Prohlídková trasa „Život Petra Voka“ vás zavede do nejintimnějších prostorů Petrova života. Z unikátního Stromového sálu vystoupáte po schodech do prostor západního hradního křídla, které až do konce 16. století sloužilo jako fraucimor. Odtud se prochází nevelkou chodbou do ložnice Petra Voka s původním štukovým i renesančním kazetovým stropem a nástěnnými malbami.
Dále je k vidění lovecký salon a portrétní galerie rodu Paarů. Prohlídka zámku končí ve velkém tzv. Vokově svatebním sále, jehož stěny pokrývá 460 m² vzácných nástěnných maleb.
Renesanční zámek je výraznou dominantou města Bechyně. V roce 1269 město koupil král Přemysl Otakar II. a na strmém ostrohu mezi řekou Lužnicí a Smutným potokem nechal vystavět hrad. Mezi majitele Bechyně patřili páni ze Šternberka, Kryštof ze Švamberka a Petr Vok z Rožmberka. Všichni patřili k nejvyšší české šlechtě, díky této skutečnosti vděčí Bechyně za svůj stavební rozvoj. Petr Vok koupil Bechyni roku 1569, kde se i oženil s mladičkou Kateřinou z Ludanic. Brzy nato byl původní gotický hrad přeměněn v reprezentační renesanční zámek. Nově vzniklé nádvoří vyzdobil pozoruhodnými velkolepými malbami pravděpodobně Gabriel de Blonde.
Mezi největší zajímavosti zámku patří unikátní pozdně gotický Stromový sál, klenutý na střední sloup v podobě kmene stromu, s žebry napodobujícími suché sukovité větve. V západním křídle zámku se zachovala část vzácné žebrové klenby. Renesanční přestavbě náleží tzv. Jelenice ve východním křídle a nad ní je místěna Svatební síň Petra Voka s bohatou malovanou nástěnnou výzdobou. Toto dílo Bartoloměje Beránka – Jelínka z roku 1602 vzniklo až za Šternberků. V okenních nikách se nacházejí malby ctností a neřestí, starozákonní postavy a pět vyšších soudců Království českého. V severním křídle najdete zbrojnici s kazetovým renesančním stropem, snad dílo Raimunda Paula z 16. století.
Náročná renesanční výstavba Petra Voka i jeho bohatý společenský život měly však své stinné stránky. Petr Vok se stále víc zadlužoval a když po smrti svého bratra zdědil další dluhy, byl nucen postupně prodávat řadu panství, až došlo i na Bechyni. Tehdy se sem potřetí vrátili Šternberkové, kteří drželi Bechyni až do roku 1761, kdy se dědicem panství stal Jan Václav Paar, jehož potomci spravovali Bechyni až do roku 1948. Za Paarů bylo předhradí přeměněno v park jižní část původního hradu byla zbořena. V podstatě v této podobě se zámek zachoval dodnes. V současné době je zámek soukromým majetkem trvale otevřeným veřejnosti.