Do
slunečních a vzdušných lázní kdysi lákaly hosty
řady dnešních lázní, například
lázně Bohdaneč,
Teplice nebo
Velichovky, ale také místa, kde už lázně dávno zanikly, namátkou
pražská čtvrť Klánovice nebo
Bílovice nad Svitavou.
Pro současné lázně jsou čerstvý vzduch a slunce příliš obyčejné na to, aby je zařadily mezi přírodní léčivé zdroje, ale přesto najdete místa, která na tom jsou lépe než jiná. Snadno uhodnete, kde je hledat: ve
vyšších nadmořských výškách, na úbočích a hřebenech hor.
Karlova Studánka: nejčistší vzduch v Česku
Trápí vás chronický kašel? Pomoc nabízí
Karlova Studánka a jedny z nejvýše položených
horských lázní u nás. Čistota vzduchu v nadmořské výšce kolem 800 metrů na východním úbočí
Pradědu se denně kontroluje a je prý srovnatelná s ovzduším v Alpách.
Lázně založil před více než 200 lety Maxmilián II. František, nejmladší syn Marie Terezie, a říkalo se jim
Hin und wieder. V překladu to znamená „tam a zase zpět“, protože první pacienti museli do lázní docházet z nejbližších obcí, ubytování tu zkrátka neexistovalo. Dnes už je samozřejmě všechno jinak a za čerstvým vzduchem sem jezdí nejenom ti, které trápí astma, dýchací problémy a alergie, ale i lidé, kteří chtějí strávit pár dní v čistém prostředí. Při procházkách můžete obdivovat zdejší lesy i starobylé lázeňské budovy, zastavte se také v
bazénu s termální vodou a nezapomeňte na
inhalace nebo dechovou rehabilitaci.
Bučina a vzdušné lázně na Alpské vyhlídce
Titul
nejvýše položené osady v Čechách dnes sice drží
šumavská Kvilda, ale do druhé světové války první místo patřilo
Bučině, osadě na jižním svahu vrchu Stráž s nadmořskou výškou 1 162 m. Bývala oblíbeným výchozím místem k výletům k
prameni Vltavy, dokonce tu mívala konečnou autobusová linka z
Vimperka.
Dnes do jednoho z nejkrásnějších míst
Šumavy vede jen úzká silnička, která pokračuje k
hraničnímu přechodu Bučina / Finsterau. Do zaniklé obce se vrátil život: na starých základech
bývalého hotelu Alpská vyhlídka, z jehož terasy býval jedinečný výhled na vzdálené vrcholky Alp s masivem Dachsteinu, vznikl
nový hotel v původním stylu. Tady vás čeká klid a pohoda uprostřed přírody, a když budete mít štěstí na počasí, slibované Alpy skutečně uvidíte jako na dlani.
Kde voda léčí a uzdravuje: Jeseník
Nejvýchodnější výběžek
Rychlebských hor, nadmořská výška kolem 620 metrů a vzdušné proudy od Baltu, nabité jodem a mořskou solí, to jsou
Priessnitzovy lázně nad městem
Jeseník,
nejstarší vodoléčebné lázně na světě. Továrny a dálnice v nedohlednu, tradiční lázeňské kolonády nahrazuje
okružní promenáda s baldachýnem stromů a všude kolem vás jen svahy
Hrubého Jeseníku a místa dýchající zdravím, energií a vitalitou.
Nemocí horních a dolních cest dýchacích tu dokážou zbavit děti i dospělé, v hlavní sezoně navíc můžete využívat jedinečný
venkovní balneopark anebo
koupele v tradičních dřevěných vanách dle dobových metod Vincenze Priessnitze.
Luftování na Benecku
Už jste slyšeli o
Benecku neboli
krkonošských vzdušných lázních? Rodiště
Šárky Strachové, rodným příjmením Záhrobské či propagátora běhů na lyžích
Bohumila Hanče je skvělou variantou pro všechny, kteří se chtějí vyhnout přeplněným horským střediskům. Najdete tu zalesněné kopce, pasoucí se stáda, oslnivé výhledy do údolí (ostatně jde o nejvýše položenou obec západních Krkonoš) a také 1,6 km dlouhou
Lufťákovu stezku.
Na několika přírodních zastaveních děti i dospělé pobaví zábavné hry. Stavit se můžete také v
mini zoo s malými kozičkami a s dětským hřištěm a na
farmě se stádem huculských koní, ti aktivnější mohou vyzkoušet bikerský singltrek,
horské tříkolky, koloběžky či tubing, letní variantu jízdy umělým korytem na speciálních duších.
Odpočinek u Svaté Kateřiny
„Snad jen dvakráte jeli bratři s rodiči v létě ven do maličkých vzdušných lázní. Jednou to byl
Svatý Jan pod Skalou u
Berouna a podruhé
Svatá Kateřina na
Vysočině v roce 1909,“ píše Helena Čapková ve své knize Moji milí bratři. Těmi bratry byli
Karel a Josef Čapkovi. Jejich otec přijel do lázní s celou rodinou jako sezonní lékař na přelomu 19. a 20. století, kdy Svatá Kateřina zažívala velký rozkvět.
Areál, ukrytý před civilizací v lesích několik kilometrů od
Počátek v nadmořské výšce kolem 750 metrů, se v posledních letech zaměřuje vedle jógy a wellness na prastarou přírodní medicínu z Indie –
Ájurvédu. Odpočinek si tu dopřávají hlavně lidé z větších měst – a vůbec jim nevadí, že tu není televize a auto musí nechat v Počátkách, odkud do lázní jezdí mikrobus. Bonusem k tichu a klidu uprostřed lesů Vysočiny je po staletí ceněná voda z
pramene sv. Kateřiny: „svatá voda“ léčila už husity, zraněné roku 1423 v bitvě u rybníka Boru u Horních Dubének a Rožmberkové si sem prý jezdívali léčit neduhy z příliš náročných zábav.