Úvod > Aktuality > Velké manévry: malá kaple, obří kostel a další „stěhovavé“ stavby

Velké manévry: malá kaple, obří kostel a další „stěhovavé“ stavby

Vydáno 1. února 2016 Památky
Mezi výročími roku 2016 se jako kuriozita vyjímá to, které připadá na úterý 2. února. Přesně před šedesáti lety totiž začal první přesun velké stavby v tehdejším Československu. Na výlet po stopách kaplí a kostelů, které původně stály na jiných místech, než stojí dnes, vás zve portál Kudy z nudy.
Ač se hovoří o první „velké“ stavbě, v centru pozornosti stojí vcelku malá kaple sv. Máří Magdaleny na břehu Vltavy pod Letenskými sadyPraze. Je to kaple-chameleonka. Některé zdroje ji řadí mezi stavby pozdně renesanční, jiné mezi raně barokní. Několik teorií se váže i k tomu, co předcházelo jejímu stěhování v roce 1956 a proč k přesunu vlastně došlo.
 

Kaple na kolejích

Oválná kaple sv. Máří Magdaleny vyrostla v roce 1635 pod klášterní vinicí řádu Křižovníků s červeným srdcem. Prý se u ní rádi zastavovali voraři, později po josefínských reformách sloužila jako sklad dřeva či uhlí a dokonce i jako holubník a ovčín pro majitele blízké plovárny. Od roku 1908 o ni pečuje starokatolická církev; podívat se sem můžete třeba při Noci kostelů a také o Vánocích, kde tu bývají vystaveny arabské jesličky.

V polovině 20. století kapli hrozila kvůli přestavbě nábřeží a budování tramvajové tratě demolice; podle některých pamětníků ale spíš hyzdila skvostný výhled na tehdejší Stalinův pomník na Letné. Ať tak či onak, její záchranu inicioval slavný statik a betonář Stanislav Bechyně – a právě on prý vymyslel způsob, jak kapli přestěhovat o 31 metrů proti proudu Vltavy. Stavba s nově vybudovaným základovým věncem, sevřená v ocelových obručích a zevnitř vyztužená dřevěnými trámy, putovala po kolejích do předpolí Čechova mostu, kam definitivně dosedla 4. února 1956. Kapli to na novém místě docela sluší a historicky první přesun velké zděné budovy v českých zemích dodnes připomínají vitráže v jejích oknech.
 

Další přestěhované kostely

Zdůrazněme slova „zděné budovy“, protože kaple sv. Máří Magdaleny měla několik předchůdců, dřevěných kostelů, které do Česka přicestovaly z Podkarpatské Rusi. Prvenství drží patrně kostel sv. Archanděla Michaelazahradě Kinských na Petříně, který do Prahy přijel roku 1929 z Medvedovcí u Mukačeva. Z obce Velká Kopaňa nedaleko Chustu pochází kostel Všech Svatých; když si tamní lidé postavili nový kamenný kostel, ten starší dřevěný začal chátrat. Před zánikem jej zachránil senátor Václav Klofáč, který jej objevil při své cestě na Podkarpatskou Rus v roce 1927. O tři roky později se kostel přestěhoval do Dobříkova u Chocně. V roce 1936 přijel po železnici do Blanska pečlivě rozebraný dřevěný kostel sv. Paraskivy, který původně stával v obci Nižné Seliště nedaleko Chustu. Z Hliňance u Mukačeva pochází kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem, a několikrát se stěhoval také kostel Proměnění Páně a sv. Mikuláše v Nové Pace, původně zasvěcený Zesnutí Přesvaté Bohorodice. A konečně je tu i kostel sv. Mikuláše v Hradci Králové, byť nepochází z Podkarpatské Rusi, ale z východoslovenské Habury. Tam si mimochodem před několika lety postavili jeho repliku.
 

Nejslavnější stěhování

Když je řeč o stěhování velkých staveb, nesmíme zapomenout na kostel Nanebevzetí Panny Marie, přesunutý při likvidaci starého Mostu. Technicky složitá přeprava vzácného gotického chrámu ze 16. století začala v září 1975, kdy byla 10 000 tun vážící stavba „naložena“ na 53 podvozků, speciálně vyrobených k tomuto účelu v plzeňské Škodovce. Do pohybu se 60 metrů dlouhý a více než 30 metrů vysoký kostel dal 30. září a po zdolání 841 metrů dlouhé trasy dosedl po sedmadvaceti dnech na dnešní místo. Po listopadu 1989 byl znovu vysvěcen a do interiéru se vrátil i původní oltář. Mnozí z těch, kteří jej dnes navštíví, jsou původní obyvatelé Mostu, města, které muselo ustoupit těžbě uhlí. Zajímavým zastavením je nejen pro ně stálá fotografická expozice ve vyhlídkové věži kostela, kde si prohlédnete snímky původního Mostu i jeho bourání, dokumenty o přesunu chrámu, atraktivní fotografie zachycující situaci před a po či záběry nového Mostu a rekultivované krajiny v okolí.
 
Výstava Proměny napříč staletími ve věži kostela v Mostě

Výstava Proměny napříč staletími ve věži kostela v Mostě

Srdečně vás zveme do obnovené vyhlídkové věže kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě s novou stálou fotografickou expozicí "Proměny napříč staletími"

Expozice starého Mostu

Expozice starého Mostu

Nová expozice věnovaná starému Mostu potěší nejen pamětníky, kteří si tak mohou zavzpomínat na známá zákoutí, ale i ostatní zájemce o historické město Most.

Dřevěný kostelík sv. Paraskivy v Blansku

Dřevěný kostelík sv. Paraskivy v Blansku

Jedinou stavbu svého druhu na celé Moravě najdete ve městě Blansko. Jedná se o dřevěný kostelík sv. Paraskivy, který byl do Čech dovezen až z Podkarpatské Rusi. Setkávají se zde všechny generace při bohoslužbách, pobožnostech, koncertech, kulturních akcích, křtech, svatbách i pohřebních obřadech.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie je známý kvůli svému přesunu. Byl přemístěn o celých 841 metrů. Díky tomu je kostel dodnes považován za raritu světového formátu.

Pravoslavný kostel sv. Michala v zahradě Kinských na Petříně

Pravoslavný kostel sv. Michala v zahradě Kinských na Petříně

Na stráni Petřína, v zahradě Kinských, se nachází dřevěný pravoslavný kostelík svatého Michala, který sem byl dovezen až z Podkarpatské Rusi roku 1929. Stavba je celá ze dřeva a patří mezi nejkrásnější lidové stavby tohoto regionu.

Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem

Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem

V severní části obce Kunčice pod Ondřejníkem stojí dřevěný kostelík svatého Prokopa a Barbory z konce 17. století. Kostelík stával na Podkarpatské Rusi v obci Hliňanec a je typickou ukázkou podkarpatskoruské kostelní architektury a jeho inventář zase dokladem řeckokatolického vysvěcení.