Barokní 35 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci je nejvelkolepější a nejvyšší stavba svého druhu v České republice.
Sloup byl posvěcen v roce 1754 za přítomnosti císařovny
Marie Terezie a v roce 2001 byl zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Sloup byl budován v letech 1716–1754 a patří k posledním příkladům skutečné vlny barokních morových, mariánských a čestných sloupů a svou výtvarnou koncepcí se výrazně odlišuje od všech podobných monumentů, charakteristických pro interiéry především středoevropských měst. Měří
35 metrů a
v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří
18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále
sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové
sousoší Nejsvětější Trojice.
O zápis mezi památky UNESCO usiluje rovněž
šest barokních kašen s bohatou figurální výzdobou, rozmístěných v různých místech historického centra. V jejich antických názvech – je tu kašna Merkurova, Caesarova, Neptunova, Herkulova, Jupiterova a kašna Tritonů – se odráží mýtus o založení Olomouce Juliem Caesarem. Celou kolekci měla korunovat sedmá Arionova kašna, nakonec však ozdobila hlavní náměstí až v roce 2002 a má podobu ryze moderní.
Sloup Nejsvětější Trojice jako součást UNESCO
Sloup Nejsvětější Trojice podtrhuje vynikajícím způsobem hlavní náměstí jednoho z nejvýznamnějších moravských
měst. Stavěl se několik desetiletí a vysvěcen byl roku 1754. Tato okázalá oslava církve a víry a vyjádření vděčnosti za ukončení dvou morových vln na Moravě z počátku 18. století je
dílem kamenického mistra Václava Rendera, kamenné sochy s náboženskou tematikou jsou od sochaře Ondřeje Zahnera a dalších moravských umělců. Vrcholové sousoší z tepaného pozlaceného měděného plechu je prací zlatníka Šimona Forstnera. Sloup je
mimořádný nejen svými rozměry (měří 35 metrů a kruhová základna má průměr 17 metrů) a bohatou sochařskou výzdobou, ale i vysokou
kvalitou uměleckého provedení a kombinací užitých materiálů. Výjimečné je rovněž umístění malé centrální kaple
s reliéfy do těla sloupu.
Sloup Nejsvětější Trojice v
Olomouci má
vysokou míru autenticity. Jeho současná forma a vzhled věrně odpovídají původnímu návrhu a od doby vzniku neprošla žádnými změnami. ,
V souladu s Úmluvou o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví zapsal Výbor
Světového dědictví UNESCO dne 2. prosince 2000 Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci do Seznamu Světového dědictví (SD). „Zápis do tohoto Seznamu potvrzuje výjimečnou a universální hodnotu kulturního nebo přírodního statku, která vyžaduje
ochranu v zájmu celého lidstva“.
Rekonstrukce Sloupu Nejsvětější Trojice
Sloup Nejsvětější Trojice v
Olomouci projde
rozsáhlou opravou, která by měla trvat dvě stavební sezóny. Zahájení a průběh restaurování ovšem zatím nelze úplně přesně určit. Nepochybně se musí počítat s
lešením okolo sloupu, ale detaily zřejmé ještě nejsou. Zahájení rekonstrukce by
mohlo začít již v roce
2023.