Galerie hlavního města Prahy představuje po dlouhé přestávce akvizice, které získala za posledních pět let.
Zprvu jsme díky úsporám z běžného provozu uskutečnili nákup některých děl, která byla součástí dlouhodobé expozice Po sametu v domě U Zlatého prstenu. Tehdy se koncepce výstavy zakládala na řadě děl zapůjčených z majetků autorů s příslibem, že se stanou předmětem postupných nákupů. To se bohužel mnoho let nedařilo pro nedostatek financí. Když jsme v roce 2013 stabilizovali rozpočet natolik, že se nám podařilo realizovat alespoň několik důležitých nákupů z tohoto souboru, rozhodli jsme se takto postupovat i v následujících letech. Bylo by to však zdlouhavé a klopotné naplňování našich sbírek a záviselo by zcela na našem hospodářském výsledku.
Situace se radikálně změnila, když nám náš zřizovatel vyčlenil v roce 2014 přímé investiční prostředky na nákup děl, která by měla postupně „modelovat“ naši poněkud široce rozkročenou, ale velice nahodile utvářenou sbírku. Vznikala totiž nárazově už od 80. let 19. století s prvními snahami o zřízení metropolitní galerie, kdy spolu s občasnými nákupy bylo město obdarováváno samotnými umělci, kteří usilovali o založení městské galerie. Váhavý přístup ke vzniku instituce měl za následek další neorganické soustřeďování děl bez ohledu na skutečnou kvalitu a přínos. Později po ustanovení poradenského sboru, který měl pečovat o akvizice, byl průběh nakupování ovlivněn diktátem úřadujících členů sboru. Situace se nezměnila ani po zřízení GHMP v roce 1963, kdy se odborníkům uvnitř instituce dařilo jen zřídka prolomit příval tvorby oddaně oslavující režim a jeho „výdobytky“.
Teprve v 80. letech 20. století, kdy v
GHMP proběhla řada významných hodnotících výstav, došlo k jistému obratu a díky těmto výjimečným projektům se podařilo získat z pozůstalostí a ateliérů celou řadu děl, která tvoří základ našeho dalšího usilování. Je třeba brát v úvahu, že se státní, regionální ani městské galerie v době neexistence zdrojů na nákupy během celých 90. let 20. století a počátku 21. století nemohly zúčastnit vznikajícího trhu s uměním, a tak je zcela minula vlna restitucí, která přinesla neuvěřitelné množství vynikajících děl zejména z meziválečné éry, jež pak putovala většinou do soukromých sbírek. Galerie, které stejně jako GHMP mají jen málo příkladů z tohoto důležitého období, tak musely rezignovat na snahu scelit tyto své kolekce a vytyčit si nové cíle v akvizičním programu. V našem případě tak bylo logické zabývat se především druhou polovinou 20. století a navazujícím začátkem století 21. I když se zejména nabídka z 60. let 20. století také velice úží, ještě zbývá šance důstojně reprezentovat toto klíčové období především díky velkorysosti samotných příslušníků této generace.
Náš výstavní program se z velké části soustřeďuje na
neokonstruktivismus, geometrii a minimalismus a na rozmanité trendy, které je dál rozvíjejí. Tam je dnes zásadní zdroj našich zisků, které spolu s konceptuálními a postkonceptuálními díly představují další pilíře sbírky, kterou bychom v budoucnu mohli prezentovat jako stálou expozici. Dalším významným zdrojem nových děl jsou
výstavy cyklu Start up, který už mnoho let mapuje začínající umělce na české scéně. Nejsme však zcela odkázáni jen na vlastní zdroje financí a díky velké vstřícnosti samotných umělců jimi býváme často obdarováni některým z vystavovaných děl. Objevují se i první vlaštovky korporátní podpory, které si zaslouží rovněž velkou pozornost a úctu, jelikož v našem prostředí zůstávají tito donátoři stále ojedinělými příklady sociální odpovědnosti.
Jedním z našich posledních dárců byl také sochař, básník a spisovatel
Jan Koblasa (5. října 1932 – 3. října 2017).
DOPROVODNÝ PROGRAM K VÝSTAVĚ: Komentované prohlídky čt 15. 2. 2018, 18:00 komentovaná prohlídka s umělci a kurátory
čt 12. 4. 2018, 18:00 komentovaná prohlídka s umělci a kurátory
Sobotní výtvarné workshopy so 27. 1. 2018, 13:00–18:00 Výtvarný jazyk v prostoru, Městská knihovna – 2. patro
so 3. 3. 2018, 13:00–18:00 Struktury paměti, Městská knihovna – 2. patro
so 7. 4. 2018, 13:00–18:00 Syntéza světů, Městská knihovna – 2. patro