Krajina polí, luk, pastvin, lesních porostů, parkových krajinných prvků v okolí Kladrub nad Labem slouží již půl tisíciletí k chovu unikátního starokladrubského koně. V červenci 2019 byla tato oblast zařazena na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v
Kladrubech nad Labem se nachází v nížině v oblasti středního
Polabí. Je krajinou, na které se rozkládají
pole, louky, ohrazené pastviny, krajinářský park, zalesněné území, ale také
budovy a zemědělské usedlosti. To vše se vyvinulo s ohledem na hlavní cíl, chov a výcvik starokladrubských koní, kteří byli používáni při ceremoniích habsburského císařského dvora. Císařský hřebčín byl založen v roce
1579 a od té doby se věnuje tomuto úkolu. Tradice chovu koní v
Kladrubech nad Labem tak sahá minimálně do poloviny 14. století.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Dnes chová Národní hřebčín přibližně
500 starokladrubských koní. Z toho 250 koní je přímo v Kladrubech a 250 koní ve
Slatiňanech.
Kladruby nad Labem lze považovat za výjimečný příklad krajiny, která byla soustavně a
záměrně upravována v průběhu staletí, aby sloužila účelu chovu a výcviku tažných ceremoniálních koní, čímž mimořádně odráží vývoj Habsburků a jejich reprezentačních potřeb v době, kdy byly absolutistické monarchie na vzestupu.
Dochovaná kulturní krajina reprezentuje využití a záměrnou úpravu geomorfologických vlastností a environmentálních zdrojů oblasti při řece v průběhu staletí za účelem chovu koní. Mimořádný příklad lidské interakce s prostředím zaměřeným na chov a výcvik starokladrubských koní představuje i
architektura hřebčína a závislé vesnice spolu s místními znalostmi a
způsobem života závislým na provozu hřebčína a chovu koní.
Kulturní krajina okolí
Kladrub nad Labem klade důraz na úlohu, již hráli
koně v lidských dějinách a vývoji, což je aspekt lidské kultury, kterému bylo až dosud věnováno málo pozornosti. Jde o jednu z nejcennějších institucí na
chov koní v Evropě. Zhruba tři sta let jej provozovali Habsburkové a rozvíjel se v době, kdy koně plnili klíčovou úlohu v dopravě, zemědělství, při podpoře vojska a reprezentaci aristokracie.
Krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem v UNESCO
Návrh na zapsání na seznam UNESCO nesl název
Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Jedná se o louky a pastviny v rozloze 1 310 hektarů. Ze severu je území ohraničeno blokem smíšeného lesa, z jihu okrasným parkem zvaným Mošnice.
Základem pro úspěšný zápis byl rok 1995, kdy byl hřebčín v Kladrubech nad Labem a ve Slatiňanech s kmenovým stádem starokladrubských koní prohlášen za kulturní památku. V roce 2002 pak byl hřebčín povýšen na stupeň nejvyšší ochrany v rámci ČR, národní kulturní památku. Nejintenzivnější období přípravy nominace pak započalo rokem 2015, kdy byla vyhlášena památková zóna Kladrubské Polabí. Po návštěvě areálu hodnotící komise se
Národní hřebčín Kladruby nad Labem spolu s loukami a pastvinami se dne
6. 7. 2019 zařadil na
Seznam světového dědictví UNESCO.