Úvod > Aktivity & akce > Aktivity > Graselovy stezky - vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Graselovy stezky - vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Příroda
Graselovy stezky vedou po obou stranách česko - rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

Vstupte do nedotčené a čisté krajiny se stinnými lesy, projděte se alejemi starobylých cest. Na Graselových stezkách objevíte stopy života našich předků, mýtická zákoutí, kamenná pole, snad dávná obětiště Keltů. Zveme vás k putování krajem, který vás obohatí svou skrytou přírodní silou.

Graselovy stezky jsou v Rakousku značeny standardně bílo – červeným pruhem, na české straně jsou značeny žlutým terčem orámovaným bílým písmenem "G".


Kudy stezky vedou

Johann Georg Grasel stal smělým vůdcem loupežné bandy, která byla neblaze proslulá po celém Rakousko-Uhersku. Dodnes žije v písních a lidových vyprávěních. Stezky tvoří osm výletních okruhů: Raabs (10,5 km), Karlstein (34,5 km), Dobersberg (46 km), Slavonice (23 km), Český Rudolec (9 km), Vratěnín (7 km), Nové Syrovice (10 km) a Nová Bystřice (29 km). Hranici překračuje stezka ze Slavonic, přes Maříž, do Dobersbergu ( 22 km).
 

Stezka Slavonice - úkryt v lesích

Nejstarší Graselova stezka vede ze Slavonic přes Český Rudolec do Dolního Bolíkova, odkud se výletní okruh uzavře cestou vlakem do Slavonic. Prochází hlubokými lesy, alejemi starobylých cest, údolím Bolíkovského potoka. Často po zaniklých a znovu objevovaných pěšinách. K tomu nej na stezce patří Graselova sluj, vodní pila Peníkov, Psí hřbitov, Francouzský kámen, postupně renovovaný zámek v Českém Rudolci a zaniklé železářské hutě v Dolním Bolíkově.

Na jaře roku 1814 se Grasel skrýval se svými společníky ve Slavonicích. Ukládajíce se večer ke spánku, zpozorovali ještě včas příchod pátrací komise. Grasel se schoval, ostatní byli pozatýkáni. Od té doby byl okolními lesy štván jako divá zvěř, opuštěný a vyčerpaný se musel skrývat v jeskyních a kamenných slujích.
 

Stezka Nová Bystřice - na okraji společnosti

Stezka v Nové Bystřici, obchází město po hřebenech okolních kopců – po loukách, mezích, lesem. K tomu  nej na stezce patří přírodní rezervace Blanko, skalní útvar Hradiště, židovský hřbitov ležící nedaleko stezky, vesnička Klášter a v neposlední řadě dráha Jindřichohradecké úzkokolejky, která může být příjemným zpestřením i zkrácením výletu.

Na severním předměstí Nové Bystřice, stranou od centra, stávala rasovna. Zde se v roce 1814 skrýval J. G. Grasel. Zapáchající rasovna a odstrčená chudina, která v jejím okolí živořila, často poskytovaly útočiště zlodějům a jiným lapkům. Předměstí se dnes nazývá Ovčárna, ale ještě nedávno se zde říkalo Na mrchovišti.
 

Vratěnín - Loupežnická vyhlídka

Graselova stezka okolím Vratěnína vede územím bývalého uzavřeného hraničního pásma, polními cestami a lesem. K tomu nej na stezce patří stará mlýnská cesta údolím Dyje, přírodní rezervace Bílý kříž s romantickou Graselovou vyhlídkou na skále nad Dyjí, a Zlatá studánka.

Vratěnín Grasel dobře znal. V nedalekém Drosendorfu byl za drobné krádeže poprvé vězněn již ve svých devíti letech. V Graselově mládí romantická vyhlídka nad horním tokem Dyje se později, v době jeho pronásledování, stala strategickou pozorovatelnou při cestách z Rakouska na Moravu a zpět.


Nové Syrovice - rodiště J.G.Grasela

Novosyrovická stezka vede z obce, která je rodištěm J. G. Grasela, rovinatou krajinou, přírodní rezervací Habrová seč. K tomu nej na stezce patří právě krása habrového lesa (a to zejména na podzim) a v ní drobné stavby - obelisk Špice, lovecký letohrádek Lusthaus, a rotunda Sybila.

