Kraj blanických rytířů, Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí. Území ceněné z přírodního, geologického i historického hlediska se nachází v centrální oblasti Čech, které leží převážně v okrese Benešov.
Jedná o oblast
geologicky velmi zajímavou a pestrou, vhodnou pro geoturistiku a proto v roce 2014 získalo toto území titul národní geopark. Geologický podklad
Kraje blanických rytířů tvoří z velké části
moldanubikum, které je
nejstarším stavebním kamenem Českého masívu – okna do geologických základů střední Evropy. V jeho srdci tyčí se dvojvrší
Velkého a
Malého Blaníku, které dalo celému kraji jméno.
Na vrcholku Velkého Blaníku, v místech kde dnes stojí rozhledna, která skýtá návštěvníkům romantický pohled na zdejší krajinu, jsou
pozůstatky keltského hradiště, jehož historie sahá až do 5. století před naším letopočtem. Velký Blaník je však znám především díky
pověsti o spícím vojsku, jejíž kořeny sahají do 15. století. V 19. století se stala tato pověst i hora Blaník jedním z českých národních symbolů.
Ke Kraji blanických rytířů neodmyslitelně patří
městečka, vesnice a samoty, které si dodnes zachovaly svůj původní ráz typický pro střední Čechy. Jsou součástí půvabné
mozaiky krajiny doplněné řekou Blanicí, celou řadou potoků, rybníků a rybníčků, lesy, remízky, poli a loukami. Na romantické vzezření Podblanicka má velký vliv i
množství drobných sakrálních objektů, kapliček, křížků a zvoniček, které jsou rozmístěny v krajině.
Geomorfologické zajímavosti
Geopark v jádru leží na území
Vlašimské pahorkatiny. Středem území geoparku od jihojihozápadu k severoseverovýchodu prochází systém geologických zlomů, zvaný
Blanická brázda. Brázdy jsou významným fenoménem prvohorního variského vrásnění. Blanickou brázdu můžeme sledovat z jihočeské kotliny od
Českých Budějovic přes
Mladou Vožici a potom dále
údolím řeky Blanice (která dala brázdě jméno), až k jejímu ústí, poté je v krátkém úseku protékána řekou
Sázavou a pokračuje
podél říčky Výrovky až k Pečkám v
Polabí. Celá má délku asi 65 km. Nejvýrazněji je
propadlina Blanické brázdy vyvinutá
mezi Miličínem a Řísnicí, kde dosahuje šíře 15 km. Významným fenoménem je pruh permských ostrůvků, který se táhne podél západního okraje Blanické brázdy. Jedná se o
pozůstatky prvohorních usazenin, které nebyly v pozdějších geologických obdobích přeměněny (metamorfovány). Největší z těchto "
ostrůvků" leží mezi
Českým Brodem a Stříbrnou Skalicí. Další menší jsou například u Divišova a Chobota.
Permské souvrství u Chobota je
mimořádné přítomností sloje černého uhlí, která byla krátce před sto lety těžena.
V okolí se vyskytuje
červený pískovec, který dává
charakteristickou barvu polím. Dříve se v lomu nedaleko Nesperské Lhoty těžil a využíval k tvorbě sochařské výzdoby a různých
ozdobných stavebních prvků (například v areálu
vlašimského zámku a parku, Modrá kaplička ad.).
S vytvořením Blanické brázdy souvisí též
vznik četných menších rudních ložisek. Starší pukliny a zlomy byly později místy vyplněny křemennými žilami. Tato rudní ložiska byla v minulosti většinou těžena. Mezi nejvýznamnější lokality, pokud jde o těžbu
zlata, patřil
Důl Roudný, jehož někdejší výsypka je nyní chráněna jako přírodní památka. U
Ratibořských Hor, Staré Vožice a Na Stříbrné u
Českého Šternberka bylo těženo
stříbro, u
Zvěstova olovo, měď a zinek.
Co je geopark
Termín geopark označuje území, které poskytuje
obraz o geologickém vývoji Země a ukazuje vliv místního přírodního bohatství na ekonomický a kulturní rozvoj společnosti. Geopark naopak
není další forma zvláště chráněného území, nepřináší obcím ani podnikatelům žádná omezení. Jeho hlavním smyslem je
propagace území směrem k turistům, kteří cestují za poznáním.