Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.
Naučná stezka
Božídarské rašeliniště vede částí Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, které bylo dle Ramsarské úmluvy vyhlášeno
mezinárodně významným mokřadem. Rašelina, organická hmota vznikající z rostlinných společenstev nenáročných na minerální živiny za nadbytku vody a za ztíženého přístupu vzduchu, pokrývá rozsáhlá území
Krušných hor. Můžete zde vidět
rašelinu ve všech fázích - nenarušenou, současně těženou a vytěženou, postupně zarůstající.
Zdejší bohaté zásoby byly
objeveny v 18. století a původně se rašeliny používalo pro topení. Nejprve bylo nutné rašeliniště odvodnit, odlesnit a zajistit přístupové cesty pro odvoz a manipulaci. To vše trvalo 1-2 roky, poté se teprve mohlo začít těžit. V 19. století, kdy byla
v okolí Božího Daru ukončena těžba cínu a stříbra, se těžba rašeliny stala jedním z hlavních zdrojů obživy místních obyvatel.
Božídarské rašeliniště se rozkládá
na ploše 930 ha. V roce 1965 bylo vyhlášeno státní přírodní rezervací a je dosud nejrozsáhlejší rezervací Karlovarského kraje. Nepřehlédnutelnou dominantou rašeliniště je
hora Špičák (1 115m), čedičová kupa pocházející z druhohor a mladších třetihor. V roce 1972 zde byla vystavěna
naučná stezka. Začíná a končí v obci Boží Dar, centru zimních i letních sportů, a provede vás
nejhodnotnější částí rašeliniště. Respektujte prosím chodníčky, po kterých je stezka vedená – výška rašeliny je v rozmezí 0,5 až 3,8m a chodníčky tak chrání nejen tyto vzácné rostliny, ale zároveň i vaše zdraví.
Na 3,2 km dlouhé trase najdete 12 naučných zastávek, kde se můžete seznámit se zajímavostmi tohoto rostlinného společenstva. První cedule je umístěna před radnicí na náměstí, poslední označuje křižovatku, odkud se můžete napojit na další naučnou stezku
Blatenský příkop. Jednou ze zajímavostí rašeliniště je např.
výskyt střevlíků, kteří z Krušných hor vymizeli v souvislosti s těžbou rašeliny, zejména díky odvodňování rozsáhlých území. Božídarské rašeliniště bylo
jediné, které se nepodařilo vysušit.