Do soutěže bylo v letošním roce nominováno či přihlášeno 80 výtvarníků a skupin. Letošního laureáta vybere odborná mezinárodní porota z těchto kandidátů: Vasil Artamonov a Alexey Klyuykov, David Böhm a Jiří Franta, Václav Magid, Jakub Matuška, Alice Nikitinová.
Ve stejném termínu se bude konat také výstava všech dosavadních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého – Laureáti 20 let, na které budou představeny práce dvaceti dosavadních nositelů ceny. Třetí výroční výstava s názvem Archiv Chalupecký připomene osobnost tohoto českého teoretika a výtvarného kritika. Jindřich Chalupecký by se v letošním roce dožil 100 let, od jeho smrti uplynulo v červnu 20 let.
Letošní laureát bude vybrán v průběhu výstavy a slavnostní ceremoniál spojený s předáním ceny se v centru DOX uskuteční 23. listopadu 2010. Dramaturgem večera se stejně jako v minulém roce stal umělec Michal Pěchouček, laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2003.
Laureát získá šestitýdenní stipendijní pobyt v New Yorku a sto tisíc korun na realizaci výstavy, projektu nebo katalogu během roku 2011.
Cena Jindřicha Chalupeckého byla založena v květnu 1990 z podnětu dramatika a spisovatele Václava Havla, malíře Theodora Pištěka a básníka a výtvarného umělce Jiřího Koláře, se záměrem ocenit nejtalentovanější české umělce do 35 let. Předsedkyní Společnosti Jindřicha Chalupeckého je v současné době Charlotta Kotíková, místopředsedou Tomáš Pospiszyl a výkonnou ředitelkou Lenka Lindaurová.
Finálová pětice
Vasil Artamonov (*1980) a Alexey Klyuykov (*1983) byli vybráni pro konsistentní kvalitu jejich díla, které zahrnuje širokou škálu médií od performancí, instalací, malířství, sochařství až k sociálním projektům. Tito umělci demonstrují hlubokou znalost historie umění a reagují na impulsy z minulosti, hlavně futurismu a suprematismu. Historii umění používají jako rámec svého průzkumu a svou prací reagují na politické otázky související s vývojem demokratických systémů a kapitalistických ekonomií v bývalém sovětském bloku.
Dvojice David Böhm (*1978) a Jiří Franta (*1982) je mezi finalisty již podruhé. Jejich společná práce opět zaujala porotu díky svému dokonalému formálnímu zpracování i pro zaujetí autorů pro sociální a kulturní otázky. Společné projekty jsou inspirovány streetartem a graffiti, reagují na institucionální kontext umění. Komise přihlédla k jejich loňské „neviditelné“ prezentaci, kde bylo možné vidět dílo pouze za účasti diváka. Umělci používají kresbu a instalaci k akcentaci jevů, které zůstávají skryté našemu vnímání.
V případě Václava Magida (*1979) porota ocenila konceptuální kvality jeho práce, schopnost propojování souvislostí a referencí na vysoké intelektuální úrovni, kde s jemnou ironií podrobuje skutečnost racionální analýze a jeho soustředěný zájem o vybrané situace má i sociální přesahy. Porota také ocenila i jeho kurátorskou a teoretickou práci, která je - ať už v kontextu jeho vlastní tvorby, nebo i pro formování místní umělecké scény klíčová.
Jakub Matuška (*1981) uplatňuje ve své práci streetartový přístup v rámci monumentálního malířství. Jeho zajímavá estetika a malířské schopnosti jsou patrné v klasických obrazech na plátně, které přesně kompozičně i formálně buduje. Dosahuje jasného, silného a bohatého výrazu s popově surrealistickým vyzněním. Porotu jeho dílo zaujalo a přesvědčilo svou malířskou kvalitou a osobitou poetikou.
Alice Nikitinová (*1979) transformuje ve svých obrazech, objektech a instalacích každodenní zkušenosti. Vstup do jedné z jejích instalací působí jako bychom se dívali přes zvětšovací sklo. Vytváří abstraktní svět, který je redukovaný až k základům existence. Humorným způsobem a s použitím piktogramů jej vytváří jako protiklad záplavy pohyblivých obrazů a nepotřebných impulsů. Její přístup k malbě zaujal komisi díky soustředěnému přístupu a eliminaci nepotřebných prvků. V mnohých ohledech odkazuje na dílo Kazimira Maleviče a tím ke svému zázemí.