Festival otevřených budov je dnes již tradičním architektonickým svátkem, který umožňuje zdarma prozkoumat skryté poklady města a užít si neopakovatelnou atmosféru pospolitosti a nadšení z poznávání míst.
O víkendu 18. – 19. května 2024 se otevřou běžně nepřístupné budovy a prostory, více než 100 architektonických skvostů.
Festival nabízí dále v týdnu od 13. května doprovodný program v podobě přednášek, debat a procházek po Praze. Open House Praha nechá nahlédnout do budov spojených s významnými českými architekty, jejichž životní jubilea si letos připomínáme – například Josefa Fuchse, Oldřicha Tyla, Adolfa Benše, Josefa Fanty, Jana Gillara, Karla Hubáčka a dalších. Současně se bude věnovat tématu proměn města, architektury a veřejného prostoru v posledních deseti letech i přístupnosti a otevřenosti města všem skupinám obyvatel.
Během festivalového víkendu bude otevřeno několik funkcionalistických skvostů, které připomínají významné československé architekty. Tou první je budova bývalé restaurace zimního stadionu Štvanice od Josefa Fuchse (*130 let). Stadion v minulosti několikrát sloužil jako místo konání mistrovství světa v hokeji a po roce 1959 byl využíván jako místo bruslení pro veřejnost. Jeho stav ale postupně chátral a roku 2011 byl i přes svou památkovou ochranu zbourán. Ušetřen zůstal jen objekt kavárny, kde dnes sídlí klub Fuchs2.
Návštěvníci se budou moci podívat i do technického zázemí nebo na střešní terasu Veletržního paláce, jedné z realizací architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla (*140 let). V seznamu budov je ještě jedna nenápadná realizace od architekta Oldřicha Tyla – Garáže Pod Slovany na Novém Městě.
Během víkendu zájemci nahlédnou i do Základní školy a Mateřské školy Bílá, označované jako malý klenot československého funkcionalismu, který vynesl svému velmi mladému autorovi Janu Gillarovi (*120 let) mezinárodní uznání.
K zástupcům českého funkcionalismu patří také stavby od Adolfa Benše (*140 let) jako budova Elektrických podniků Praha – Bubenská 1 a Terminál 4 na Letišti Václava Havla.
Letošních 70 let od úmrtí Josefa Fanty připomene festival zpřístupněním neorenesanční budovy Hlávkovy studentské koleje, která byla slavnostně otevřena před 120 lety. Po několikaleté rekonstrukci budou otevřeny úchvatné secesní prostory v severním křídle Fantovy budovy Hlavního nádraží. K nahlédnutí bude i vládní salonek na 1. nástupišti, kde trávil čas při čekání na vlak císař František Josef I. nebo prezident T. G. Masaryk. Fantovo dílo připomene i budova Ministerstva obchodu a průmyslu ČR s ikonickou prosklenou kopulí, do které budou moci lidé v rámci festivalu vystoupat.
Posledního letošního jubilanta Karla Hubáčka (*100 let) připomene netradiční umělecký prostor Divadla DISK se střechou ve tvaru ponorky. Návštěvníci si budou moci prohlédnout nejen divadelní zázemí, ale i spletité podzemní chodby, jejichž historie sahá až do dávných středověkých dob. Karel Hubáček se také podílel se svým architektonickým ateliérem SIAL na rekonstrukci již zmiňovaného Veletržního paláce.
Novinky
Festival Open House Praha nabídne v programu více než 35 novinek na území 13 městských částí. Jednou z nich je například honosný Palác První české zajišťovací banky na Smetanově nábřeží ve stylu florální secese, který dnes obývá Goethe-Institut. Foyer budovy bude navíc patřit výstavě Fotoalbum rodiny Kafkových, která nabídne mnoho dosud nepublikovaných fotografií ze života rodiny Franze Kafky, a připomene tím letošních 100 let od jeho úmrtí.
Další z novinek je Palác Škodových závodů, nynější sídlo Magistrátu hlavního města Prahy, které vzniklo podle návrhu významného českého architekta Pavla Janáka. V rámci festivalu budou k vidění reprezentativní Škodovy salonky s mimořádnou umělecko-řemeslnou interiérovou výzdobou a zrestaurovaným dobovým mobiliářem.
