Úvod > Aktuality > Dnes je Světový den mokřadů, slaví jej nejen Krkonoše

Dnes je Světový den mokřadů, slaví jej nejen Krkonoše

Vydáno 2. února 2017 Příroda
Světový den mokřadů, který připadá na 2. února, slaví i v Krkonoších, kde jsou mokřady a rašeliniště jedinečnou ukázkou severské přírody ve střední Evropě. Víte, že Úpské a Pančavské rašeliniště jsou dokonce natolik přírodovědecky unikátní, že byla zařazena v roce 1993 v rámci Ramsarské konvence na světový seznam nejvýznamnějších mokřadů světa? V Krkonoších jsou k vidění dva typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště najdete na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi taky kopečky – bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky.
Přírodní rezervace Úpská rašelinaNavíc jako mokřad přeshraniční, česko-polský, který pod oficiálním názvem Subalpínská rašeliniště Krkonoš zaujímá plochu 537 ha. Mokřady a rašeliniště zde můžete potkat na mnoha místech: ze Sněžky nebo Vysokého Kola jsou uprostřed porostů kosodřeviny na Úpském rašeliništi, Obří pláni nebo na Labské a Pančavské louce dobře vidět malá oka vodních hladin, odrážející světlo. Mokřadních stanovišť bez vodních ploch je tu ale mnohem více. Celkem jich v Krkonoších známe na šest desítek o výměře větší než 0,5 ha a hloubce rašeliny nad 0,3 m.

Mokřady mají mimořádný význam – zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Světový den mokřadů má připomenout, proč je potřeba bažiny, slatiny, rašelinišť, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit. Na seznam celosvětově nejvýznamnějších mokřadů je zapsáno i čtrnáct míst z České republiky.

Krkonošská rašeliniště jsou domovem vzácných druhů, mezi nimiž je i řada glaciální reliktů, pozůstatků z dob ledových. Jsou jimi například ostružiník moruška, který v Krkonoších jako na jediném místě na světě vytváří s borovicí klečí endemické společenstvo. Z živočichů je to například pěvec slavík modráček tundrový, který zde hnízdí v počtu pouhých 15-20 párů. Rašeliniště jsou velice citlivá vůči sešlapu. Stejně tak je může poškodit průjezd kola. Proto leží většina krkonošských rašelinišť v 1. zóně KRNAP, kde je pohyb volným terénem zakázán.

Mokřadů je v České republice celá řada, jen několik jich je chráněných podle Ramsarské úmluvy. Patří mezi ně Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybník, Lednické rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Mokřady dolního Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky,  Podzemní Punkva, Krušnohorská rašeliniště, Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa, Horní Jizera. Celková rozloha našich mokřadů je 635 km2 a tvoří necelé 1% plochy ČR.
Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Pančavský vodopád v Krkonoších - nejvyšší vodopád ČR

Pančavský vodopád v Krkonoších - nejvyšší vodopád ČR

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Cikánská slať - jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať - jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Černohorské rašeliniště

Černohorské rašeliniště

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Naučná stezka rašeliništěm Podkovák

Naučná stezka rašeliništěm Podkovák

V Chráněné krajinné oblasti Český les je od října 2009 zpřístupněno vzácné rašeliniště Podkovák. Naučnou stezku Podkovák najdete v severní části Českého lesa cca 1 km jižně od komunikace Lesná – Stará Knížecí Huť.

Obnovená rašeliniště v Krušných horách

Obnovená rašeliniště v Krušných horách

Před více jak 9 000 lety vznikla na hřebeni střední části Krušných hor rozsáhlá rašeliniště, která byla po staletí silně poškozována těžbou rašeliny, odvodňováním a dnes jsou ohroženým biotopem.

Rašeliniště Haar v Krušných horách

Rašeliniště Haar v Krušných horách

Přírodní památku rašeliniště Haar v Krušných horách, tvoří soubor pěti drobných rašelinišť v okolí levostranného přítoku potoka Bystřina. Chráněné území se nachází na katastru obce Šindelová. Důvodem ochrany jsou rašeliniště s klečí blatkou a typickou horskou vrchovištní květenou.

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Jedná se o horské vrchoviště – jednu z přístupných slatí Šumavy, nedaleko lyžařského centra Zadov pod vrcholem Churáňova (1118,5 m.n.m.) se všemi typickými projevy horského vrchoviště, které se rozkládá na vrchovištní rozvodnici.

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě

Přírodní rezervace Mrtvý luh je vrchovištní rašeliniště o rozloze 351,5 ha a maximální hloubce 7,5 m. Je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Rezervace je porostlá borovicí blatkou a rozlehlým "mrtvým lesem". Tato lokalita nad soutokem Teplé a Studené Vltavy není přístupná.

Rašeliniště Na Čihadle

Rašeliniště Na Čihadle

Jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť, chráněné od roku 1960. Nachází se v mělkém sedle (975 m) přesně na rozvodí Baltského a Severního moře, z rašeliniště vytéká jeden z přítoků Černého potoka a říčka Jedlová. Jméno dostalo podle čihařů, kteří zde lapali ptáky na tahu.

Rašeliniště na Rejvízu

Rašeliniště na Rejvízu

Revíz, označovaný znalci jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách, je ideálním místem pro klidnou dovolenou. Horská osada je vhodná pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky a houbaření.

Rašeliniště Vidlák

Rašeliniště Vidlák

Rašeliniště Vidlák je jedno z nejcennějších a z nejrozsáhlejších rašelinných stanovišť v Českém ráji. Lokalita se nachází mezi rybníkem Vidlák a rybníkem Hrudka. Na rašelinných a slatinných loukách se vyskytují ohrožené a chráněné druhy rostlin a zejména travin ostřic.

Tříjezerní slať - naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Tříjezerní slať - naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Další aktuality

30.6.
2017
V Janských Lázních se otevře Stezka korunami stromů

V Janských Lázních se otevře Stezka korunami stromů

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda
23.6.
2017
I do Krkonoš přichází léto: Mapa republiky již téměř roztála

I do Krkonoš přichází léto: Mapa republiky již téměř roztála

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda
30.5.
2017
V Zoo Dvůr Králové si vychutnáte pravé Africké safari

V Zoo Dvůr Králové si vychutnáte pravé Africké safari

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda