úněticemi leží místo častých výletů Pražanů, PR Údolí Únětického potoka. Toto území společně s PR Roztocký háj-Tiché údolí tvoří velký lesní a lesostepní komplex na okraji hlavního města.

Výrazná znělcová hora Luž (793 m) je nejvyšší horou Lužických hor. Horským hřebenem Luže vedla zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, což dosvědčují hraniční kameny s nápisy. V současnosti přes vrchol prochází státní hranice s Německem. Z hory se nabízí krásný výhled do širokého okolí.

Vodopády na Bubovickém potoce patřily k nejkrásnějším místům na Karlštejnsku. Tvořily je až dvoumetrové vápencové schody pokryté mechem a řasami. V současné době jsou z neznámých příčin zcela vyschlé.

Naučná stezka prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu Medník. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy. Seznámíte se na ní nejen s přírodními poměry, ale také o stavbě železniční trati Posázavského pacifiku, řece Sázavě, vodáctví a historii trampingu.

Přírodní rezervace Bukačka je nejvýznamnější maloplošné chráněné území Orlických hor. Pro svůj velký význam přezdívána "botanickou zahradou Orlických hor", roste zde více než 294 druhů rostlin.

Počátky, Kaliště – Pelhřimovsko má hodně alejí podél silnic a cest. Unikátní pozici ale zajímají Počátky, kde stromy lemují většinu výjezdových cest z města. Přijeďte se přesvědčit o krásách našich alejí na vlastní oči.

V obci Pernink v Karlovarském kraji najdete obnovený lesopark, významnou přírodní památku, která v daném místě vznikla v období mezi světovými válkami. Díky nově vybudované naučné stezce s informačními panely je vhodnou vycházkovou trasou nejen pro místní občany, ale i pro příchozí turisty.

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je pouze pro pěší, ale projít si ji můžete i se sportovním kočárkem. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!

Pohádková příroda pouze pár kilometrů od hranic hlavního města – to je Průhonický zámecký park, ve kterém byla natočena řada pohádek. Jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 240 hektarů se nachází v členitém údolí meandrující říčky Botič.

Naučná stezka Kladská vede po hranicích Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a seznamuje s historií osady Kladská, s vývojem rašeliniště a jeho faunou a flórou. Na trase dřevěného chodníku se poznáte se zdejší přírodu zblízka na vlastní oči.

Černohorský potok protéká pod jihovýchodním úpatím Černé hory údolím Těsný důl, někdy také nazývaným Klauzový důl. Hluboké strmé údolí ukrývá mnoho vodopádů a kaskád na ortorulách a kvarcitech.

Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step je chráněné území o rozloze sto hektarů v sousedství obce Mohelno v okrese Třebíč, nedaleko jaderné elektrárny Dukovany. Oblast je chráněná už od třicátých let.

Zábavná stezka pro rodiny s dětmi v klidném rekreačním středisku Benecko.

Skryjská jezírka jsou dvě malá jezírka nedaleko obce Skryje. Leží v nadmořské výšce 270 m, vzdálená od sebe jen několik metrů. Každé z nich měří přibližně 30 m a zaujímá plochu asi 150 m². Jedná se o chráněnou přírodní památku.

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Romantické skalnaté údolí spojované s legendou o Šárce a Ctiradovi, která se údajně ve zdejších lesích odehrála. Rozlehlá lesní oblast na území Prahy působí jako oáza v ruchu velkoměsta a každého nového návštěvníka překvapí nečekanou přírodní scenérií.

Vrchol s kamennou rozhlednou vysoký 869 m.n.m., který je viditelný snad ze všech koutů měst Liberec a Jablonec nad Nisou, se nazývá Černá studnice. Rozhledna poskytuje mimořádně skvělý kruhový výhled na okolní vrcholy Jizerských hor.

Stezka na Onen Svět se proplétá malebnou jihočeskou krajinou s mnoha zajímavými místy, kde mají návštěvníci možnost setkat se s řadou technických i kulturněhistorických památek. Se svými cca 66 km se jedná o jednu z nejdelších naučných stezek v ČR!

Mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji se nachází oblast zvaná jako Hruboskalské skalní město. Pověstmi opředené skalní město nabízí nevšední zážitky pro horolezce i laiky na více než 400 věžích, jejichž nejvyšší dosahuje až do výše 50 metrů.

Palackého stezka vede nejkrásnějším úsekem údolí řeky Kamenice. Červeně značená Palackého cesta zavede turisty z Tanvaldu přes Velké Hamry a Plavy do romantického údolí horské řeky Kamenice, která se tu divoce prodírá mezi skalami až k soutoku s Jizerou ve Spálově.

Říčka Huntava, která pramení ve Stříbrných Horách u Horního Města, vyhloubila na horním toku skalnaté údolí s četnými kaskádami a několika vodopády největšími v Nízkém Jeseníku. Územím, které je od r. 1966 chráněným přírodním výtvorem, můžete projít přes dřevěné lávky a schody.

Na vrcholu Lánského vrchu v Rychlebských horách stojí v nadživotní velikosti stůl a dvě židle. Tato neobvyklá stavba je viditelná z dalekého okolí a zaujme každého na první pohled.

Nejvyšší hora české části Šumavy Plechý 1378 m, leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem.

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Cinibulkova naučná stezka začíná u Městských lázní ve Mšeně a po 9 km cesty krásnou kokořínskou přírodou se do Mšena opět vrací. Na projití Cinibulkovy naučné stezky budete potřebovat přibližně 3 hodiny, jedná se o poměrně náročnou cestu.

Přírodní rezervace Údolí Doubravy je nejcennějším územím jižní části chráněné krajinné oblasti Železných hor. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů nacházejících se jinde ve světě. Údolí je však neméně krásné, romantické a tajuplné.

Čertovy skály jsou 150 m dlouhé a až 25 m vysoké pískovcové skály u obce Lidečko představují nejpopulárnější a nejnavštěvovanější skalní útvar na Valašsku, terény jsou vhodné pro zkušené i začínající horolezce.

Stolová hora Ostaš z kvádrových pískovců a skalními útvary je dominantou Polické kotliny. Leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Adršpašsko-teplických skal. Skalní město Ostaše se skládá ze dvou menších skalních měst zvaných Horní a Dolní labyrint.

V západní části Lužických hor, přibližně čtyři kilometry od města Česká Kamenice a půl kilometru od obce Líska, se nachází čedičový kopec Zlatý vrch. Kolem roku 1870 byl v tomto místě spuštěn provoz lomu. Získával se tu stavební kámen z vylomených až šest metrů dlouhých čedičových sloupců.

Kopicův statek je unikátní roubená usedlost poblíž vesnice Kacanovy. Od statku vede značený prohlídkový okruh, který vás provede pískovcovým údolím se skalními reliéfy, které byly zhotoveny v letech 1940 až 1978. Do skal jsou tu pod širým nebem vytesány postavy z českých dějin, doplněné verši.

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od roku 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

Naučná stezka Svatojánské proudy vede romantickým hlubokým skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží. Největší popularitu zažila stezka v meziválečném období, kdy na březích Vltavy vznikaly první trampské osady.

Vysoký vodopád, který je považován za nejvyšší vodopád Jeseníků, leží na Studeném potoce asi 3 km severozápadně od vrcholu Pradědu, v nadmořské výšce 1007 metrů nad mořem. Nejkrásnější pohled na něj bývá na jaře, když má dostatek vody.

Jedná se o soustavu tří skalních útvarů nacházející se na území stejnojmenné přírodní památky (819 m). Najdete zde skály zvané Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštějn, které jsou ukázkou mrazového zvětrávání rul.

Menší, přesto však malebné skalní město pískovcových skal a čedičových varhan se nachází poblíž Cvikova a v době rozvoje turistiky před 1. světovou válkou doplněno o několik ve skalách tesaných sochařských děl a lesní kapli.

Hradecké lesy se rozkládají jihovýchodně od města. Lesy jsou vyhledávaným odpočinkovým místem nejen pro Hradečáky. Nenáročný, mírně zvlněný terén je ideální na procházky, cyklovýlety a v zimě i pro běžkování. Nachází se zde několik vyasfaltovaných cest, které jsou v letních měsících plné bruslařů.

Chráněným přírodním výtvorem a oblíbeným výletním místem je Zemská brána v Orlických horách. Jedná se o skalnatý úsek Divoké Orlice, kde řeka vyhloubila romantické údolí v pevných, ale rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí Čech.

Kamenná rozhledna na kopci Brdo ve Chřibech na Kroměřížsku je unikátní, jde totiž o první klasicky kamennou rozhlednu, která byla postavena v České republice po více jak 70 letech.

Obec Jetřichovice v západní části Českého Švýcarska obklopují Jetřichovické stěny. Oblast je známá pískovcovými skalními městy i samostatně stojícími skalními věžemi. Mezi nejznámější patří Rudolfův kámen, Vilemínina stěna a Mariina skála, z jejichž vrcholků se otvírá malebný výhled do okolí.

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Velký Javorník (918 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Veřovických vrchů, nejzápadnějšího předhůří Moravskoslezských Beskyd. Za dobré viditelnosti můžete z vrcholu dohlédnout až do Jeseníků, na Oderské vrchy či na Ostravsko.

Na vrchu Březák nedaleko Lbosína na Benešovsku stojí architektonicky velmi zajímavá dřevěná rozhledna Špulka, která by díky svému tvaru snad ani nemohla dostat lepší jméno.

V Plzni můžeme vyrazit na procházku na nový padesátikilometrový turistický okruh. Trasa pro pěší má turistům ukázat město jinak. Vybrat si můžeme z jedné dlouhé nebo 5ti kratších tras. Přestože okruh není nijak značen, projít si ho můžete s pomocí nového informačně-mapového průvodce.

Skalní dominanta Ořešník se tyčí ve Smědavské pahorkatině nad obcí Hejnice, ve výšce 800 m.n.m. Na vrcholek se dostaneme po schůdcích vytesaných do skály. Je zde kříž, původně postaven františkány z kláštera v Hejnicích.

Havlova skála se nachází poblíž obce Horní Liblín v přírodním parku Horní Berounka. Jedná se o přibližně 30 metrů vysoký skalní ostroh s krásným výhledem na meandr řeky Berounky. Je odsud vidět městečko Liblín, hrad Libštejn s nedalekým mlýnem a vodácký kemp Kobylka.

Nad Slapskou přehradou se tyčí vrchol Drbákov, komplex suťových lesů a květnatých hájů. Chráněným územím se tato oblast stala v roce 1933 pod názvem Drbákovské tisy. V roce 1977 byla ochrana rozšířena také na sousední Albertovy skály. Jedná se o jedno z nejkrásnějších míst středního Povltaví.

Jeden z nejrozsáhlejších komplexů bukového lesa ve středních Čechách se nachází na pravém břehu Jevanského potoka mezi obcemi Louňovice, Vyžlovka, Jevany, Černé Voděrady a Struhařov. Hlavním předmětem ochrany jsou kyselé a květnaté bučiny s typickou flórou a faunou.

Naučná stezka seznamuje s přírodními poměry a zajímavostmi nejzápadnější části Jizerských hor, která je součástí Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny.

V Karlovarském žulovém masívu vznikl působením řeky Ohře chráněný přírodní výtvor Svatošské skály s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů.

Riegrovou stezkou se můžete projít cestou ze Železného Brodu do Semil. Cesta vede skrz romantické údolí Jizery a skalnatým kaňonem Galerie Jizery. Své jméno má po slavném semilském rodákovi doktoru Františku Ladislavu Riegrovi.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy – Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Cesta spojující dvě nejvíce mystická místa Ještědí – pramen řeky Ploučnice a vrchol Ještědu, pohanskou vodní svatyni v olších s vířícím pískem a ještědské skály ošlehané větry.

Čertova stěna je jednou z nejznámějších a nejnavštěvovanějších skalních lokalit v jižních Čechách. Na rozloze přibližně 10 ha se nad hlubokým údolím Vltavy prostírá divoký skalní sráz posetý chaoticky nakupenými žulovými balvany.

Národní přírodní památka Venušiny misky jsou žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Nacházejí se v malém skalním městečku na vrcholu kopce Smolný u obce Velká Kraš v Rychlebských horách.

Krásná Maří je jednou z nejznámějších jizerskohorských vyhlídek. Nachází se nedaleko Tetřevích bud, na samém okraji severních svahů Jizerských hor, na dohled od jizerské magistrály.

Třístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na vrcholku je na skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s dalekým rozhledy.

Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Bizarní útvar rulových skal se nachází nad hluboce zaříznutým údolím Račího potoka u Javorníku, které se táhne v délce asi 7 km dole pod vyhlídkou. V jeho dolní části byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace, jejímž posláním je ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru.

Pro jižní část Sedlčanska, Petrovicko, se ujal výstižný název Kraj kamenů. Po jeho krásách vás provede naučná stezka, díky níž poznáte plno roztodivných balvanů rozličných tvarů, velikostí a pojmenování, nádhernou přírodu se vzácnými živočichy i květinami a dokonce i jeskyněmi.

Vrch Velká Baba (615 m) naleznete v severovýchodních Brdech. Lesnatý kopec v Brdské vrchovině je vysoký 614,5 m n. m. Nachází se zhruba 3 km jižně od města Hostomice pod Brdy.

Rolavská vrchoviště získala mimořádnou ochranu hlavně díky velmi zachovalému komplexu horských rašelinišť a podmáčených smrčin s typickou flórou a faunou. V oblasti jsou místa s řadou jezírek s charakteristickou krajinou, porosty borovice bažinné nebo podmáčené a rašelinné horské smrčiny.

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vede z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek.