Letos na začátku července se po šesti letech do
Prahy opět sjedou členové okresních, župních a krajských sokolských obcí, aby během vystoupení na
XVI. Všesokolském sletu předvedli to, co tři čtvrtě roku nacvičovali. Nepůjde jen o hromadná cvičení tisíců cvičenců, která se odehrají
5. a 6. července. Součástí oslav bude také
sletový průvod,
divadelní představení, taneční, gymnastická i folklorní vystoupení,
noční výstup na Petřín anebo
promenádní koncert Hudby Hradní stráže a Policie České republiky, který v
sobotu 30. června dopoledne celý program odstartuje. Přijďte se na něj podívat do
Jižních zahrad Pražského hradu!
Prahou projde sokolský průvod
Sokolské týdenní oslavy zahájí
v neděli 1. července tradiční sletový průvod centrem Prahy. Přijďte sokolům ve sletových úborech i v sokolských krojích, s prapory a vlajkami a doprovodem několika dechovek zamávat z chodníků podél trasy, která povede z
Ulice 28. října v dolní části
Václavského náměstí po
Národní třídě a přes Smetanovo nábřeží a Křižovnickou ulici na náměstí J. Palacha a kolem
Rudolfina dál Širokou ulicí do
Pařížské a na
Staroměstské náměstí. Tam bude na pódiu připraven moderovaný program.
Právě na
Staroměstském náměstí (a také na
Malostranském náměstí, v
Tyršově domě na
Malé Straně a v
Edenu) vyrostou čtyři pódia, na nichž se během týdne budou střídat taneční, gymnastické i folklorní skupiny od nás i ze zahraničí. Většina vystoupení zapojí diváky, přihlížející a kolemjdoucí do děje a nabídne jim krátké lekce tance, jógy, rytmické gymnastiky, pohybových variací či divadelní improvizace.
Divadlo, výstavy a hra
Všesokolský slet bude tradičně provázet
kulturní program Kde domov můj. Zahrnuje například divadelní představení nastudované sokolskými spolky v
historické budově Národního divadla, koncerty a divadelní představení na
Nové scéně a na
Piazzettě, a také
komentované prohlídky Národního divadla. Těch se může zúčastnit kdokoliv, ovšem je nutná rezervace předem, pro členy Sokola platí zvýhodněné ceny. Prohlídky se chystají
v pondělí, úterý a ve středu 2., 3. a 4. července vždy od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. Chybět nebudou ani loutková představení pro děti, slavnostní předpremiéra filmu Dobrý život sokola Bendy v
kině Lucerna, přednášky a výstavy. V
Tyršově domě budou k vidění předměty z pozůstalosti Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera i ty, které jsou spojené s historií Sokola a všesokolských sletů. Druhá výstava nabídne přehlídku sokolských odznaků, další výstavu nazvanou
Pod sokolskými prapory si prohlédnete na
Kampě u
Lichtenštejnského paláce. Jeho interiéry si můžete ve
čtvrtek 5. července v době sletu prohlédnout v rámci
dne otevřených dveří.
20 zajímavostí o Sokolu a všesokolských sletech
- Sokol aneb Českou obec sokolskou založili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Stanovy spolku předložili na c. k. místodržitelství v prosinci 1861, ustavující valná hromada se sešla 16. února 1862 – to je také oficiální datum založení Sokola.
- První prapor a návrh prvních krojů namaloval Josef Mánes, později je upravil František Ženíšek. Rudou garibaldovskou košili v barvě svobody doplňovala černohorská čapka s pérem (ostatně od černohorských revolucionářů vzešel i samotný název spolku) a šedá kajda, připomínající kožený kabátec polských kozáků.
- Hlavním heslem, které razil Tyrš, bylo „Tužme se!“, Barák navrhl pozdrav „Nazdar!“, Fügner tykání a oslovování „bratře“.
- První veřejné cvičení se odehrálo již v roce 1862 při svěcení praporu Sokola Pražského, v květnu 1867 se na již neexistujícím Rohanském ostrově v dnešním Karlíně konalo veřejné cvičení s hudbou.
- První všesokolský slet v červnu 1882 na Střeleckém ostrově, kde cvičilo 700 mužů pod vedením náčelníka dr. Miroslava Tyrše, připomněl 20. výročí založení Sokola.
- Kromě první a druhé světové války a doby komunistického režimu, kdy Sokol oficiálně nemohl působit, se slety většinou konaly po šesti letech.
- Díky sokolským organizacím ve Slovinsku, Srbsku, na Slovensku či v Americe tradice sletů pokračovala i v době, kdy se ve vlasti konat nemohly.
- II. všesokolský slet 1891 se uskutečnil během Jubilejní výstavy v Královské oboře.
- III. všesokolský slet 1895 proběhl v době Národopisné výstavy českoslovanské a poprvé se konal na letenské pláni. Poprvé se také v rámci sletu konalo slavnostní divadelní představení Smetanovy Prodané nevěsty.
- V. všesokolský slet 1907 trval čtyři týdny, v doplňkovém programu byl například plavecký závod ve Vltavě.
- Na VI. všesokolském sletu 1912, který se konal na Letné a trval pět týdnů, cvičilo a závodilo přes 30 000 sokolů, diváků přišlo desetkrát tolik.
- VII. všesokolský slet 1920 se konal jako poslední na letenské pláni a zároveň jako první v samostatném Československu. Vystřídalo se přes 100 000 cvičenců, sledovalo je přes 500 000 diváků, přítomen byl i prezident Masaryk.
- VIII. všesokolský slet 1926 se konal na Strahově, počet cvičenců se blížil 150 000, diváků se sešlo 800 tisíc. Součástí sletu byly první sletové lyžařské závody v Jilemnici.
- IX. všesokolský slet 1932 oslavil 100. výročí narození Miroslava Tyrše. Běhu z devíti míst Česka se účastnilo přes 39 000 běžců, v Tatrách a v Krkonoších se konaly zimní sletové hry. Cvičenců přijelo téměř 190 tisíc, diváků bylo přes milion.
- Na X. všesokolském sletu 1938 v době sílící fašistické hrozby cvičilo 350 000 sokolů a sledovalo je přes dva miliony diváků.
- XI. všesokolský slet 1948 se uskutečnil až po únorovém puči komunistů, počet cvičenců překonal půl milionu. Během průvodů došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu Gottwaldovi, následné represe postihly přes 11 000 členů Sokola.
- Důkazem, že Sokol opět vzlétl, byl XII. všesokolský slet 1994. Konal se po 46leté přestávce na Strahově a vystoupilo na něm asi 23 000 cvičenců.
- XIII. všesokolský slet 2000 byl součástí akce Praha – evropské město kultury 2000. Celkem si na Strahově zacvičilo 25 000 lidí.
- XIV. všesokolský slet 2006 se konal opět na Strahově, celkem cvičilo zhruba 20 000 osob,
- XV. všesokolský slet 2012 se konal v Edenu v Praze-Vršovicích, vystoupilo na něm asi 10 500 cvičenců. Historickou premiéru mělo divadelní představení Prodané nevěsty, společně nastudované několika sokolskými soubory z Pyšel, Lázní Toušeň, Slatiňan a pražských Vinohrad.