V Nových Syrovicích se možná sama vrchnost přičinila o neblahý Graselův osud. Hraběti Janu Jindřichu Nimpschovi úředně příslušela chudinská a poručenská výchova. Možná byl ještě čas chlapce zachránit, když roku 1801 byla matka malého Johanna zatčena a chlapec byl postrkem poslán do rodné obce. Grasel při výslechu 21. března 1817 o této situaci říká: „Vrchnost nic takového neudělala a ačkoliv jsem byl bez oblečení a mrzly mi nohy, nedostalo se mi odnikud pomoci.“
 

Dobersberg - Graselova banda před hradbami

Nejdelší Graselova stezka vede okolím Dobersbergu. Lesními cestami, kolem luk a pastvin, kde se otevírají krásné výhledy do krajiny. Rakouská krajina nabízí, díky jinému historickému vývoji země, odlišnou tvář. Je zabydlená, drobně zemědělsky využívaná. K tomu nej na stezce patří opevněný kostel v Kleinzwettl, místo Škorpióna u Almu.

Ve vesnici Kleinzwettl se před loupeživými bandami chránili obyvatelé opevněním. Ještě dnes bytelné opevnění kostela a podzemní chodby dokazují, kolik úsilí i peněz vkládali sedláci, řemeslníci i domkáři do zajištění svého bezpečí.


Karlstein: Graselův říční svět – cesta, úkryt i loviště

Graselova stezka Karlstein vede kolem Dyje po loukách a pastvinách, lužními lesy. K tomu nej na stezce patří především krása řeky Dyje, jejíž meandry stezka kopíruje, přírodní park Dobersberg, zaniklá osada Hard, bylinková zahrada faráře Weidingera.

V okolí řeky Dyje, kde řádil Grasel se svou tlupou, mu členitá krajina nabízela dobré zázemí – mohl zde ze skrytu pozorovat život kolem a plánovat další přepadení, mohl užívat řeku k přepravě kořisti, sebe i své bandy a v řece a v potocích měl bezednou zásobárnu chutných ryb.
 

Raabs - obyvatelé kraje v ohrožení

Graselova stezka v okolí Raabs opisuje sympatickou osmičku, klikatí se kolem potoka Seebsbach. Vede převážně lesem. K tomu nej na stezce patří přírodní scenerie kolem potoka, zámek Drosiedl.

Své dovednosti Johann Georg Grasel v kraji okolo Raabs mnohokráte předvedl. Podvody, krádeže, loupežná přepadení a útěky z vězení dokazují jeho schopnosti, o kterých čteme v kronikách: "… Mluví rychle německy a česky, je velmi odvážný, podnikavý, silný a obratný, mezi cizími lidmi se chová nenuceně a vesele, má rád ženy a tanec, ke svým loupežnickým druhům je ale neobyčejně přísný. Je šikovný při vylamování zámků, dveří a zdí všeho druhu. Přestože neumí číst a psát, má dobrou hlavu a nic jen tak nezapomene".
 

Český Rudolec - O vyloupené zámecké pokladně

Z Českého Rudolce vychází Graselova stezka na návsi od kostela sv. Jana Křtitele. Poté vede lesem, k žulovému skalnímu městu Filipovy kameny a přes kopec skalka – lidově Kofrštán (Kupferstein - měděný kámen) vede stezka do Radíkova, kterým prochází k rybníkům horní a dolní hamr. K tomu nej na stezce patří stopy těžby stříbra v místě zvaném Kutiště a žulové skalní město, Filipovy kameny. Pod nimi se ztrácí Hornoradíkovský potok, jehož bublání je slyšet v rozsedlinách.

V Českém Rudolci přišel kdysi do pivovaru přestrojený Grázl a proručil si pivo. Dal se do řeči, vyptával se, co je nového v kraji, a najednou povídá: "Jestlipak víte, že zde v kraji se zdržuje nebezpečný lupič Grázl? Prý se chystá vyloupit zámeckou pokladnu!" "Jestli je to pravda," odpověděl sládek, "měli bychom ho v lese vyčíhat a polapit." Pověst dále vypráví o tom, jak hrabě Lev Razumovský svolal a ozbrojil své služebníky, se kterými potom číhal v lese na Grázla. Ten mezitím v panském přestrojení vylákal ze správce klíče a onu zámeckou pokladnu vyloupil.
 

Životní příběh mordýře a lupiče J. J. Grasela

Jméno loupežníka Johanna Georga Grasela dalo vzniknout hanlivému označení "grázl". Jan Jiří (Johann Georg) Grasel se narodil 4. dubna 1790 v Nových Syrovicích, které se nacházejí asi třicet kilometrů od Třebíče. Jeho rodiče vykonávali práci rasa a k živnosti si přilepšovali krádežemi. V obci byli společensky na úrovni posledního žebráka a lidé se jich stranili. I syn Jan Jiří a mladší dcera Anna Marie chodili žebrat a po vzoru rodičů také kradli. Grasel už jako devítiletý strávil několik dní v šatlavě. V patnácti letech se "Jenda Jirka" zúčastnil první loupežné výpravy – do statku v Raabsu, kde ukořistil spolu s dalšími kumpány jednu cíchu a dvě prostěradla. Další rok už měl na kontě šest podobných zločinů. Později dal dohromady vlastní bandu lotrů a stal se "profesionálním loupežníkem". Přidávala se k němu nejrůznější chátra – dezertéři z armády, vandrovníci, žebráci, rasové. Banda, která obvykle čítala kolem dvou desítek členů, měla svůj rajón na obou stranách moravsko-rakouské hranice právě v místech, kudy dnes vedou Graselovy stezky.

Banda většinou postupovala tak, že si vytipovala dům, který jim stálo za to vykrást. Ideální bylo stavení stojící stranou ostatních a obývané osamělou či starší osobou. Bralo se všechno, co se dalo odnést – peníze, šatstvo, nádobí i domácí nářadí. Věci pak lupiči přenechávali za velmi nízké ceny překupníkům. Aby majitelé domů prozradili úkryt svých cenností, často je bili nebo umlátili k smrti. V roce 1811 ubili šedesátiletou švadlenu, o rok později se dopustili vraždy na pětašedesátileté vdově. Další vražda se odehrála u obce Vitis poblíž Waidhofenu. Opilý Grasel okradl a ubodal nožem muže, jež ho napomenul za hlučné chování. Roku 1813 naverboval Grasel do armády, ale poté, co okrádal ostatní vojáky, skončil ve vězení. Z temnice se mu však podařilo utéci a skrýval se v lesích. Po zběhovi bylo vyhlášeno intenzivní pátrání.

Podařilo se jej dopadnout v hostinci rakouském Mörtersdorfu, a to díky lsti „policejního důvěrníka“ Davida Mayera, kterému se podařilo dostat se Graselovi do přízně a poté ho ve spolupráci s policií podrazil. Za dobrý skutek Mayerovi vyplatili takovou částku, že si mohl otevřít hospodu ve Slavonicích. Grasel čekal na soud v žaláři přibližně dva roky, než se podařilo zjistit rozsah jeho zločinů. Jeden z nejobávanějších zločinců v historii rakouského mocnářství zemřel v lednu 1818 na šibenici ve věku 27 let.

Celý popis
Naposledy změněno: 19. 5. 2019
7.5.
8.9.
Interaktivní výstava Leonardo v Českých Budějovicích

Interaktivní výstava Leonardo v Českých Budějovicích

České Budějovice, Jižní Čechy
15.5.
8.9.
Svět kostiček - výstava v Jihočeském muzeu

Svět kostiček - výstava v Jihočeském muzeu

České Budějovice, Jižní Čechy
18.4.
27.10.
Johann Steinbrener: příběh vimperského knihtisku

Johann Steinbrener: příběh vimperského knihtisku

České Budějovice, Jižní Čechy
6.4.
6.4.
Řemesla a živnosti v Českých Budějovicích

Řemesla a živnosti v Českých Budějovicích

České Budějovice, Jižní Čechy

Ubytování a restaurace v okolí