Návštěvníkům se mimořádně otevře i velkolepá neorenesanční budova Staroměstské tržnice v Rytířské ulici. Ta vznikla podle návrhu Jindřicha Fialky, architekta vodárenské věže na Letné.
Součástí letošního programu je Palác Městské pojišťovny na Staroměstském náměstí, kde dnes sídlí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Autor návrhu této secesní budovy Osvald Polívka tehdy ke spolupráci přizval největší jména tehdejší výtvarné scény, a díky tomu zde můžeme dodnes obdivovat sochařská díla Bohuslava Schnircha nebo Ladislava Šalouna. Malebné atrium a prostory Knihovny Václava Havla zpřístupní klasicistní Deymův palác, v němž měl po roce 1989 svůj byt i Karel Schwarzenberg, jehož rodině palác patří. V blízkosti rušného náměstí Republiky se otevře i Měšťanský dům, dnes sídlo Domu zahraniční spolupráce, který je významnou pozdně klasicistní památkou. Letos se festivalu poprvé podařilo získat přístup i do kubistické soukromé vily Na Libušince, jedné z trojice unikátních obytných domů na Rašínově nábřeží, za jejímž návrhem stál významný český architekt Emil Králíček, mj. autor ikonické kubistické lampy na Jungmannově náměstí.
Poprvé do programu festivalu se připojí i několik budov v rámci areálu Pražského hradu. Navštívit bude možné například Prezidentskou rezidenci. Původně ji navrhl architekt Pavel Janák pro Edvarda Beneše, který se ale dokončení nedočkal, a tak dům využívali až komunističtí prezidenti. Od roku 1989 dům téměř nebyl obýván a sloužil většinou jako zázemí pro tiskové konference nebo jednání. V posledních letech však prošel rozsáhlými rekonstrukcemi, při kterých se dbalo na zachování původních Janákových prvků. Návštěvníkům se otevře i další mimořádný objekt v Královské zahradě – Nová oranžerie od Evy Jiřičné, patronky festivalu. Stavbu této high-tech budovy ze skla a oceli iniciovala manželka prezidenta Olga Havlová. Poslední otevřenou budovou na Pražském hradě pak bude Lobkowiczký palác, který v sobě elegantně mísí stavební prvky renesance i baroka. Dnes je palác jedinou soukromě vlastněnou částí Pražského hradu, která slouží jako muzeum s cennou sbírkou rodiny Lobkowiczů, jež je považována za největší a nejstarší soukromou uměleckou sbírku v České republice.
Jeden z největších moderních archivních areálů světa na pražském Chodovci letos oslaví 30 let od svého otevření a při té příležitosti budou moci zájemci nahlédnout do jeho útrob. Zpřístupněny budou Národní archiv a Státní oblastní archiv v Praze. Dominantou stavby jsou tři vysoké depozitární bloky s nápadným barevným keramickým obkladem, které ční nad okolní zástavbou. Návštěvníci si mohou projít místní knihovnu, ale také zdejší kinosál, badatelny, depozitáře či dezinfekční linku pro archiválie.
Poprvé bude zpřístupněna i monumentální trojkřídlá historická budova Národního archivu umístěná na třídě Milady Horákové v Dejvicích, v níž dnes sídlí ředitelství, knihovna a I. oddělení archivu. Během festivalové prohlídky bude možné nahlédnout i do bývalého bytu ředitele archivu a vystavena bude faksimile tzv. Zlaté buly sicilské, vydané 26. září 1212 v Basileji, která je dokumentem prvořadého významu pro české panovníky a české země.
I v letošním ročníku se organizátoři snaží bořit bariéry a otevřít město pro všechny. Přístupnost je jedním z hlavních témat a prolínat se bude napříč celým programem – ať už formou speciálních prohlídek pro návštěvníky se zrakovým postižením, neslyšící a děti, debaty o přístupnosti města, workshopu věnovanému fyzické přístupnosti budov či interaktivní městské hry Open Senses.
Od 13. května se otevře v prostorách Kampusu Hybernská (Hybernská 998/4, Praha 1) festivalové infocentrum a nabídne možnost zakoupení Festivalového průvodce, limitované edice merchandise i dalších materiálů. Otevírací doba: po–pá 10–18 hodin, so–ne 9–19 hodin.