Raně barokní nový zámek v Hořovicích vybudoval zřejmě Ignác Bořita z Martinic jako náhradu starého zámku v roce 1652. Postupně byl klasicistně rozšiřován. Pilíře plotu dělící čestný dvůr od parku a Sluneční bránu zdobí sochy z dílny Matyáše Brauna.
Exilová rezidence posledního hesenského
kurfiřta v Hořovicích. Původně barokní stavba upravovaná v 19. století. První prohlídková trasa nabízí v bohatě vybaveném interiéru
putování zámeckou historií, druhá trasa pak seznamuje veřejnost s tím,
jak se bavili malí aristokraté. Šlechtické hry a hračky z období od 17. do 20. století tu budí zaslouženou pozornost.
Prohlídkové okruhy:
I. Život na panském sídle - Reprezentační prostory představují historii zámku v 18., 19. a první polovině 20. století. Prohlídka zahrnuje schodišťovou halu s barokní freskou, Hlavní (Recepční) sál, Červený a Zelený salónek, velkou jídelnu, oválnou knihovnu, hernu, Zlatý salónek a lázeň kněžny v prvním patře v kontrastu místností služebnictva v přízemí.
Vstupné plné 160 Kč
Vstupné snížené 130 Kč
Vstupné děti 6-17 let 50 Kč
II. Nový zámek – Tato prohlídka obsahuje trasu "Život na panském sídle" rozšířenou o ostatní salóny tzv. čestného patra. Uvidíte všechny autenticky vybavené reprezentační, společenské a soukromé pokoje v patře a prostory pro služebnictvo v přízemí. Součástí prohlídky je kaple, apartmá knížete, apartmá kněžny, Recepční sál, soukromé pokoje posledních majitelů v jižním křídle, jídelní výtah ... Vzhledem k rozsahu a délce prohlídky nedoporučujeme návštěvu dětí a obtížně se pohybujících osob.
Vstupné plné 240 Kč
Vstupné snížené 190 Kč
Vstupné děti 6-17 let 70 Kč
Z historie zámku
Roku 1626 koupil hořovické panství se
starým zámkem nechvalně známý Jaroslav Bořita z Martinic. Ve druhé polovině 17. století již starý zámek nevyhovoval soudobým nárokům šlechty, která proto přikročila k výstavbě zámku nového. Rozlehlý zámek nechali vystavět na počátku
18. století pánové z Vrbna a Bruntálu v barokním stylu. Hrabě Rudolf z Vrbna byl mimořádně vzdělaným mužem s hlubokým profesionálním zájmem o přírodní vědy. Hanavská knížata patřila k staré německé šlechtě a Friedrich Wilhelm byl posledním kurfiřtem Hesenským. Oba rody
rozvíjely na Hořovicku výrobu litiny, jejíž význam
dosahoval evropské úrovně již v 19. století.
Svoji současnou podobu objekt získal díky několika přestavbám
z 2. poloviny 19. století, kdy celé panství koupila hesenská knížecí
rodina pánů z Hanau, v jejímž majetku zůstal až do roku 1945. Poslední majitel zámku, hrabě Jindřich z Hanau–Schaumburgu se
za druhé světové války jako voják aktivně zapojil do akci německé armády. Proto mu v červnu 1945 byly majetky na základě Benešových dekretů zkonfiskovány. Hořovický nový zámek zabral na
tři červnové týdny roku 1945 oddíl sovětské armády, který jej vyraboval a značně zdevastoval.
Z této rány se pak zámek ještě dlouho vzpamatovával. Dnes je státním majetkem.
Zámecký park se Sluneční branou
Park v přírodně krajinářském stylu má
bohatou kolekci domácích i zahraničních dřevin. Překrásná pozdně
barokní Sluneční brána je zasazena do pilířů nesoucích sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Z této proslulé dílny pocházely všechny sochy v parku. Za Rudolfa z Vrbna (kolem roku 1800) byla provedena poměrně
citlivá úprava francouzského parku na park přírodně krajinářský, přičemž hlavní lipová alej a ostatní cesty zůstaly zachovány. Úpravy za dědiců knížete Fridricha Wilhelma Hessenského, byly poznamenány necitlivostí a
nedostatkem odbornosti. V letech
1908 – 1917 byl vybudován obdélníkový
rybník za zámkem vlevo od osové aleje. Plocha dna rybníka byla 3 760 m2 a hloubka 0,80 m. Z vykopaného materiálu byla nad severozápadní hrází rybníka upravena
dvoustupňová terasa, zpevněná na vnější straně výsadbou dřevin a na vnitřní straně vydrnováním. V důsledku
špatně provedených betonářských prací rybník ztrácel vodu. Proto byl o několik let později beton vytrhán a dno rybníka zatravněno.
Poplatné zájmům majitele zámku bylo i
vybudování tenisového kurtu ve východní části parku vlevo od osové aleje roku 1909 a dalších staveb, které převážně již zanikly nebo jsou v dezolátním stavu. Za
posledního majitele Jindřich Schaumburka byl v letech
1939 – 1940 vybudován
bazén na koupání na jižní straně parku.